sona123

Za co tak vysoké hodnocení??? Celý film se tam nic nestalo! Dobře, kulisy zajímavé (bývalý blázinec), herci fajn, hrají jak o život, ale co se stalo se scénářem? A co vůbec byla pointa? Bylo to obšlehnuté ze Shining? O to tu šlo? Je mi stydno přiznat, že mi možná něco uniklo (že by mi chyběl důvtip? Chtělo by to delší vedení? Více vtipné kaše? Ach jo...), jinak si nemůžu vysvětlit ty nadšené komentáře zde.

Kolik dětí ti Culkinovi mají? To je neskutečná továrna na malé herce, nebo spíš herce všeho věku (takže tady jeden Culkin hraje asi 6tiletého Igbyho a další teenagera). A kolik herců sem nacpali... ale fůra herců ještě dobrý film nedělá a tady se to potvrdilo. Je to zmatené, ploché a nic moc neříkající. Tudy cesta opravdu nevede.

Nádhera!!! Film o hledání identity jednoho puberťáka (to by ještě nebyla novinka), který tápe a zkouší to, jak jen to jde, riskujíc neskutečně mnoho...ale je to těžké, protože sami rodiče také nemají úplně jasno v tom, co chtějí a jak se svým životem dál. Bylo to citlivé, kamera byla báječná, casting též a zcela dokonalá byla hudba, včetně onoho "love songu." A čím se to možná vymykalo bylo zejména pro mne nové téma, resp. myšlenka, která mne zatím příliš nezaměstnala - jaký život nabízejí alternativní rodiče svým dětem, které se samy musejí hledat a někam zařadit? Rodiče už mají jasno, vědí, kudy a samo že do toho zatáhnou i děti...ale ty se časem setkají s dětmi, které to mají jinak. A musí být jó silní, pokud si mají ustát to, co do nich vštěpovali rodiče. Tady to byl úplný mazec - kluk do svých asi 13 měl domácí vyučování, v životě nebyl v kolektivu - a pak se konečně dostane do třídy mezi puberťáky, kteří mu to opravdu neusnadňují. No, to mu rodiče opravdu prospěli... Jinak - Kaňaďani tu neskutečně zabodovali, moc se mi to líbilo.

Nuže, bylo to zvláštní nezařaditelné dílko. Ani nijak zvlášť vtipné, ani nijak zvlášť poetické, s malým poselstvím, které však není nijak šokující. S krátkými filmy mám problém - mám asi vůči nim zvýšené očekávání, chci, aby mě něčím dostaly - byly vtipné, děsivé, alarmující, tragické, prostě nějaké, úderné nahuštěním myšlenky do krátkého časového úseku - a tady se mi zdá, že se to úplně nepovedlo.

Na tenhle film jsem strašně dlouho čekala a těšila se a jak se nakonec rozjel na plátně a ubíhaly minuty, nadšení mne přecházelo...a vlastně nevím proč. Manžel četl knihu a prý film vystihuje atmosféru a vše se děje tak, jak bylo psáno, včetně konce, který nakonec zvedl i mé hodnocení o jednu hvězdičku. Určitě mi tam chybělo napětí. A věřím tomu, že by tam šlo dodat, třeba i hudbou, kamerou...herci byli fajn, včetně Kodiho, kterého jsem shodou okolností viděla před týdnem v Romulovi - tady hrál z mého pohledu o třídu níž, ale zase byl neuvěřitelně podobný Theronové, až by člověk věřil, že je skutečně jejím synem. Zajímá mne, jak se na film budu dívat s odstupem času, možná ho docením víc než nyní, krátce po shlédnutí.

Podobně, jako děti čekají na první vločky (a Martin ne a ne přijet na bílém koni), tak i zde jsem čekala na to, co se stane, až napadne první sníh, a ... Ale to je jedno. Bylo to nudné, Guy se mi jako chlap vůbec nelíbí a chvilka napětí na konci nic nezměnila.

Rozporuplné a musím říct, že mě to nijak zvlášť nebavilo. Část druhá a ta hlavní, s břichomluvectvím, ta byla určitě lepší a samozřejmě před Jeffem klobouk dolů, to, co dokáže, to je třída. Ale na mě to jinak bylo až moc americké (vztahující se k americkým reálím) a i když to bylo vtipné, až tak moc mě to nedostávalo. Ale možná jsem jen neměla náladu na stand-up comedy.

Uteklo to jako voda, byl to výkřik, stejný, jaký vydal Steven odvážený z věznice pryč od svého Phillipa. Bylo to ztřeštěné, úsměvné, určitě ne nijak hlubokomyslné, bylo to svižné a barevné, neuvěřitelné a plné lásky a chuti do života. Herecké výkony byly přesně takové, na jaké jsem od všech zúčastněných zvyklá, takže ne, v tomto ohledu spíš zklamání, už z ohlasů zde jsem čekala víc (i když úvodní scéna, kdy se ti dva setkávají, ta je výtečná a tam Evan exceluje). Samozřejmě hodně filmu ubírá fakt, že je to natočené podle skutečné události, takže víme, to všechno dopadlo...A co závěrem? Asi to nebude film, který se zapíše do dějin kinematografie.

Norům fandím, tuny sněhu mne příjemně naladily, ale nadšení brzy opadlo. Nedávno jsem totiž viděla horror Dead Snow z téže krajiny a to bylo úplně to samé, opravdu skoro přes kopírák (ne, Dead Snow byl vtipný, parodie, která si utahovala sama ze sebe, kdežto Cold Prey se bere vážně), a proto nemůžu jít s hodnocením výš než na 2 hvězdičky. A lekla jsem se asi jednou...

Jeden z těch lepších australských filmů, kde se na plátně míhají širé pláně a buše, v nichž se sem tam nachází malé domky a farmy a ranče či menší městečka, rozkutálené jako korálky v trávě. Téměř s otevřenou pusou jsem koukala na báječné herecké výkony a s hrůzou sledovala, co všechno osud pro malého Raimonda přichystal (snad jsem jméno narozdíl od stařenek zde napsala dobře), matka byla hraničářka jak vyšitá a měli s ní co dělat všichni ti mužští okolo, natož pak malý kluk... taky tu říkají (a teď to ale určitě nenapíšu úplně správně) - time, when you enjoy wasting, is not a wasting time - a já bych řekla, že podívat se na Romula určitě není ztráta času!