PhillM.

Nepřišel jsem zachránit Ramba před vámi. Přišel jsem zachránit vás před ním.

Ou jé. Mé prebubescentní já se tetelilo blahem. Žádný děj, jen se otevírají další a další dveře a za nimi jsou další a další protivníci, které je třeba rozšmelcovat. Téměř dokonalé převedení žánru počítačové hry - střílečky na filmový formát. VAROVÁNÍ: Film křiví čas tak, že subjektivně trvá pouhých dvacet minut!

Čím to je, že geniální skečaři (Atkinson není ani zdaleka jenom Mr Bean) takřka vždy na plátně selžou? (Stoprocentně uspěli snad jen Pythoni.) --- Při sledování Johnny English Reborn jsem se snažil určit cílovou skupinu - a našel jsem ji, JSOU TO DĚTI (kolem deseti let). Na děti Atkinsonovy recyklované grimasy a trilionkrát viděné gagy (kopání se do rozkroku - ach, jak nápadité) může vcelku slušně zabrat (především proto, že pro ně to nové být může). Jde tedy o recyklát recyklátu, ovšem uznávám, že poctivě zpracovaný. A to je taky ten jediný důvod, proč film nenechám kroužit kolem odpadní jímky.

V Albionu je zase jednou sychravo... Nádherně ponurá, stereotypně středověká atmosféra (včetně nezbytných propriet, jako jsou čarodějnice), s poletujícím sněhem, deštěm a mlhou, která by se dala krájet. Proč ale krájet mlhu, když je všude kolem tolik tlam a dřžtěk, že? Chytře napsaný kousek, kdy první třetina, ve které je Solomon rozpolcen a nechce se mu sekat, řezat a krájet (cut - cut - cut), funguje jako oddalování orgasmu. Ten, když pak konečně přijde, trvá s o to větší intenzitou (a navíc hodinu!). --- Kuba Purefoy svým výkonem nepředvádí přímo "purejoy", ale nemá k tomu daleko. Pete Postlethwaite z filmu tradičně ční svým zapamatovatelným Gesichtem. Marek Vašut byl pro mě tak trochu gordickým uzlem filmu (strhával na sebe pozornost a rozptyloval mě), dokud jej Solomon nerozsekl (tohle není SPOILER - mluvím o tom uzlu:). Herecky je to prostě příjemně středověké.

Slizký král Jan, templář s předlouhým obouručným, natabletovaný Dán, rozbořený Rochester a všudypřítomné údy a vnitřnosti, většinou země ani těla se nedotýkající, nýbrž vzduchem letící a krev přitom rozstřikující. Pokud se Vám to nelíbí, nebo hledáte-li historický film, pak dím: Dále, od hradu dále. Pokud se chcete bavit u krásně prosmrazené řežby: Račte si vylézt na žebřík na hradby a nechat si na záda vylít kyblík hořící smůly. --- Mimochodem, koukatelnosti filmu velmi prospívá výtečné obsazení - od hlavních rolí až po Guye Sinera (nadporučík Gruber z Haló, Haló), kterého s vykulenýma očima vidíme vyběhnout z hradu, templář řekne, "není tu příkop", a na to se Siner zatváří ustaraně (tzn. na plátně je cca 0.08 sec.).

Žánr, ze kterého si to utahuje, není mým šálkem čaje. Žánr, který to představuje, naopak mým šálkem je. A Tucker a Dale vs. Zlo je podle mě vynikajícím příkladem povedené parodie. Samozřejmě, čím blbější je parodovaná předloha, tím jednodušší práci "parodátor" má. Navíc se Tucker s Dalem o prsa vyhnuli pubertálním stupiditám á la Scary Movie. Vtipnější, než jsem čekal.

Esence nostalgie. Začátek devadesátých let, je mi něco přes deset let, otcův známý pracuje pro Warner Bros. a jednoho podzimního večera přináší fungl novou bílou igelitku (!) s logem Warner Bros. (!!!) a dvěma originálními (!!!!!) videokazetami uvnitř. "Donesl jsem ti něco pro děcka." Tajemství N.I.M.H. (1982) a právě Rošťáky. Pak už otec ten videopřehrávač (nikoli videorekordér) koupit prostě musel. Těžko bych spočítal, kolikrát jsem Roštáky viděl, bylo to pro mě zjevení - dokonalé dobrodružství, pro mě v tehdejší situaci filmově i televizně vyprahlého dítěte naprosto strhující. Před dvaceti lety bych prostě s plným hodnocením neváhal ani vteřinu. Dnes uznám, že to asi má svoje mouchy, ale pro mě je to prostě jeden z TĚCH filmů. --- Tak kdepak, po kontrolní projekci po dvaceti letech mouchy nenalezeny, tudíž zvedám na plný počet.

Vykastrovaný Garfield :(

Vynikající thriller se skvělým Jacksonem, příjemně nevyhraněným Sheenem a nemastnou neslanou Moss. Film se odehrává na malé ploše, akční příliš není, předpokládám, že většina z odhadovaného rozpočtu patnácti milionů dolarů šla na účty tří výše zmíněných herců. Kdyby nešlo o tak do očí bijící protimluv, skoro bych řekl, že se jedná o komorní thriller. Snímek však oplývá natolik sugestivní rozpolcenou atmosférou, že pod kůží zůstane delší dobu. Svou roli v tom sehraje i odvážný konec (kdyby studio film připravovalo jako megatrhák, tak by byl konec dozajista jiný - film šel nicméně rovnou na DVD, konec zůstal a je to tak dobře).

Každý asi přidává na hodnocení filmům, které se věnují jeho zájmům (např. golfista nadprůměrně hodnotí filmy o golfu). No a protože mě zajímá psaní, je pro mě Stranger Than Fiction filmem výjimečným. A zdaleka nejen proto. Napsané je to tedy prostě skvěle a, ruku na srdce, se scénářem vstává či padá drtivá většina filmů. Skvělé obsazení vynikající scénář posunuje ještě dál. Dustin Hoffman si v záblesku zavzpomíná na svou nejslavnější roli (počítání dlaždiček), Emma Thompson do diváka napere krásnou britskou angličtinu, Maggie Gyllenhaal je roztomilá (aniž by to bylo přeslazené) no a Will Ferrell šokuje svým herectvím. Pro mě se žánrově jedná o jasnou romantickou komedii a je snad prvním filmem tohoto žánru, kterému dávám plný počet hvězd.