Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 485)

plakát

Malé dějiny jedné rodiny (1988) (seriál) 

Námět je rozhodně zajímavý, ale nedotažený, což je škoda. Zas na druhou stranu je tu hromada tehdy dobrých českých herců, kteří přece jen mají o trochu víc co hrát než dnes v Ordinacích a Cestách života.

plakát

Ďáblův dvojník (2011) 

Když rodilý Novozélanďan pro belgicko-nizozemskou produkci natočí film o iráckém nezvedeném Saddámově synkovi, o čem to vypovídá? Osobně bych neriskoval natočit třeba film o bratislavském korzu v 80. letech. Nežil jsem tam, vím o tom prdlajs, a podle toho by to vypadalo. Mohl bych natočit film o podhoubí brněnské hudební scény 80. let, kde jsem pár muzikantů znal (RIP Honza Millonig) a protože jsem v tom městě žil, dokázal bych se soustředit na to skutečně podstatné. Podobně Lee Tamahori natočil dávno tomu úžasnou psychologickou sondu do života současných "zcivilizovaných" Maorů Kdysi byli bojovníky. A na filmu je znát, že věděl, o čem točí, co chce říct, a co je skutečně podstatné. V Hollywoodu pak natočil nějaké akční filmy včetně jednoho Jamese Bonda, dokud to ještě byl James Bond, a ne Daniel Craig. Mno, a nyní - zdá se, že na politickou objednávku - pak film o šíleném maniakovi, synovi Saddáma Husajna Udamovi. Samotný film má určitě filmařské kvality - velmi přesvědčivá výprava, vhodně zvolená hudba (mimochodem si povšimněte, jak je písnička Relax použita podobně jako v Bony a klid), kamera a hlavně výkon Dominica Coopera v hlavní dvojroli. To vše je vynikající. Scénář už pak pokulhává, nu a ideologicky je naprosto jasné, kam to směřuje. Udaj nejspíše skutečně byl magor, skutečně měl na svědomí hodně školaček, které zprznil a nechal zabít a jejich těla odhodit někde u silnice. Jenže podobný film o tom, jak si najal dvojníka, a jak to s ním a mezi nimi bylo, potřebuje stát i na pevných charakterech postav, dobře zpracovaných a podaných důvěryhodně divákovi. My vlastně nevíme, proč je Udaj takový. Bil ho otecc nebo dokonce zneužíval? Zmáčkli mu hlavičku při porodu? A to mu vážně tolerovali už od dětství všechny výstřelky? A voják Latif - neohoržený hrdina - o něm vlastně nevíme nic, ani jakého je smýšlení. A ta luxusní prostituka, co ji hraje stále stejně mizerně Ludivine Sagnier (která v určitých chvílích řipomíná Kateřinu Brožovou ve Vendetě)? Co o ní víme? Ničevo. Přestože tedy film nepostrádá dramatické a vypjaté momenty, díky nemožnosti většího vcítění se jsou nám osudy postav tak nějak celkově jedno a snímek stále častěji nudí. Chybí jednotící ústřední linka a jednotlivé epizody jen stále znovu a znovu dokreslují již několikrát řečené. Je to škoda, stačilo málo, a stačilo méně politické korektnosti, a vznikl by nejen zajímavý film, ale i dobře dotvořený, http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/dabluv-dvojnik.html

plakát

Procitnutí (2012) (seriál) 

Poměrně slušný potenciál, který chtěl víc domyslet, dotáhnout a připravit pár překvapení navíc. Není to špatné, atmosféra je výborná, i ten nápad (ostatně, byl to sen, nebyl? Není on v komatu? Můžeme se jen domýšlet...). Ale přece jen první díly jsou jen detektivními historkami, kdy stopy z jedné reality řeší případ ve druhé a naopak, a chybí nějaké to malé postrčení navíc, nějaká zajímavost. Plus ano, jak zde píše havLord, ta politická korektnost, mankote.

plakát

Prci, prci, prcičky (1999) 

Na jednoduché pobavení to jde, i když opět fekální humor vede, a ten vážně nemusím. Avšak nejvíce v tomto filmu vede hláška o flétně v pí.či.

plakát

Nesmiřitelní (1992) 

Moc rád bych hodnotil tento western výš, protože Clint je moje srdcovka. Film není špatný, příběh se mi líbil, i to rozjímání nad tím, jak se měnily podmínky na Divokém západě, i myšlení stárnoucích pistolníků... Chápu ten rámec, a že o western vlastně tolik nejde... Ale co platné, když po letech mi neutkvěla v hlavě ani jedna výjimečná scéna nebo replika jako u jiných filmů.

plakát

Statečné srdce (1995) 

Mela mám rád, ale s těmi patriotickými filmy to přeťápl. Ale zase historicky je to věrné, má to určitý punc originality, jen mne to nebavilo a neudrželo moji pozornost celou dobu. Podobně to ale mám s filmovými Jánošíky - chtělo by to trochu humoru a nadhledu do těch vážných, patetických témat.

plakát

Anglický pacient (1996) 

Přetažená kýčovitá historka z červené knihovny, stejně prázdná jako Pearl Harbor. Chlapské diváky neutáhnete v tak natahované sladkobolné romantice pár válečnými záběry.

plakát

Zamilovaný Shakespeare (1998) 

Příjemně romantizující, historizující komedie, kde mi vůbec nevadí, zda je historicky přesná (stejně jako mi to nevadí u Fanfána tulipána, Zorra, Noci na Karlštejně...), protože o to vůbec nejde. Film má šmrnc, styl, humor i nadhled, a tím splňuje základní předpoklad filmů - bavit obrazem. Asi vážně nejblíže tomu má žánrově ona Noc na Karlštejně...

plakát

Gladiátor (2000) 

Ridley Scotta mám rád, ale tohle je tak obrazově opulentní, až jde do kytek příběh, dialogy, navíc celková stopáž nutně často přináší nudné pasáže. A tam, kde se něco děje, je to tak pateticky vypiglíkované, až je to spíše směšné.

plakát

Tahle země není pro starý (2007) 

Bratři Coenové až na pár výjimek nezklamou. Za tento film získali čtyři Oscary, což většinou bývá spíše pro prostého diváka negativem, ale tentokrát jsou sošky v dobrých rukou. Na režijním stylu bratří Coenů je znát, že film mají rádi. Piplají se snad s každičkým detailem, záběrem, ale samozřejmě i celkovým vyzněním. Klobouk dolů před skutečnou filmařinou, která se projevuje naprosto ve všem - nasvícením, kamerou a střihem počínaje, přes vedení herců až třeba k ruchům, jež zde hrají velkou roli i proto, že ve filmu nezazní v podstatě žádná hudba (kromě jedné krátké mexické písně). Vnějškově se příběh motá kolem kufru peněz, jež dosavadní looser najde na místě přestřelky mexických dealerů, přičemž po něm jdou pekně ostrý zabiják (co ten dokáže jen s kyslíkovou bombou!), jakýsi plukovník v podání Woodyho Harrelsona a samozřejmě policie. Pátráním je pověřen chlápek (Tommy Lee Jones), který chce odejít do důchodu ani ne tak kvůli věku, jako že přestává chápat svět kolem sebe. Jak se dozvíme v jedné scéně, kdy ráno čte u kávy noviny - udivuje ho, že lidem nepřišly divné stále nové hroby na zahradě sousedů, ale teprve až když vyběhl z domu ven nahý stařík s psím obojkem kolem krku. Tenhle film je totiž prioritně o posunu hodnot v mnoha ohledech života - šerifové před třiceti čtyřiceti lety nepotřebovali nosit pistole, v 80. letech minulého století, kam je děj zasazen, už musejí být připraveni na všechno. Stejně tak se měnízemě, která hraje velkou roli - už to není malebná krajina plná příjemných zákoutí, ale drsná planina, kde se začíná bojovat o život. Označení šílenství a dostání závazkům nabývají naprosto opačných poloh. Jediné, na co je potřeba se připravit, je pomalejší tempo vyprávění, které je však o to sugestivnější. A mimochodem, na rozdíl od upoutávek není až ak krvavý a násilný, jak se zdá. Spousta věcí je řešena v náznaku a u některých nevíte, zda nakonec byli, či nebyli zastřeleni. Skutečně povedený film, a to po všech stránkách.