honajz

Daniel Craig se stal nyní slavným díky zcela předělanému Bondovi, a tak není divu, že si na práci nemůže stěžovat, a to dokonce ani televizní. Stejně jako je tomu u tohoto více jak dvouhodinového snímku režiséra Edwarda Zwicka, z jehož posledních filmů si vybavíte nejspíše Krvavý diamant nebo Posledního samuraje. Příběh vychází z údajně pravdivých událostí o životě tří běloruských bratrů Bielských, kteří od r. 1941 žili jako partyzáni v okolních lesích a pomáhali z ghett a okolních vesnice zachraňovat další židovské jedince před nacisty. Posléze se jim podařilo v lesích vystavět azylové městečko, které nazvali Jeruzalém v lesích (což byl jistě chytře zvolený název, kdyby se jmenoval Jeruzalém na moři, bylo by to podivné, viďte?) Jistě, dá se pod tím představit velkolepá sága. Avšak také těžká a zdlouhavá nuda. Podle mne je film spíše o tom druhém. Neustálé scény nějakého pochodování zasněženými lesy, nějaké akce je jak šafránu a když, tak poněkud nepřehledně natočené, zajímavé úvahy, jak přežít zimu, aniž bychom se dozvěděli řešení problému, lesní žena... A vůbec nijaká psychologie postav a že tam těch postav je! Neřeknou se některé dějově podstatné věci, např. vztah Zuse a sovětských partyzánů, lynč německého vojáka, ona lesní svatba (asi největší WTF filmu), ale hlavně vůbec netušíme, jak celou tu dobu v těch lesích žili, jak se živili, jak přežívali, kde sháněli jídlo, jestli jim stačily občasné dary od sovětských partyzánů, nebo co sem tam ukradli, jak to, že nikdo nebyl za celou zimu nemocný, jak se bránili německým protiakcím, jak přežili bombardování lesa, když jim to bouchalo div ne u zadku atd. atd. Daniel Craig se navíc stále tváří jako James Bond a Liev Schreiber si nejspíše zkoušel roli bráchy Wolverina - a podle toho ty herecké výkony (a jejich psychologie) vypadají. Jsou chvíle, kdy člověk podvědomě čeká, že si Craig upraví pod kazajkou motýlka. Snad nejsměšnější je scéna, kdy při patetickém projevu Craig sedí na bílém koni. A ve scéně, kde umírá na tyfus, si tvůrci vyzkoušeli sci-fi a z budoucnosti přinesli lék ampicilin, který bude objeven až dvacet let po těchto událostech... Nemluvě o násilně vnucované biblické paralele snad o Kainovi a Ábelovi - asi aby se neřeklo, že židé za celou dobu ve filmu nějak zapomínají na Toho Jediného (tedy s výjimkou svatby, i když...). Zkrátka - velice solidní námět je rozpliznut do pozlátka typu Pearl Harbour, jenže tady nejenže není moc triků, ale ani důvod k nim. Takže se musí stavět na charakterech postav, jenže ty jsou vykresleny tak účelově hollywoodsky, že jim prostě nevěříte to, co mají představovat. Název Odpor docela odpovídá mým pocitům, jež jsem měl po zhlédnutí k tomuto filmu.

Zaklínadlo „podle skutečné události“ se v poslední době tak rozmohlo, až ztratilo svou moc. Tenhleten film je také podle skutečné události, ale natočený je zhruba tak, jako kdyby tu skutečnou událost komentoval Marťan z oběžné dráhy. Příběh se odehrává rok po skončení 2. světové války v sovětském lágru někde u Leningradu, kde mají zatčené německé zajatce. Na toto téma jsem se i těšil, protože jsem četl o podobných věcech ve výborném psychologickém dramatu Marie Calasanz Ziescheové Návrat. Jenže pojetí filmu sklouzlo do neskutečné selanky. Zdlouhavě vyprávěné selanky navíc, s nejasným psychologickým pozadím, proč co kdo dělal, kdy si na závěr odnesete jediné ponaučení – zajatí Němci pomáhali obnovit Sovětský svaz svým sémětem, zasazeným do vnadných sovětských žen, bydlících poblíž lágru a s manželi taky někde zajatými či padlými. A aby to bylo echt cool, v úvodních i závěrečných titulcích je každičké N obrácené zrcadlově, jako ruské písmeno I.

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Ani když vykradeš námět Johna Carpentera a spojíš to s moderní akcí, střihem a filtry. Remake klasiky Johna Carpentera o útoku na 13. okrsek, ve francouzském a lucbessonovském podání (Luc psal scénář) si našel hodně odpůrců, ale mně se líbil z toho důvodu, že ctil pravidla žánru, měl nečekaný twist před koncem a celé to bylo natočené i slušně filmařsky a co se akce týče. (Ano, a milovníci parkourů si přišli hodně na své, nakolik už nejde o disciplínu pro koně, ale atleticky nadané mladíky.) Jenže tahle věc připomíná ze všeho nejvíc film Fantomas se zlobí, s moderní akcí na půl plynu a naprosto bez vtipu. Všichni jsou tam tak strašně cool, až je to neskutečně směšné samo o sobě. A co teprve pohádkový závěr, kde se spojí gangy Asiatů, skinheadů, Afroameričanů, cikánů (ve Francii a celé jižní Evropě nemají Romy, ale cikány, sorry), myslím tam byli ještě nějací Arabové - a všichni strašně spolupracují a mají se rádi... Přitom v okrsku 13 mají tyhle gangy svá ghetta, hranice, kam ti druzí nesmějí, ale najednou, když jde o blaho Francie a bezpečí prezidenta, jsou kamarádi až na půdu. Ano, všechny tyhle pitomosti, které by měly být podle tvůrců nejspíše angažovaným sociologickým sci-fi thrillerem z blízké budoucnosti (odehrává se v r. 2016), film totálně shazují. Hlavní dvojka pak může být jak chce cool, a hlavní Asiatka zabíjet copem přesily vojáků, celé to vyznívá jako nechtěná parodie. Ani jedna z postav se neusměje, všichni to berou tak strááášně vááážně, že z toho pak vzniká akorát tak nuda. Příběh se motá kolem toho, že vlivná skupina generálů chce okrsek 3 srovnat se zemí a nechat tam pro finančně spřátelenou firmu postavit nové a moderní skleněné mrakodrapy. Zástupci zde sídlících ghett proti tomu bojují, aby - POZOR NUTNÝ SPOILER!!! - v závěru stejně nechali svou čtvrť srovnat se zemí, jako že se tam postaví parky. Není to stupidní zakončení? V podstatě ani té akce zde není tolik - proskoky úzkými dveřmi jsme viděli už před dvaceti lety u Jackieho Chana, skoky po střechách dokonce u Belmonda, i když pod tím nezněl francouzský rap, a jízdu autem po chodbách úřadu v Denní hlídce.

Neředěná dvouhodinová nuda. Tinto Brass měl točit porno, a ne se cpát do umění. Teda v jeho případě neumění. Naprosto nudný film o Němce, která šuká s náckem, který vybírá herečky do německých filmů za 2. světové války, a když ji podvede, tak se mu pomstí. Pokud vás zajímají ženská ňadra, zadky a pissing, no prosím, je to tu, ale mezitím si, na rozdíl od porna, musíte užít dlouhé minuty keců o ničem.

Slušná malá komedie ve stylu švédských Kopps, akorát tohle se odehrává v Texasu a policajti jsou sice líní, občas tupí, občas jim rostou parohy a sem tam jsou ožralí, ale se zločinci se umí porvat. Jednou však narazí na zloděje hnojiv, kteří nejsou jen nějakými farmáři, ale mají propojení s mexickými drogovými kartely. A bratr zadrženého si to do městečka přijede s místními šerify vyřídit. V roli nadřízeného policejní stanice hraje Tom Skerritt a evidentně si to užívá. Český distribuční název na DVD je Pivo pro mýho koně, což je hláška, kterou policajti používají v hospodě, když pařej.

Vím, že hodnotit po pilotu není košer, ale nezlobte se na mě, tohle nemá koule. Den předtím jsem zkoukl Defying Gravity, a tam to šlape po celou dobu. Tady jsem se chvílemi neskutečně nudil a ani jedna postava - s výjimkou mé oblíbenkyně ze seriálu Vanished Ming-Na - mne nechytla natolik, abych s ní šel. V podstatě jsou mi osudy těch lidí na údajně obrovské tajuplné lodi lhostejné. Navíc loď se zatím nijak tajuplnou ani nejeví. (Ach ano, jistě, a ten tlustý mládenec, to si vypůjčili z Heroes, jen to není Japonec?). ------------ EDIT PO 4. DÍLU: Se seriálem končím. Absence humoru, absence nápadu, absence napětí. Je tu antická loď a místo aby ji zkoumali horem dolem, tak se všichni nesmyslně hádají, kdo má velet, kdo má loď zprovoznit, potenciál není využit ani zbla. Ve druhém dílu jim zmizí tři členové posádky, a nikdo je nepostrádá? ------------------ EDIT PO 5. DÍLU: Stále nudnější, i když ke konci aspoň byla nějaká ta akce. Za těch 5 dílů posádka řešila, že je jí zima a je tma a nemají co jíst a nebudou mít co dýchat - přičemž celý jeden díl byl věnován tomu, jak se někdo bude muset obětovat a zavřít dveře zevnitř, aby bylo víc luftu, celý další tomu, že na jedné planetě hledají látku do čistidel vzduchu, další díl, že jim vypadne světlo a celá energie, a potom míří loď do Slunce... Ale kluci (i holky) chrabří kecáním všechny pohromy odvrátí. --------------- Jaký je účel Destiny? Je prezentována jako neobyčejná loď, ale proč a kam letí? Byla už před statisíci lety konstruována s vědomím, že na ní omylem přistanou lidští trosečníci? Obávám se, že ani scenáristé seriálu v tom nemají jasno, a podle mě je to bohužel na seriálu vidět, celková nekoncepčnost a neujasněnost, kam to celé má vést. Zatím to vypadá spíš jako road movie kalifornskou pouští s občasnými zástavkami u benzínky nebo fast foodu, které se nečekaně u cesty objeví, ale nikdo neví, kam a proč ti lidi v autě jedou. ---- Btw, odkud se na Destiny furt brali ti lidi? Přišel tam určitý počet, nijak velký, každou chvíli někdo někde zhebne, ale přitom na palubě je pořád hromada lidí. --- EDIT po kompletním zhlédnutí obou sezón: Naprosto necharismatický (a sem tam děsně blbý) velitel, charismatická postava Rushe, který to sám nezachrání, a pak hromada postav, které jsou zaměnitelné a naprosto nijaké. Loď nikdo pořádně nezkoumá, kromě podivína Rushe, ale zato se řeší vztahy, ledviny, sněť na ruce, ztráty sebevědomí, dítě... Spousta řečí na téma "ty na to máš", "nevzdávej to", "to překonáš". Naprosto nevyužitá Luciánská aliance. Těkání odnikud nikam, žádná celková koncepce jako třeba u BsG. Poslední díly ve 2. sezoně měly jakž takž náběh, ale pořád šlo jen o mírný průměr až podprůměr. Napětí nulové. Atmosféra jak z návštěvy divadla.

Celý je to prostě špatný, ani nevím, kde začít. Videoklipovost obrazu a pitomé a nesmyslné strobo efekty - proboha proč?! Nelogický děj, kdy čtyři pět ostřelovačů nedokáží odstřelit čtyři únosce. Hloupé řeči mezi únoscem a dispečerem o hovnu, předpokládaná jiskra, hluboké myšlenkové poselství, nějaké vážné téma je dovedně zazděné kupou pitomých řečí, konec naprosto očekávaný, nijak napínavý ani zajímavý... jeden díl NCIS:Los Angeles je napínavější, akčnější a hlubokomyslnější.------------- Nebo ještě jinak: Unesou vlak metra a chteji 10 milionu. Dostanou 10 milionu, mezitim si unosce povida s dispecerem. Pak s tema penezma unosci utecou, ale dispecer si vezme pistoli a chyti je na brooklynskem moste - sli byste na takovy film dobrovolne?

Hodnocení po prvních dílech, následně když tak upravím. Přišlo mi, že tvůrci viděli původní seriál Miami Vice a trošku ho chtěli i zkombinovat s Jamesem Bondem (když Linda Hunt vybírá pro G-ho šaty a auto, připomíná to Q), dali do toho pár přestřelek á la L.A.Heat a přidali nadhled a humor. Pokud v tomto trendu vydrží a nezdebilní to pro debilní širokou americkou gaučovou masu, možná půjdu i výš.

Světový fenomén Dan Brown zaujal kontroverzním románem o šifře mistra Leonarda, a díky neprávem získané popularitě nyní chrlí i filmový průmysl adaptace jeho děl. Co si budeme povídat - nějaké umělecké ambice od Brownových děl čekat nemůžeme, natož historickou hodnověrnost. Pokud si myslíte, že Dan Brown je vynikající historik, pak jistě rádi věříte i tomu, že vojevůdce Jan Žižka ukryl svůj nakradený poklad v hoře Blaník, kde jej hlídá nesmrtelný svatý Václav, a mapu k pokladu mají ve své moci svědkové Jehovovi... Ne, Dan Brown je zručný mystifikátor a autor nenáročných, oddechových, ale napínavých příběhů. Dobře a rychle se to čte, pobaví, na chvíli napne, ale podruhé se asi k jeho knížkám nevrátíte, jako se vracíte třeba k Saturninovi. Ještě jedna věc je pro Browna příznačná - rád si rýpe do katolické církve. Inu proč ne, je to dnes módní trend. Jenže právě díky tomu, že je to módní trend, Dan Brown jasně ví, že se po něm sveze a něco málo dolarů mu to vydělá navíc. I v Andělech a démonech si neodpustil zlikvidovat šest kardinálů a papeži přisoudit nemanželské dítě - asi se inspiroval Itálií 16. století, dnes se podobné excesy docela přísně hlídají. Ale o to nic, o takové drobnosti se tu nehraje. Příběh přesně dodržuje pravidla, jaká si Brown stanovil nejspíše pro všechny své knihy - někde se stane nějaká bizarní vražda, na místo přijíždí Robert Langdon, odborník na středověkou symboliku (takže takový americký akční Umberto Eco - což mne napadá, co na Brownovy knihy vlastně Eco říká, nevíte někdo?), Langdon odhalí tajnou šifru, po boku se mu náhodou ocitne krásná žena a společně s ní putují od symbolu k symbolu, aby na konci odhalili Velké Tajemství. Schéma prověřené, stejně jako provařené. (Podobně ve svých pozdních letech psal už i Robert Ludlum a není divu, že jeho knihy už pak nebyly originální, ale jako podle kopíráku.). Stejně tak zde - v CERNu (takové výzkumné středisko, kde se snaží vytvořit nový Velký třesk či co, ale pro děj jde o nepodstatnou informaci) je zavražděn jeden fyzik, který zhmotnil a izoloval antihmotu (jasně, zní to jako ptákovina, ale kurňa jde o příběh, napětí, ne?). Jedna dóza s antihmotou je ukradena. A do toho někdo unese šest kardinálů, kteří po smrti papeže byli horkými kandidáty na uvolněnou sesli. Antihomota se objeví ve Vatikánu a je potřeba ji najít dřív, než se Vatikán promění v Trosky nebo spíše Pompeje. A tak Langdon s lepou dcerou zavražděného fyzika lítá od památky k památce, aby nakonec odhalili VT (ne velké kulové, Velké Tajemství přece) a v poslední chvíli zachránili Vatikán a milé věřící, kteří se dole sešli na svatopetrském náměstí... (Popravdě řečeno, u téhle scény jsem si maně vzpomněl na scénu z Růžového pantera 2, kde Steve Martin coby Clouseau převlečený za papeže visí z papežského balkonku a pak slétne na tu tyč pod ním, co nese vlajku... Zkrátka, vzpomněl jsem si na mnohem, mnohem zábavnější scénu ze svatopetrského náměstí, která mne rozesmála účelově, zatímco u této to asi plánované nebylo.). Oproti knize jsou tu minimálně čtyři změny, resp. ty, které mi vadily. Šestý kardinál ve filmu nezhebne, ale je zachráněn. Naprosto ve filmu chybí Langdonův skok z letadla s kapesníkem místo padáku (na tu jsem se vyloženě těšil!). Hlavní vrah nezhebne díky důvtipu Langdonově, ale protože jako pitomec nasedne do neznámého auta, a jestli mu zbyla chvilka, jistě se divil, jak to, že to auto vybuchlo. A konečně upálení kněze se neodehraje před davy, kde mělo symbolizovat, že byl vzat do nebe, ale zcela potuoně na nějakém zastrčeném schodišťátku někde uvnitř budovy. A to samozřejmě nemluvím o té známé věci, že Langdon s tou holkou neběhali po skutečném Římě, ale nakašírovanýchb kulisách. Zkrátka film je stejný jako Brownovy knihy - na chvilku pobaví, někdy i neúmyslně, ale podruhé si ho člověk nepustí (jako třeba si pouští třeba Blade Runnera).

Koukám, hodně lidem stačí, když je něco "jiné". Lidi, co je na tomhle veselého a vtipného? Pustíte si to někdy znovu? Laciná historka v laciném hávu, kde to zachraňují tři herci a některé písničky, ale jinak podprůměr při jakémkoliv pohledu a měřítcích. Viděl někdo z těch, co tohleto dílko opěvují, Monty Pythons?