Tsuki

Jsem trochu zklamaná. Ne že bych od tohoto seriálu čekala mnoho, ale přece jenom jsem si představovala, že neznalého diváka o něco víc seznámí se světem kabuki. Tak to totiž od prvního dílu působí. Dokonce se tam hned na začátku objeví sám herec Ičikawa Ennosuke IV (herec z rodiny kabuki) jako vypravěč a tak divák nabyde dojmu, že právě on bude seriálem provázet a třeba doplňovat nějaké informace. Ale opak je pravdou - objeví se tam v první chvíli jednou jedinkrát a pak už nikdy víc. Přesto prvních pár dílů dělá dojem, že si seriál dal za cíl diváka obeznámit s nějakými praktikami a tradičními divadelními hrami či výstupy a jednotlivými rolemi. Ale velmi rychle se od toho upustí úplně a nakonec je to opravdu jen čirý romantický příběh o milostném trojúhelníku středoškoláků. Navíc nebýt toho, že je to na pozadí kabuki, tak je to vlastně příběh dost tuctový. Dělá to dojem asi jako Hana Yori Dango (a to mám Hana Yori Dango ráda), jen v horším provedení a tvářící se, že si to hraje na něco jiného, jen protože je tam kabuki. Postavy mě svým chováním chvílemi iritovaly. Dokonce i hlavní postava Kjónosuke, kerou hraje Tamamori Júta a která je tam nejsympatičtější a nejvíc konzistentní, se na konci zachová způsobem, který k té postavě moc nesedí. Ke konci to opravdu dělá dojem dost vyumělkovaného melodramatu. Za mě však nejvíc kazí dojem herec Nakajama Júma v roli Hirokiho (Ičiji). Jeho výkon je strašně toporný a bohužel má ještě tu smůlu, že hraje postavu, která neustále jako korouhvička mění chování a svá rozhodnutí, takže divák neví, co si o tom má myslet. V jeho podání pak tahle postava působí neuvěřitelně nesympaticky a uměle. I když si odmyslím své nenaplněné očekávání, že se něco přiučím o kabuki, přesto to musím jako romantický středoškolský příběh hodnotit pouze jako průměr. Chemie mezi postavami prostě nefunguje. V tomhle žánru se najde mnoho jiných lepších japonských seriálů. ~(3,1★)~

Je až neuvěřitelné, kolik zásadních informací o daném tématu se dá shrnout ve dvaceti minutách stopáže. Každý díl seznamuje poměrně zevrubně (v rámci tak krátkého času) s historií nějakého problému a zamýšlí se, kam lidstvo bude v dané otázce směřovat dále. Musím říct, že jako diváka mě tyto náhledy do různorodé tématiky velmi zaujaly. Myslím, že podobný typ dokumentů Netflix zkrátka "umí", protože se jim daří "uhodit hřebíček na hlavičku" - tedy informovat diváka o tom zásadním (plus dávat věci do souvislostí), aniž by zbytečně zahlcoval nepodstatnými detaily. Jedině tak je možné udělat si v nějaké tématice (laickým způsobem) jasno a zamyslet se nad ní. Za mě jde o opravdu podnětný dokumentární seriál, který nabízí mnoho k pochopení i zamyšlení. ~(4,3★)~

Pro mě obrovské překvapení. Čekala jsem průměrnou vánoční pohádku a dostalo se mi nápadité, vtipné a neotřelé vánoční jízdy, která se určitě neomrzí ani při opakovaném vidění. Takhle by rozhodně měla vypadat kvalitní novodobá pohádka. Obzvlášť zaujme ten nápad ukázat, jak Santa Claus reálně zvládá během jedné noci roznášet dárky, a jak se s tím vším dá naložit v moderním světě - tedy s moderní technologií a širokým realizačním týmem. Samozřejmě však s náhledem na přístup různých generací - tedy zároveň sledujeme střet tradice s pokrokem. Diváka na této pohádce opravdu může zaujmout mnoho a je to jedna z těch pohádek, která se zalíbí jak dospělému, tak dítěti. Vynikající vánoční počin studia Aardman Animations. ~(4,3★)~

Jediná skutečná přednost tohoto filmu je ten krásný vánoční vizuál (samozřejmě veskrze pohádkový a místy až přeslazený, ale tvoří to hezkou atmosféru, která tak nějak k Vánocům patří). Dále pak ještě herecký výkon Vanessy Hudgens, který je v rámci takového příběhu a scénáře docela dobrý. Jinak ale musím říct, že je to obsahově neskutečně ploché a i na pohádku mi to přišlo hodně zjednodušené a prázdné. Tím myslím i samotné postavy a jejich charaktery, které jsou naprosto neprokreslené - natolik, že je jejich chování místy až směšné. A hlavně, pokud jde o nějaké "překážky", kterými by si hlavní postava takové pohádky měla projít, než najde cestu ke štěstí, tak tam vlastně žádné nebyly. Záporné postavy, které měly ztělesňovat nějaká ta protivenství, byly ještě o dost stupidnější než ostatní postavy. Především mě rozesmála ta rivalka v cukrářské soutěži a její "ďábelský plán" v podobě přestřiženého kabelu u mixéru. Něco tak hloupého se vidí možná tak v kreslených pohádkách pro děti předškolního věku... Na druhou stranu, aspoň jsem se pobavila. Taky jsem se musela pobavit nad tím, jak si Netflix udělal v rámci filmu reklamu na sám sebe a jiný ze svých (nejspíše podprůměrných) vánočních filmů. Spíš než chytré, mi to přišlo trapné. Ale proč ne, Netflix si s svými filmy může dělat co chce, jen ta kvalita obsahu pak jde značně dolů. Vizuál opravdu není všechno... Každopádně, jsem ráda, že jsem to viděla, ale jednou stačilo. Od dalších vánočních počinů Netflixu mě to spíš odradilo. ~(2,2★)~

Oguri Šun a Ikuta Tóma tvoří parádní dvojku a je radost je v těchto rolích sledovat. Celkově mi přišlo, že má seriál dobře našlápnuto a čekala jsem, kam to celé povede. Bohužel mi až ke konci došlo, že název Ouroboros tak nějak předurčuje celý seriál... Vyústění mě docela zamrzelo. Přestože se konec nedal dost dobře předvídat, přece jenom jsem čekala o něco nadějnější nebo nějakým způsobem uspokojivější rozuzlení. Celkově jsem vnímala velkou změnu a odklon od toho, co bych čekala, u posledních dvou dílů - předešlé napětí a nadějné vyhlídky najednou nahradil podivný melodramatický tón a sentiment. Stále jde sice o nadprůměrný seriál, ale ten konec můj dojem hodně snížil. Pokud ale předloha (manga) určila takový závěr, nedá se to rozporovat. ~(3,6★)~

Spoustu Miyazakiho filmů jsem už dávno viděla, ale k tomuto jsem se z nějakého důvodu dostala až teď. Možná je to dobře, protože jak jsem to tak sledovala, uvědomila jsem si, že bych ho možná před lety tolik nedocenila. Environmentální tématika (a téma střetu člověka s přírodou) je mi rozhodně poslední dobou bližší než dříve. Jednotlivé charaktery byly hezky vykreslené, pobavila mě i rázná teroristická babča se zlatým srdcem a její mnohem "tupější" poskoci/synové. Snad bych jen filmu ubrala něco málo ze stopáže, takových 10-15 minut. Pár honičkových/bojových scén bylo na můj vkus zbytečně dlouhých. Jinak ale výjimečné dílo, ke kterému se ráda někdy vrátím. ~(4,3★)~

Tak jsem to viděla všechno. A i když stále trvám na tom, že jsou rozhodně lepší a zábavnější seriály, je fakt, že tuto rodinku si člověk oblíbí. Je to opravdu veskrze rodinný seriál. Nálepku "rodinný" bych mu určitě přiřadila na primárním místě. Komika mi tam vlastně přijde až druhořadá, přestože jí je tam fůra. Ale možná je to i tím, že vtipem si mě to ne vždycky získalo. Humor je spíš jednodušší a ne každému to asi sedne. Například Codyho jsem sice brala lidsky jako fajn charakter, ale málokdy mi přišel opravdu vtipný. Místy mě dokonce iritoval. Nehledě na to, že mě iritoval i ten divácký smích v pozadí, ale to ostatně k tomuto druhu seriálu z 90. let tak nějak patří. Hodně mě ale potěšilo, když v 5. sérii Codyho vystřídal Jean-Luc - protože u téhle postavy jsem se poprvé skutečně bavila. Český dabing taky výborný! Jen mě trochu mrzí, že celkově v průběhu sérií připadá na opravdu dobré a vtipné díly větší množství těch průměrných. Proto váhám mezi 3 a 4 hvězdami, protože je to dost na pomezí. Na druhou stranu je určitě fajn, že v průběhu sérií kvalita seriálu neklesá, spíš možná dokonce stoupá. Jean-Luc a Rich tomu jako postavy docela pomohly. ~(3,5★)~

Sice pořád preferuju Spider-Mana v klasičtější formě, ale musím uznat, že tohle nápadité a hravé ztvárnění má něco do sebe. A to říkám jako neznalec marvelovských komiksů, který není schopný vše patřičně docenit... Přesto jsem se bavila a přijde mi to jako neotřelý a zábavný snímek, který může zaujmout i lidi nepolíbené marvelovským světem a jeho postavami. Ostatně není třeba ani příliš znát Spider-Manův příběh samotný. Tento film funguje sám o sobě. ~(3,8★)~

Lidský druh humoru a různorodé postavičky, které tvoří vtipné kontrasty, ale přesto působí naprosto realisticky (s podobnými charaktery se určitě setkáme i ve skutečném životě). Kde jsou ty časy, kdy se točily takové české komedie? Je zajímavé, že u tohoto filmu jsem si poprvé uvědomila, že mi to vlastně svou poetikou a lidským prvkem připomíná některé japonské filmy... Bohužel u nás už se podobné nápadité a "lidské" filmy netočí, což je obrovská škoda. Chtělo by to další takovou výjimečnou scénáristickou dvojici jakými byli Smoljak+Svěrák. ~(4,2★)~

Přiznám se, že prvních pár dílů mi ten motiv pomsty skrze "slepého" člověka přišel trochu přitažený za vlasy a celé to bylo na můj vkus tak nějak překombinované a zbytečně složité, ale pak se ukázalo, že to všechno má svůj smysl a že jednání postav není jen tak prvoplánové, právě naopak. Každá postava měla svou hloubku, své pozadí příběhu a své důvody. Navíc se v průběhu příběh začal vyvíjet dost jiným směrem, než jak jsem na začátku očekávala. Zkrátka je to jeden z těch dost nepředvídatelných seriálů, který ukáže svou "pravou tvář" až po několika epizodách. Paradoxně se to v druhé polovině ještě o něco víc zamotá, ale v téhle fázi mi to už nevadilo, právě naopak to jen podpořilo mou zvědavost a všechno ostatně začalo víc zapadat do sebe... Postavy jsem si v průběhu opravdu oblíbila, především Eidžiho (Katori Šingo), který je zde ztělesněním mimořádně skromného a empatického člověka a také dobrého otce. Celé je to v podstatě příběh o rodinném/rodičovském poutě a především příběh o DŮVĚŘE mezi lidmi. V tomhle ohledu mi to hodně padlo do noty. Musím říct, že to je výborně napsaný a vystavěný příběh. Za tyhle nápady a hloubku příběhu musím vždycky Japonce obdivovat. ~(4,3★)~