kingik

Více než s epidemií smrtící chřipky se vydatně bojovalo s nedostatkem financí. Výsledkem je slabá realizace, která se projevuje úplně všude. A dokonce by mně ani ten slabý realizační tým nevadil, kdyby se přidalo na tempu a lepším dějovém progrese. Ono se toho za těch střídmých 80 minut zrovna moc nepřihodí. Film čítá všehovšudy čtyři podstatné postavy, z toho jednu lze vnímat za kladnou, to je maník, co přijíždí do domu po svých (patrně již zesnulých) rodičích, dále je zde francouzsky hovořící mladá žena s ukrajinskými kořeny, která tohoto maníka přivede do střetu se svým nebezpečným francouzským manželem a jeho komplicem, jimž "štípla" peníze. Celé to je situované do jednoho domu, kde se naplno projeví maníkova neschopnost zbavit se jedné hubené ženské a schopnost válet se vytrvale po podlaze. Na závěr se pokocháme zasněženým lesíkem a víc už se do filmu nedostalo. O chřipce kolují víceméně jen kusé informace Je však sympatické, že celé se to snaží uhrát na dusnou a houstnoucí atmosféru domu ve francouzských horách. Ve filmu je znát výrazná francouzská stopa, natáčelo se ve francouzských horských oblastech, kamera ovšem jejich majestátnost nedokázala zachytit. Dobré technické známky si nezaslouží ani střih. Na efekty se (raději) úplně pozapomnělo, na virus nikoho neuvidíme umírat. Z hororového hlediska je zde jen nepatrný zlomeček. Herecký ansámbl je optimální. Tim Miller a Anya Korzun u mě úplně nepropadli (herecké beznaději). Pro německého režiséra Hendrika Fallera je to první pokus o celovečerní biják. "Pokus" je adekvátní označení, neb na kvalitní film to má plno nedostatků, nicméně z průměrného hodnocení ještě nikdo smrtící chřipkou neochořel. 5/10

Už už to vypadalo, že seriálová podoba, která je k zamýšlené "vtipologii" přece jen o něco vstřícnější, napraví přívětivě dojem léta zavedené značce, pošramocené posledními dvěma odbytými filmovými počiny. Očekávalo se jen, kdy se staro/nové leporelo postaviček ohraje do úplné debility, která se naplno vyjevila do třetice - všeho ukrutně debilního. Nejhoršími shledávám herecké výkony. Václav Vydra je rozdílový hráč, prostě je příliš osamocený. Dejme tomu, že ještě se dá zasmát hláškám a moravismům bodrého Oldřicha Navrátila, převážně tvořeny notoricky známými vtipy i těmi méně profláklými, ovšem kam se poděl zbytek herců? Vtipy o policistech i ze školního prostředí jsou neskutečně uhozené a více než amatérsky interpretované, navíc Martin Dejdar otravně prudí s Chuckem Norrisem a jeho supráctvím.. A nejen to, celé se to propadá do tenat jednotvárného konceptu, kdy se poctivě střídá Vydra, škola, dva zabednění policisté v terénu, popřípadě popeláři a jiní zástupci široké lidové obce. Novák a spol. si je vědom, že má poslední pokus obnovit vtipnou látku. Nepůjde to hned, ale v úvodních dvou epizodách se našlo pár šílených vtipných hříček a situací, až to vypadalo, že je tvůrčí krize zažehnána. Třetí epizoda už ale nedodala nic vtipného a zábavného, čím by zabránila vyvrácení vyko(ko)tlaných pařezovtipů, kterými je Troškův les (již z dřívějška) plný. 4/10

Proslavená prdelatá kozatice s jojo efektem udělala z diváka jojo. A opravdu se film kvalitativně pohybuje neustáleně. Ovšem až jsem si ustlal na poprsí Kelly Brook, už jsem byl pevný a ustálený, tedy pokud jde o kvalitu (prožitku). Koncept rodiny v ohrožení je v hororech již dávno osvědčený, je-li důvodem strachování o jejich životnost také stará dobrá černá magie, odborně známá pod názvem Santet, divák může provětrat své pudy, v hlavní roli je přece známá vnadná krasavice, ale také skrytá zákoutí své vylekané duše. A lekat se lze tentokrát čehokoli. Ne, nebojte, Kelly Brook neuvidíme nenalíčenou, budeme se společně dychtivě lekat staré báby, zjevení v supermarketu a nejméně dalšího tuctu výjevů, kterými je film prošpikován. Film má profesionální nádech a opírá se i o tvrzení, že vznikl podle skutečných událostí, což by i odpovídalo, jelikož celkově je film pojat poměrně střídmě a na přehnaně velkolepé scény jsem nenarazil. Exotický režisér Helfi Kardit vytěžil cosi nemálo nevšedního i z exotického prostředí, pyj do ohně, že to byla nekašírovaná Indonésie, bych sice nedal, ale mělo by to být tak, takže dům, do kterého je děj nejvíce situován a soustředěn, má strašidelné proporce a také kamera a speciální efekty jsou na dobré úrovni, ačkoliv trikovou složku jste určitě viděli mnohem propracovanější. Dohromady však film nepřináší nic extra novátorského. Režisér si troufá napodobit slavnějšího kolegu Wana, kupodivu mu to v jeho dané kategorii lze s úspěchem tolerovat. Svěží vítr do varlat přineslo dámské obsazení: Kelly Brook mocně duje na dudy a seriálová hvězdička Jazz Ocampo si také urvala kus pánských slipů. Celkově jsem tímto dílem nebyl nikterak významně pohoršen, ale i mile překvapen. 7/10

Přebujelá paranoia s asexuální herečkou v hlavní roli, na kterou má mužská chlouba vůbec nereagovala. Jinými slovy řečeno - prvotřídní fujtajblice. Slibný koncept se nanejvýše pozvolna utápěl v tratolišti podivných scenáristických manýr a již zmíněné asexualitě. Přičemž až s podivem je to, že k mé nikdy neexistující dysfunkci erekce, se přidal i nezájem sledovat erotickou cam show, o které u mě panuje přesvědčení, že by měla být vzrušující. No jo, jenže když casting nesehnal na hlavní hrdinku žádnou obstojnou krásku než Madeline Brewer, je nasnadě, proč potenciální látku zrovna nezahrnu superlativy. Tým tvůrců se neopírá o známá jména, i tak bylo místy znát, že by chtěl příjemně překvapit, jen pořádně nevěděl, jak na to. Debutující scenáristka Isa Mazzei si ukrojila velký krajíc. Chtěla neotřele, dovedně i částečně sofistikovaně spojit prvky mysteriozního thrilleru, aby jí z toho vylezl eroticky laděný fetiš horor a navrch přidat pořádnou porci paranoidních bludů, raději, aby se, pokud možno, nemuselo nic vysvětlovat. Něco se jí i do svého konceptu povedlo aplikovat, z velké části ji však spasil režisér Daniel Goldhaber, který tu volovinu alespoň zajímavě vizuálně ukočíroval. Leccos jsem si sliboval od vyvrcholení, u mě tedy proklatě mrtvo, nicméně, z filmového hlediska je finále úplně trapně nezvládnuté. Takže nespoléhám na to, že bych někdy provedl exkurzi za děvčaty z erotických camwebů. Už nyní vím, že o nic podstatného nepřicházím. 5/10

Více jak sedmiminutová klipová montáž plná známých hereckých ksichtíků, pochopitelně korektně černá, co hlavní dva protagonisty nechává vizuálně zaúřadovat až na závěrečné dvě minutky. A JAY-Z & Beyoncé se pak jeví coby zbytečné akvizice. Song naprosto odpadový, nechápu, že za tohle můžou inkasovat honoráře. Rozsáhlý blok je nesourodá hovadina, co drží pozornost jen účastí známých kamarádíčků. Na pochvalu je ještě i vizuální forma, která k divákům protlačí nejeden (politicky směřovaný i angažovaný) vjem. Beyoncé mně není úplně protivná, JAY-Z je pro mně úplně zbytečným umělcem, ale tak pokud je tenhle jejich projekt uspokojil, nemíním jim brát jejich oduševnělou radost a politické iluze, A zůstávám na velmi korektním a opravdu bujarém průměru. Zadupat do země je může třeba příští prezident i vládní garnitura, když jejich férie obsáhla řadu budoucích letopočtů, kterých se dožijí jen ti, co budou mít štěstí na vynalezení elixíru věčného života. Hned bych si dal hibernaci a probudil se 300 let po...čemkoliv. 5/10

Francouzská fraška, která už dávno nespoléhá na kval(i)t(u). Bohatě jí totiž stačí, když je celá Marseille vzhůru nohama i koly. A aby ne, když vytuněné legendární taxi vzali do opratí dva troubelíni na zločin jatí. Sylvain Marot je elitní pařížský policista, který se dočkal přeložení k útvaru městské policie poté, co místo policejní placky vytáhl na ženu starosty svůj nástroj pro její obšťastnění, a trouba Eddy Maklouf, co je synovcem muže, který kdysi usedal za volant legendárního bílého taxíku. A tihle dva mají dopadnout nebezpečný italský gang lupičů, co řádí ve zdejších malebných uličkách. Rovnou může divák zapomenout na jakoukoliv kompaktnost a dějovou komplikovanost. Na tohle už benzín dávno došel a tvůrci natankovali jednoduché eskapády, kdy se řádící páka neustále přeřazuje k trapnému, křečovitému, svěžímu i originálnímu humoru. Dva ústřední představitelé Franck Gastambide a Malik Bentalha u nás nejsou známí, ve své domovině ovšem sklízejí úspěchy. Oba se také postarali o scénář, něco jim na cestu připsal i produkující Luc Besson. Gastambide se ujal režie, a pokud jste viděli třeba jeho režijní kousek "Pařba v Pattayi", budete přesně vědět, do čeho jdete. Film je vyvedený na solidní technické úrovni, eskapády sestávají povětšinou z epizodního rázu, postavy jsou vesměs stiženy demencí, z nasnímaných lokací probleskují reklamní tipy na strávení letní dovolené. Od prvního dílu této patrně nikdy nekončící komediálně/akční série už byly projety hektolitry benzínu a najety stovky humorných kilometrů. Žádná omezení rychlosti a úrovně humoru zde neexistují, tudíž divák se může i tentokrát povozit příslušně akčně a vysmátě. A dřívější decentně přívětivý francouzský humor, jimž si francouzské komedie získaly značnou oblibu, byl i tentokrát ponechán na odpočívadle. 7/10

Morálně založení diváci a příznivci decentních klasik s Oldřichem Novým bijí na poplach, neb jakýsi nejapný Lucio A.Rojas si sbalil své filmařské náčiní a jal se provázet po chilském venkově. Ono by na té dědině bylo i krásně, kdyby se zde neznásilňovalo a nezabíjelo. Tudíž nepočítejte s balzámem na nervy, ale pokud přijmete pozvání do jihoamerických končin, raději počítejte s tím, že nervy budete mít pořádně pocuchané. A to ne ledajakým způsobem. On je to v mnoha ohledech opus perverzum, takže některé zvrácené výjevy určitě vyvolají diskuzi, zda si je filmař nemohl i odpustit. To víte, že asi nemohl. Ovšem režíruje neohmataně i rytmicky přesně, takže nelze neocenit, že má pro to své ryzí šílenství cit. Čtyřem dívkám nepřipravil nijak hezkou exkurzi, divákům ovšem podal důkaz, že i ženy z exotických končin nešetří na holícím krému ve spodních partiích a oddávají se lesbickým hrátkám. Produkčně je to ošetřeno zdárně, pochvaloval jsem si, že případná hrozba amatérství byla zredukována na minimum. Něco tomu podobného přišlo jen v několika fragmentech, přičemž tím trochu víc trpěla až finální část, jinak vše, co chtěli tvůrci sdělit, bylo činěno v dobrém rozmaru. Takže ve výsledku nikdo nemusí mít z kvality tohoto filmu trauma. Je to taková hutnější jednorázová aktovka, co určitě není určena sběratelům prvorepublikových klasik, nicméně své místo má v panoptiku perverzních pikantností velmi jisté. 8/10

Atmosférické prostředí márnice a v něm jedna sličná ďáblice. Tu její sličnost lze brát s rezervou, ovšem horůrek je to celkově pěkný. A docela i strašidelný. Ďábelskou kreaturu režisér ve svých tvůrčích službách Diederik van Rooijen zvládal kvalitně vizuálně, technicky zdatně, a pokud film svým námětem i prostředím připomínal kousek "Tajemství smrti slečny Neznámé", určitě to nebyl záměr. Hlavně jsem se u tohoto "návdavku" bavil mnohem víc. Shay Mitchell vbrzku klouzla do své role nočního zřízence v márnici a neznámá Kirby Johnson dávala všem účastníkům slušný záhul, jakmile vstala z mrtvých. Dějově a scenáristicky to nebylo nijak komplikované, režijní pojetí mnohonásobně předčilo scenáristické kvality. Hodně se vycházelo a vytěžilo z neutěšeného prostředí, kde nikdo není rád. Masky hodně povedené, efekty též zdařilé, nasvícení scény decentně úzkostné a strašidelné. Nejslabším na filmu byl přechod z tajemné atmosférické části do té finální akční. Coby divák jsem si oblíbil to jemné předivo strašidelné atmosféry, které náhle zažilo přechod do finální části, kde se muselo také pamatovat na dynamiku a rozpohybování děje, tudíž mně film připadal nuceně exhibicionistický. Finální část je celkově však explozí kvalitních efektů. Ovšem z podstatné části se dařilo filmu zabrnkat na nervy. Režisér je pro mě úkazem, který vnesl do nijak zvláště originálního námětu kvalitní až neotřelé hororové pojetí, které může hrdě cloumat se všemi ďábelskými misemi. A plní tu svou více než zdárně i zdatně. 9/10

Tv tuctovka, kloudný smysl postrádající, rádoby thrillerová, co je odpadově napsaná, zahraná a zrežírovaná, navíc si pohrává s myšlenkou o originálně natočeném filmu. Je zřejmé, že autorkou scénáře je žena, Marcy Holland, která je scenáristicky plodná. Jenže k režisérům posílá jen totální slátaniny, tahle je toho zářným příkladem. V popředí abnormálně debilní a ploché story stojí psychicky narušená dívka s dvojí identitou, která je profesionální hlídačkou domů a která se jednoho dne usadí v domě rodiny, která zažívá ztrátu dcery. Ta si byla jednou zabruslit se svojí sestrou a její brusle našli rybáři až na jaře. Pro rodinu je to samozřejmě obrovské trauma, které kupříkladu máma zažehnává restaurováním starého nábytku. Většina filmu je naprosto směšná a nudná. Po nekonečně dlouhých pasážích nudy se zjeví na scéně jakási bába, majitelka místního krámku, co neochvějně tvrdí, že skrytá psychopatka má jiné jméno a kdesi cosi, načež na povrch vypluje dávná tragédie, při níž uhořel jakýsi pár v důchodovém věku. Tragédie je to tak zdrcující, že nešlo se nad ní orosit až na chřípí nosu. Nudný ráz nebral konce, psychopatka šmejdila a šmírovala po domě, občas se záludným způsobem personifikovala do zesnulé dcery, druhá dcera pojala podezření, že s ní něco není v pořádku. Kdo to ještě neprokoukl, patrně zaspal. Patrně zaspal i režisér, neb ani finále nevalný průběh a úroveň ani o trošičku nepozvedlo. V akci byl sice k vidění váleček na nudle, nicméně celý střet byl nepochopitelně utnutý v nejlepším. "Nejlepší" tentokrát nevystihuje pravý výraz tohoto slova. A tak se lze jen dohadovat, jak to vlastně s psychopatkou dopadlo. Pochopitelně tou největší nekvalitou se blýskli i herci, respektive zejména hlavní herečka. Herecká kreace Ashley Dulaney byla maximálně otravná. Hlavně slechy trpěly z dabingu Mariky Šoposké. Ani Malvína Pachlová nijak neexcelovala. Za v thrillerech málo propíranou profesi hlídačky domů, kuchyňský váleček, pěkný poster k filmu a pohlednost Shelby Young by se dal udělit i pochvalný řádek, jenže celkově by to nemělo žádný význam, protože tenhle film v sobě sdružuje vše otřesné. 0/10

Spin-off bojující s únavou, opotřebováním i obnovou materiálu. A na restart se jde přes zasazení příběhu do osmdesátých let minulého století a dojemné přátelství zpruzené osmnáctky a hodného autobota. Že už to tady bylo nejednou a v mnoha mutacích, produkující Steven Spielberg by mohl vyprávět, o tom netřeba ztrácet slov. Ve filmu není absolutně nic nadstandardního, dějová osnova je sice natočená přehledně a technicky solidně, ovšem celé je to obřím způsobem předvídatelné a dětinské až hrůza. Akčnost šla první hodinu poměrně stranou, k vidění je jen několik kratičkých akčnějších sekvencí, ale žádná ze scén není zrovna obdařena velkolepým rozměrem. A velkolepost jsem postrádal i ve finiši. O poměrně kladném přijetí rozhodlo herecké obsazení, kdy Hailee Steinfed je kadetkou na podobné typy rolí, dále je to důsledně dodržovaný syžet osmdesátkových bijáků a jeho následná aplikace na sérii, což bylo zvládnuto geniálně, a další klady už si nevybavím, neb film mně přišel po půlce už zdlouhavý a na necelé dvě hodiny stopáže ne až tak poutavý pro dospělé publikum. Určitě si lze vybavit drobné detaily a nuance, kterak autobot B 127 ke svému jménu přišel a kterak John Cena potlačil své tendence být zápornou postavou, nicméně pořád mně to nestačí, abych film hodnotil vysoko. Pravda, poslední Bayův sériový výplod byl otřesný, načež je tímto počinem reputace do jisté míry napravena, režie málo propagovaného Travise Knighta je však místy příliš úsporná, ovšem častokrát i zručná, a scénář Christiny Hodson nese značné televizní prvky a na dnešní dobu nepřekvapivé postupy. Takže pokud ještě někoho rajcují robotí hrátky s retro dívčinou, co jim dává pac, klasické kované hity, kterými je film prošpikován a příslušné technické i vizuální zázemí, může být nadšen a dostane vrchovatou porci zábavného hlenu, který se vydatně produkoval napříč osmdesátými léty a Michael Bay jej vykašlal i dnes. 6/10