Dan9K

Unikátní "horor". Hodnocení okolo 50 % odpovídá tomu, že se na film nedívá ta správná cílová skupina, ale kouknou se na to lidi skrz HBO, kteří hledají pravděpodobně moderní efektovou duchařinu, aby pak vyplodili komentář jak Arsenal83 oslavující svoje vlastní nepochopení. Jedná se v podstatě o snímek ála Woody Allen s tím, že jsou v tom hrůzné momenty, i když se vlastně reálně (spoiler alert) nic neděje (konec spoileru). Natočeno a napsáno je to skvěle, herecké výkony jsou výborné. Je to opravdu jak ze života a je fascinující jak rodiny celého světa mají prostě ty samé kecy. Vztahy mezi jednotlivými postavami a i jejich prupovídky byly výborné, mám pocit, že jsem to všechno zažil i já sám. Je to snímek, ve kterém nejsou hezcí lidé, jsou obvykle tlustí, staří a nemocní, což se dneska ve filmech dost neodpouští. Je to snímek, který si velmi vtipně hraje s diváckým očekáváním a který dokazuje, že horor se dá natočit z čehokoliv a výsledek je klidně mnohem lepší, než když se na to jde jakože klasicky. Podívejte se tedy na tento film, pokud máte rádi jako já snímky s kvalitním scénářem odehrávajícím se na jednom místě, podívejte se, pokud máte rádi filmy, které jsou chytré a mají hloubku a pokud máte rádi žánrovou nevyhraněnost. Ale rozhodně film nedoporučuju mainstreamovým divákům, kteří se rozhodují, jestli si dát V zajetí démonů, nebo tohle.

Stává se....skvělý film a pak je nepochopitelně pohřbený sledem totálních kravin a zcela zbytečným posunem do fantasmagorie. Shyamalan holt umí svá díla zabít. Ale nestává se to jenom jemu, typický je v tom třeba i Stephen King, Paul Verhoeven a další.... Když je od začátku jasné, že bude příběh fantasy nebo nějaká duchařina, jsem ochoten to samozřejmě akceptovat. Když je ale 3/4 příběhu vedeno přísně psychologicky za užití úžasného hereckého výkonu hlavního "hrdiny" a celkem hluboce a rozumně a pak se z toho stane píčovina, tak to prostě nesu těžce. Proč mají tvůrci thrillerů tuhle neskonalou potřebu? Velká škoda.

Je to dost rozporuplný seriál. Z počátku se jedná o takřka čistý odpad, už jenom z toho důvodu, že něco takhle trapného a nízkého je vzorem a majákem morálky pro dnešní mladé. Ale pokud se od toho oprostím, tak polovinu času se reálně vůbec nic neděje. Jsou tu předlouhé záběry lidí, jak chlastaj, jak někam jedou, jak tancujou, jak fetujou, jak šoustaj, jak koukaj, jak brečí, jak hrajou na hudební nástroj, jak sedí atd. a děj se vůbec nikam neposouvá. Autoři si vůbec nelámou hlavu, že tím zabijou klidně skoro celý díl a je to děsná nuda. Pro mě je nekonečnou záhadou, že něco takového baví dnešní mainstream. A když už se náhodou o něčem diskutuje, obsah rozhovorů je obvykle dokonale banální a řeší se pouze ty nejjednodušší a nejvíc zvířecí otázky lidské existence. Takže v tomhle asi dost realistické. To se dostáváme k charakterům. Samostatná kapitola. Ze všech charakterů, co se tu vyskytují, jsem netoužil po jejich okamžité smrti asi u tří. Mám s charaktery problém často, ale že by v jednom seriálu bylo takhle mohutné množství čisté demence, tuposti a nadměrečného sebevědomí, to se jen tak nevidí. Na druhou stranu má ale seriál i své podstatné klady. Hodně mě baví experimentování s formou a časem. Seriál zasahuje překvapivě mnoho žánrů. Je velmi hravý. Má dobře vybranou hudbu. Druhá půlka druhé série také konečně přinesla dlouho očekávaný dějový tah na branku, kdy se jednotlivé charaktery vytříbřily a i ty nesnesitelné začly mít svůj prostor, který mě i trochu zajímal. Po druhé sérii mi přijde seriál kvalitně uzavřený, takže myslím, že není nutno točit a sledovat dál.

Po hlášce, že jsme se museli vydat na pláně Neptunu, jsem to musel přestat brát vážně. Aneb umělci dělaj sci-fi, takhle to dopadne vždycky. Byl by to úžasný videoklip, kdyby trval deset minut. Ta děsivá jistota, že první minuta bude vypadat úplně stejně jako ta poslední, se samozřejmě naplnila. Nejvíc mi na tom vadily ty kecy vypravěčky. S obrazem absolutně nesouvisející, rádoby chytré, ale v jádru jen neskutečné bláboly beze smyslu, které nikam nevedou a nic neznamenají. Ty obrazy samotné jsou úchvatné, ale pořád stejné, není tam žádný vývoj. Střihač to mohl poskládat naprosto jakkoliv. Hudba je pochopitelně dobrá, však taky podobný film je na to jak dělaný a samostatně by na mě působila daleko lépe. Stejně jako ty jednotlivé obrazy. Když to mám ale hodnotit jako celek, tak jdou vlastně všechny tyto klady proti sobě a navzájem se vylučují. Navíc je úplně jasné, jakým způsobem to udělali. Našli pár monumentů, pár jich možná vytvořili ve zmenšené podobě, natočili to ze zajímavých úhlů a stran, hodili to do černobíla, aby to vypadalo dobře....a je to. Je to v podstatě sympaticky amatérská záležitost (krom hudby), kdyby si to nehrálo na něco víc. Nerozumím vůbec tomu, proč by tyto obrazy ukazující beton různých tvarů měly vzbuzovat pocity, že jsem v super vzdálené budoucnosti (jakože prý 2 miliardy let).

Já bych snad nad těmi čtyřmi hvězdami i váhal, ale asi potřebuji kompenzovat ty kraviny, co tu píšou ostatní o nekonečné nudnosti a falešných přízvucích. Klan Gucci je klasické rozmáchlé drama se skvělými herci a přitažlivým tématem, které jsme měli v minulosti tak rádi, ale dneska už vyžadujeme, aby se dva obří roboti spolu mlátili, jinak nás filmy nebaví. Na jednu stranu se kritizuje, že je film nudný a zdlouhavý, na straně druhé se kritizuje, že snímek přeskakuje některé části. Že by diváci ocenili, kdyby se po dvou a půl hodinách z toho ještě na další hodinu a půl stala detektivka? Pochybuji. Spíš by asi nejradši přeskočili to všechno předtím a měli jen tu detektivku. Já jsem asi v tom týmu, kde bych i ocenil, kdyby to bylo delší, protože někdy se třeba upeče nějaká dohoda, je střih, mám za to, že je třeba druhý den a ono je to o tři roky později. Film ale rozhodně není nudný. Děje se v něm spousta zajímavých scén, zabrousíme v podstatě do několika žánrů a nad tím vším ční odér mafiánského filmu ála Kmotr. Musím vyzdvihnout úžasný herecký výkon Stefani Germanotty, ta paní je opravdu skvělá. Změnila tvář pop music a má na to stát se klidně herečkou no. 1. Líbil se mi ostatně ale i Adam Driver (a samozřejmě i ty legendy, co tam hrajou s nima). Ano, není to výjimečný film, ale je to kvalitní film a 70 % je málo.

O politice první republiky jsem toho věru mnoho nevěděl, krom toho, kdo byl prezidentem a pár dalších jmen z tehdejších vlád. Proto mě téma přitáhlo. Zvolený formát, kdy se střídá dokudrama s přednáškou, které se zase střídají s rozhovorem, je fajn. Technicky je všechno profi. U hraných scén samozřejmě poněkud vyčnívají (v negativním smyslu) vedlejší výkony neherců. V rozhovorech, které neustále přerušuje pan vrchní, mě v pozdějších dílech nesmírně iritoval důraz na neustálé vnucování pití piva. Seriál rovněž divákovi pořád vnucuje asociace se současností, a to mi nepřijde vůbec dobře. Jednak se až příliš očividně odkazuje v ne dobrém neustále na Babiše se Zemanem, což mi přijde, že to sem, minimálně v takovém množství, nepatří a pak také jestli není hezčí a účinnější nechat to právě nevyřčené, aby si to divák uvědomil sám. Dále pak také pořad vnucuje jakousi aureolu nedotknutelnosti charakteru prezidenta Masaryka. Jakoby to byl ten jediný středobod jistoty, rozumu a dobra v tehdejším zřízení. Nevím, třeba ano, ale spíš si myslím, že už je to takové to historické zbožtění. Nemůžu obecně říct, že by mi seriál vytvořil nějakou ucelenější představu o problematice, jednotlivé díly jsou zkrátka detailem, výcucem z doby, někdy až marginálií. Mrzelo mě, že jednotlivé díly nebyly uspořádány dle roku, ve kterém se odehrávaly, většinou jsem uprostřed dílu zjistil, že vlastně vůbec netuším, v jakém roce se to odehrává, což by se mi nestalo, kdyby to šlo popořadě. Paradoxně se mi nejvíce líbily tři nejhůře hodnocené epizody.

Dal jsem si ve své šňůře Bondovek docela dlouhou pauzu, a jakobych skoro zapomněl, jak prdlé dokázaly v minulosti být. Skoro bych tedy zapomněl docenit, že tohle je v podstatě poctivý osmdesátkový akčňák, kdy se člověk nemusí chytat každou chvíli za hlavu narozdíl od Moorovek a Conneryovek a naopak narozdíl od současných akčňáků jsou výbuchy opravdické a auta se skutečně ničí, takže vlastně ideální stav? K tomu by tu musel být trochu zajímavější obsah. Krásná bondgirl je rozhodně fajn, Timothy Dalton má moje sympatie, ale krom mlýnku na maso a pěkné závěrečné honičky mě toho mnoho nezaujalo. Oceňuji, že nejde o záchranu světa, ale o obyčejnou pomstu, ale to je opět něco nového možná tak mezi Bond filmy, ale to je tak vše.

Je nutno přistoupit na to, co to je. Přesto jsou tu vedle fórů pro jednodušší (které sem ale zkrátka patří) i spousta výborných vtipů a i legrácek, kde je potřeba už o fotbale a jeho zákulisí něco vědět. Řekl bych, že to i nese nějaké to poselství. Manželka postavy Jakuba Prachaře hodně pobavila, i vzhledem k tomu, s kým se Agáta tahá dneska. Hlavní děj filmu spoléhá na osvědčenou klasiku, kdy je nějaký extrémní charakter, který funguje mimo realitu, nucen fungovat v normálním světě, něco co známe už třeba z Krokodýla Dundeeho nebo z Bohové musejí být šílení a samozřejmě to funguje znova. Seriál měl výborné první tři díly a pak už to bylo špatný, film se naštěstí drží poměrně nahoře celou dobu a určitě atakuje rekord v počtu VIP osob na place.

Martin Evžen Kyšperský je můj nejoblíbenější český (žijící) muzikant, Eliška Křenková je moje nejoblíbenější česká (žijící) herečka, Ondřej Ježek je můj nejoblíbenější český zvukař a Ondřej Lipenský je můj nejoblíbenější filmový fanoušek :-).  A přesto všichni dohromady udělali docela dost špatný film, který je sice sympaticky obyčejný, ale natočený není moc dobře a především jeho obsahová stránka je obhajitelná jen a pouze díky tomu, že je to podle skutečné události, jinak ta látka prostě na film nemá. O těžkém životním osudu Martina Kyšperského vím už od roku 2006 a i tehdy jsem ho nejvíc prožíval, zejména v písni Okna do zahrady z kultovní desky Kocourek a horečka. Jenomže jako film je to hrozná prázdnota. Nejprve zažíváme jakože milostný trojúhelník, který je ale strašně špatně natočený. Neznáme vůbec motivaci hlavního hrdiny k vystřídání partnerky, dialogy a vůbec komunikace obou protagonistů je poněkud zvláštní a zůstává prakticky všechno nevyřčeno. Zásadní věci jsou přeskočeny a jsou tam naopak scény, které jsou úplně zbytečné a na další průběh filmu nemají žádný vliv, i když by ten vliv být měl (například naštvání Elišky v kině). 40 minut filmu (tedy více jak polovina) se v podstatě vůbec nic neděje, jenom koukáme na naprosto a zcela obyčejný vztah, kterých jsou miliony. Nevidím žádný důvod, proč něco takového točit a už vůbec nevidím důvod tohle nic zaobalovat krásnými slůvky typu "křehká a lyrická romance", protože to není nic jiného než z nouze ctnost. Po těch 40 minutách začne být snímek na deset minut trochu zajímavý, to ve chvíli, kdy nastupují psychické problémy. Myslel jsem si, že se to bude stupňovat, že se z toho stane třeba i více transcedentální záležitost, jenomže ono to pak zničehonic spadne zase do naprosté prázdnoty, ve které opadne všechno napětí, očekávání i zájem, a na konci to probere až nepřekvapivý konec, který, nebýt to podle skutečné události, odsoudím jako nebetyčné a ostudné klišé. Vůbec tím nezpochybňuju utrpení, které musel Martin prožít, kritizuji čistě film, kterému navíc nebylo vůbec rozumět. Musel jsem asi pětkrát film vracet (a to i opakovaně to stejné místo), protože jsem tomu prostě nerozuměl a v jednom případě i dát anglické titulky (jedná se zrovna o nejvíc klíčovou scénu celého filmu), protože to bylo bez šance. Oceňuji, že herci hrají maximálně civilně (což je Elišky trademark) a Martin to zvládl se ctí, ačkoliv u lidí, které mám tolik nakoukané naživo, je hodně těžké uvěřit jejich hraní a některé Martinovy pohledy mě poněkud rozesmávaly (myslím, že by mu hodně slušela role v nějakém vyloženě ujetém filmu, než v takhle civilním), ale nazvučit to měli zkrátka lépe. 1 hvězdička za parádní muziku Květů (jak jinak) a 1 hvězda za Elišku, která ty nesnesitelné dámy umí zahrát opravdu dobře. Jen pak úplně nefunguje ten závěr, protože jsem s ní moc nedokázal sympatizovat. Největší záhada na filmu tak je, zda Martinova přítelkyně byla skutečně taková a jestli by se jí výsledek líbil, ale to už asi nezjistíme.

Na můj vkus až příliš pro divácké a kýčovité, ale zase je to vyváženo hezkými absurditami a několika málo výtečnými fóry (u mě vede skákající Nick). Celé je to obestřeno základní tendenční ideou, že být Bůh žena, je nám všem líp, to mě na tom trochu štvalo, přestože je to spíše podprahové sdělení, jinak je to zpracováno krásně a zábavně a řek bych, že modrá barva kvalitě filmu teda rozhodně neodpovídá.