honajz

Viděl jsem to sice jen párkrát, ale Saša, pardon, ctěná autorka a držitelka Magnesie Litery a hvězda reklam na ČSOB, Maruška "jeden xicht" Doležalová, tady působila podobně jako pionýrky, když uváděly Pionýrskou vlaštovku, i když musím přiznat, že ta pionýrka s vadou sanice a výslovnosti mi byla sympatičtější. Taky je to agitka, a to multikulti, vnucovaná dětem bez kouska studu podobně jako dříve a kdysi komunistické ideologie, ale ono to od sebe nemá tak daleko, že?

Hele, dám nakonec jen tři. Sice ten nápad, kolik toho jeden pár za dobu svého vztahu stihl, je suprový, ale samotný text o doznívání lásky a rozchodu mi k tomu nesedí, prostě je to jak z jiného vesmíru.

Po letech docela zklamání a i na 80. léta těžká slabota. Myslel jsem si, že speciální filmové triky budou využity víc, než jen v prvoplánové a klišovité historce, která by jinak sotva vystačila na jeden díl nějakého seriálu. Navíc jediné dvě ženské, co tu jsou, vypadají jak neuvěřitelné mužatky, obě s velkou prdelí, což mi tedy taky moc zábavy nepřineslo. Asi jak jsme to za komančů sledovali na Moravě na ORF, tak nám to přišlo oproti programům ČsT děsně supr, ale z dnešního pohledu je to věc urážející inteligenci diváka, ačkoliv se Bryan Brown a Brian Dennehy snaží, seč to jde, a Miroslav Ondříček si taky vydělává na americké živobytí sice bez zájmu, ale aspoň profesionálně. U akčních nebo trhillerových věcí člověk většinou moc logiku nehledá, ale tady už je to podle mne za hranou.

Hodně mne to zklamalo. Evidentně to je celovečerák rozstříhaný na kousky (úvodní titulek každého "dílu" je vkopírován poněkud nahonem a násilně někam do obrazu, kam se to hodilo), což by mi ani nevadilo, ale co se mi nelíbilo, byla animace jak z počítačových adventure her 90. a nultých let, kterou beru třeba u hry Ve stínu havrana (kterou taky namluvil Lábus) nebo u Samorostu či Machinaria, ale ne u vyprávění příběhu pomocí animace. Navíc - ačkoliv oceňuji herectví pánů Kaisera a Lábuse - se sem přece jen hodil jiný vypravěč, někdo stylu Lukavského nebo z žijících třeba Jirky Dvořáka nebo pana Táborského, ale ne někdo, z něhož mám pocit, že místo vážných filozofických a občas i náboženských sdělení si z toho prostě opět dělá legraci. Viz třeba všechny ty hlasy na pozadí, např. na tržišti při prodeji slepic, když se dva hádají apod. A Mámení rovněž mohlo dostat nějaký svůdný ženský hlas, aby to fungovalo. Jinak jako jo, pokus dobrý, snaha o jakési hrubé nastínění knihy tu je, ale zpracování má blíž Kozímu příběhu než třeba Krabatovi.

Jedna z nejslabších a nejpitomějších epizod tohoto seriálu, která celá vypadá, jako by ji někdo napsal a natočil pod vlivem houbiček, pardon, zde guarany, kterou si Pendrick přivezl. Všechny rozehrané linie - fotbalový dort, výstava v St. Louis, Crabtreeho holky, postava Šmíráka, ta nepolíbená z auta, vražda párkaře, to vše je tak neuvěřitelně pitomě podané, až by jeden brečel a většina motivů ani není dotažena do konce.

Jako začátek se mi docela pozdával, jen jsem nechápal ten dabing. Na Slovensku to taky běželo nadabované, ale do slovenštiny? Působí to značně nepřirozeně a vzhledem k tomu, že česko-slovenských manželství je docela hodně, nechápu, proč nemohli slovenští herci mluvit slovensky, potažmo maďarsky, a Češi česky, případně moravsky. Jenže po slibném začátku se začaly objevovat první wtf momenty, kterých až do konce filmu jen přibývalo. Neuvěřitelně přehrávající Pauhofová se svým brekem (ale ta nikdy neuměla moc hrát, s výjimkou svlékání do naha), věta "Jsem debil" nahlas v kostele, neuvěřitelné množství postav během pár minut, k nimž jsme nedostali vodítko, kdo je kdo a proč, Brouk Pytlík neustále se zjevující na podivných místech, další várka nových, nevysvětlených postav, zmatený manažer hotelu, který by v reálu nikdy ředitele dělat nemohl (a ne, není to vtipné, a fakt netuším, co na něm jako postava Marcinkové měla vidět, že ho milovala), opět přemoudřelé děti - holčičky... Muži zobrazeni opět jako pitomci. A všichni bydlí v drahých a nákladných vilách, a přitom netušíme, kde na to berou. Kamera opět zabírala zpočátku jen polocelky, naštěstí na horách se dostalo i na nějaké celky a záběry z dronu - sice naprosto prvoplánově reklamní a jako z reklamy vypadající, ale aspoň trochu změna. Do toho divná a nevhodná hudba, asi jako kdybyste do romkom vrazili death metal. Říkal jsem si, že Bartoška to musel vzít jen pro prachy a je to na něm a jeho výkonu znát. Ostatně ta jeho linka, asi nejzajímavější na filmu, setkání po 50 letech, podle mne vyšuměla zcela bez jakéhokoliv většího vytěžení tématu. A Zuzku Norisovou jsem v první chvíli vůbec nepoznal, jsem nejdřív myslel, že je to Kronerová (z ledu), a ne ta kdysi hubená holka z Rebelů. Vzpomněl jsem si během toho na Anděla na horách, jak tam dovedli na malé ploše rozehrát, zaplést a dovést do konce hromadu témat, a nepotřebovali na to ani product placement, ani drony. A když měla maminka na stolku fotku z Kristiána, říkal jsem si, proč se dnes všichni tak snaží o pohádkové romantické komedie jako za války, když není válka, ale hlavně tvůrcům chybí talent a vtip, především u dialogů. A mimochodem, Kristián bydlel v obyčejném bytě v obyčejném činžovním domě, ne v drahé vile, a tím mu mohlo i víc ob♀1čejných lidí fandit. Komu mám fandit tady, když všichni všechno mají?

Nebýt té hromady patosu - chudáček uklízeč v kung-fu škole, který má zlaté srdce a pomůže staříkovi atd. -, tak jde o dokonalou ukázku řekněme kung fu umění, kde se všichni předvádějí ve své nejlepší kondici (byť Siu Tien Yuen měl občas dabléra a je to znát). Jednotlivé souboje i tréninky jsou vypiplány do naprosté dokonalosti. A k tomu nutno přidat chanovskou dávku humoru, která film naprosto skvěle ozvláštňuje a činí z něj něco víc než jen "obyčejnou" bruceleeovku. Ostatně jako u všech "opilo-mistrovských" snímků, a nejen jich. Jako ten humor je zde možná daleko lepší - sem tam - než ony dokonalé souboje. Jen tedy musím říct, že ty hudební parafráze na Jarreho Equinox se sem ale hrubě nehodí. Mimochodem, ten hadí styl se proti tygřímu drápu fakt moc nepředvedl, tak si říkám, jestli fakt neměl být určen raději k zániku jako překonaný. Nebýt kočkostylu...

Díky ilclassico za titulky. Příjemná hororová komedie, se spoustou vtipných hlášek i situací, kde sice příběh je poměrně jednoduchý a prostinký a přál bych si třeba víc dozvědět o zombie a hlídající paní nebo o pánovi, co do hlavní hrdinky furt vrážel, ale přesto mne to bavilo celou dobu a uteklo, ani nevím jak. Prostě se objeví pár podivných situací, náznaků, nejasností, a pak už to najednou jede a ne a ne se zastavit, festival nápadů. A dokonce jsou zde vtipy na černochy! Tak snad si to nepustí nikdo ze současných mravokárců nebo BLM hnutí. A moc mne potěšilo, že v jedné z jeho prvních rolí vidím Anthony Quinna. Je tu taky mimochodem jedna skvělá hláška na demokraty. Líbila se mi i výprava a pojetí ducha, na tehdejší dobu slušně udělané.

Ta historka je podobně pohádková jako Pretty Woman, i když znám jednu děvku, která se časem dobře vdala, nebo v tomto případě herečku, která si vzala instalatéra. Jenže podané je to tak nějak divně - Hugh Grant vlastně hraje zcela pasivní postavu, která si musí nechat radit od přátel, sestry, matky a zaměstnanců, nepůsobí vůbec životně a vlastně je otázka, proč by se do něho měla nějaká herečka zamilovat a věnovat mu svou přízeň a odlesk slávy. Samozřejmě to cílí na slzičky, dojde na par nedorozumění, ale celkově se to za prvé strašně vleče (a ani potrhlí zaměstnanci obchodu nebo bláznivá sestra to nevytrhnou - a vlastně, proč jsou blázniví?, nestačilo, aby byli jen sví?), a za druhé je to takový sen mnoha obyčejných chlapů, že jednou nějakou tu hvězdičku okouzlí. Což je pěkná pitomost, taky jsem takové sny měl, a když se mi mohly splnit, zjistil jsem, že fakt není o co stát. Film totiž předhazuje jen ty povrchní problémy, jakým by teoreticky vztah mohl čelit (porno fotky z chudé minulosti, paparazzi (divné, že herečku nesledují, když chodí za knihkupcem), nezodpovědní kolegové... ale už vůbec se neřeší třeba její nedostatečná sebedůvěra, vztah k matce, možná přelétavost, nakolik je sama sebou a nakolik hraje i v životě, jestli ty její zvláštnosti jako veganství nebo něco podobného nepolezou chlápkovi na nervy, rozdílnost obou světů... Je toho hodně, kde podobné vztahy mohou a často narazí, ale to se v tomto filmu i přes jeho délku nerozebírá. Takže jo, je takový pohádkový kýč, který by v reálu fungoval zcela jinak, pokud by vůbec fungoval. Btw, můj postřeh - čím hezčí herečka, tím větší má problémy sama se sebou. Btw 2 - Julia je sice pěkná holka, ale přece jen na Audrey Hepburn nemá ani zdaleka.

Tenhle typ meditativní hudby mám rád - a nejspíš nejsem sám, soudě podle obliby Ayuba Ogady, jehož Kothbiro prošlo snad několika desítkami filmů, nebo podle hudby Philipa Glasse nejen u filmů Godfreye Reggia. Mohl bych pokračovat Mobym, Deep Forest či Clannad a dalšími. Opravdu dobrých, které člověku způsobí "zimomriavky" po těle, je tedy ale jen pár. Tenhle klip má sice podstatné esence (a vybrané záběry jsou úchvatné), ale přece jen to na mne působí poněkud odfláknutě. Jako ona repetitivnost u těchto meditativních skladeb (můžeme jim říkat i ambientní) hraje velkou roli, ale přece jen jak Ogada, Moby nebo Glass s ní dokážou pracovat a dál stupňovat (odborně se dá říct, že použijí crescendo), a to mi zde žel chybí, zůstane to pořád v jedné jakoby tónině. Škoda, protože jinak je to povedené.