Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Animovaný

Poslední recenze (1 169)

plakát

I Love You Phillip Morris (2009) 

(Komentář obsahuje náznaky spoilerů.) I Love You Phillip Morris by bylo mým osobním držitelem Oscara v kategorii - nejčastěji změněný názor v průběhu sledování. Od strachu, že půjde o další trapnou komedii s afektovaným Jimem Carreym (jak aspoň trochu sympatizovat s postavami, když jsou to takové přehnané karikatury?), přes potěšení, že to možná tentokrát bude serióznější, že Carrey dá zavzpomínat na nejlepší výkony své kariéry, navíc podržen rozkošným a přesným Ewanem McGregorem, přes další zděšení, že se to nakonec utopí v laciném sentimentu (pojďme vytáhnout osvědčenou zbraň všech gay dramat - umírání na AIDS, pojďme ty slzy vydojit) až po závěrečné nadšení - světe div se - že sleduju trapnou komedii s Jimem Carreym! Není mnoho snímků, co by si s diváckým očekáváním hrály s takovou chutí a radostí. V tom v mých očích překonává i oblíbené Spielbergovo Catch Me If You Can - kde je téma podvodníčka, co nápaditě uniká zákonu, od začátku jasně nastaveno, a diváka už v průběhu nic moc nepřekvapí, jen se baví tím, kam to až může zajít. Zde ale jako by se obsah prokopíroval i do formy - a my po většinu stopáže vlastně ani netušíme, co přesně sledujeme. Bláznivou komedii? Životopisné drama? Krimi o útěku z vězení? Dojemnou gay romanci? Film nám uniká stejně jako Steven dozorcům. Příběh nám totiž vypráví nespolehlivý vypravěč, co nelže jen svým blízkým, sám sobě, ale i nám, divákům (,,Tehdy jsem ho viděl naposledy..."). Pro někoho možná iritující. Pro mě ostatně zpočátku taky. Ale v průběhu se mi pocit, že nevím, na čem jsem, že si se mnou hraje někdo chytřejší než já, začal dost líbit. Po závěrečném zvratu („Přišel váš právník.“) jsem byl už jen nadšený. Rozhodně tedy jde o film, který byste si i přes případné počáteční rozpaky měli dát do konce.

plakát

Šeptej (1996) 

Zdá se, že jsem jeden z mála na této databázi, kdo dal Šeptej plný počet. Pokusím se krátce objasnit, proč - byť je v tom samozřejmě skryté i zrnko nevysvětlitelného - některý film vás zkrátka irituje, náladou, kamerou, příběhem, ani nedokážete říct přesně čím. A jiný na vás působí jako zjevení, těšíte se, až si ho pustíte znovu, je vám s ním dobře. U mě je Šeptej, jak asi tušíte, typem filmu č. 2. Od začátku jsem si tuto nostalgickou mimozemskou jízdu devadesátkovou Prahou užíval, se všemi debutantskými nedostatky a scénáristickými absurditami. Přál jsem si, ať je film aspoň dvakrát delší, tak jsem si jeho podivínské postavy od první chvíle zamiloval. A proč tedy? Možná v tom hraje svoji roli, že jsem ho poprvé viděl až z velkým odstupem. Unikal mi až do roku 2021, takže jsem mohl jaksi z budoucnosti nahlédnout, jak se mu podařilo vystihnout a popsat dobu, v níž vznikl. A víte co? Myslím, že Šeptej vystihl devadesátky naprosto dokonale a snad nejlépe ze všech českých filmů. Je něčím podobným jako Kouř pro léta osmdesátá. Fandím tomu, že se Ondříček v době nově nabyté autorské svobody neobrátil do minulosti s klasickou variací na téma komunisti / nacisti byli svině, ale snažil se už tehdy nahlédnout tápající, trochu ezo, trochu ulepenou, ale vlastně docela cool současnost. Přinesl tak svědectví o začátcích klubové scény v Čechách, o tom, jak do nich pronikala elektronická hudba, DJové a drogy. (A nezamilovat si Tatianu s Čechtickým, jak v totálním rauši paří v Roxy na Wubble-U, kór když jste měli to štěstí bydlet několik let za rohem od Roxy, to zkrátka a dobře nejde.) Svědectví o LGBT komunitě, kdy gayové poprvé v českém filmu nebyly jen komické ušišlané figurky, ale dal se jim velký prostor v podobě ústředního páru. Zkrátka a dobře svědectví o úžasně svobodné době, kdy se dalo prostě se sbalit, odjet do Prahy, spát u cizích lidí a zažít neuvěřitelný mejdan. U filmu Manhattan Woodyho Allena jsem napsal, že je to unikátní film v tom, jak pevně je zasazený do doby a prostoru. A u Šeptej mám dost obdobný pocit. Tohle se nemohlo odehrát jinde a jindy, než v Praze krátce po revoluci. A s tím podle mě souvisí omyl, kterého se tu mnozí dopouštějí - ano, klasický příběh film nemá, ale není o ničem. Jeho hlavním hrdinou je jedno magické město uprostřed Evropy, na prahu nové epochy, a parta nešťastně šťastných lidí, co v něm žijí. Ale možná jsem na omylu já. Snad jsem tak nostalgický kvůli rok trvající covid karanténě a ten film možná objektivně vzato není zas tak dobrý. Ale ať je to tak, nebo tak - jak strašně rád bych zas jednou dorazil na párty k Lauře! Třeba hned!

plakát

Černé zrcadlo - Striking Vipers (2019) (epizoda) 

SPOILERY! Dva kámoši si na spánek přilepí čip, objeví se ve hře a tam, schovaní za masky postav, k sobě pocítí sexuální náklonost. Divák, který od Black Mirror očekává primárně technologické hrátky z blízké budoucnosti, bude asi zklamán. Princip zařízení, co si připnete ke spánku a ono vás odnese do jiné reality, už tu byl několikrát. Navíc nemusíme chodit daleko do budoucnosti - brýle na virtuální realitu jsou už dnes na trhu běžně dostupné. Pokud se ale nechcete jen bavit, ale trochu si hlouběji popřemýšlet o aktuálních tématech jako je lidská sexualita či gender, tento díl vás naopak může nadchnout. Když se líbají dva muži, je to trochu divné. A když jeden z nich vystupuje v roli ženy? Je to lepší? "Normálnější"? Kde končí hra a začíná realita? A jak moc brát vážně, když vás "hra" (nejen počítačová, ale i erotická, společenská, divadelní...) strhne? Mají se z toho pak, po návratu do reality, vyvozovat morální důsledky? Jak daleko je silné mužské přátelství od sexuální touhy? Proč Carl nebyl ve hře uspokojený stejnou postavou, jen hranou jiným uživatelem? Je to právě ten punc nevhodného, až zakázaného (je to přece můj kámoš, heterák, otec dvou dětí), co ho na tom přitahoval? Nebo jde o splynutí duší s nejlepším kámošem? A položil by si vůbec Danny nebo Carl některou z těchto otázek, kdyby spolu nehráli Striking Vipers? A je dobře, že v sobě tyto stránky odhalili nebo by bylo bývalo lepší, kdyby si hru nikdy nezahráli a zůstali "normálně" kámoši? Ublížilo jim to nebo otevřelo obzory? Může fungovat volný vztah ve stylu "celý měsíc budeš vzorný táta, ale jeden den máš dovoleno být mi nevěrný"? Ale jde vůbec o nevěru, když se dva "milenci" fyzicky nedotýkají, jen spolu hrají na počítači? Zdá se, že i v páté sérii přináší Černé zrcadlo v jednom hodinovém dílu víc myšlenek, než by jiní tvůrci dostali do tří tříhodinových filmů. Dokáže se vyjádřit k současným palčivým globálním tématům, ale přitom nepřestává být cool a vtipné. Ten moment, kdy se v bojové arkádě typu Mortal Kombat po velkolepém zvolání START postavičky místo krutého boje začnou líbat, je prostě kouzelný. Kéž Brookerovi a spol. pramen dlouho nevyschne!

Poslední hodnocení (2 115)

Srdečné pozdravy z Ruska (1963)

19.04.2021

Ať jedí koláče (1999) (TV seriál)

19.04.2021

Tajemná řeka (2003)

18.04.2021

Nadaný žák (1998)

17.04.2021

Byl by to hřích (2021) (TV seriál)

15.04.2021

Mauzoleum (1983)

08.04.2021

Grantchester - Série 3 (2017) (série) (S03)

07.04.2021

Okresní přebor (2010) (TV seriál)

05.04.2021

Utop se, nebo plav (2018)

04.04.2021

Reklama

Reklama

Reklama