Tsuki

Nějak jsem podvědomě tušila, že to bude stát za to, a to nejen díky Caře Delevingne v hlavní roli, což může přitáhnout diváky o to víc (osobně ji docela obdivuju a myslím si, že to je jedna z mála modelek, která má výrazný a zapamatovatelný obličej). Stejně jako u Hvězdy nám nepřály jsem nečetla předlohu, tudíž jsem nevěděla, kam bude příběh směřovat. Ale zpočátku klasicky se rozvíjející zápletka o po uši zamilovaném klukovi do holky, která pomalu neví, že existuje, vůbec nedopadla tak, jak v jiných podobných filmech. Šlo úplně o něco jiného. A právě ono "poselství" z toho udělalo výjimečný film. Nemluvě o tom, že když nad tím přemýšlím, je to snad první film, kde jsem si všimla zmínění "comfort zone", tedy komfortní zóny člověka, která vyžaduje určitou míru odvahy, aby se z ní člověk dostal. Chtělo by to víc takových filmů. Tohle byl opravdu vkusně natočený film, který může zaujmout nejen náctileté. A třešnička na dortu byla ta malá holka, která hrála dětskou roli Margo (skvělý casting - ta podoba v obličeji), plus také mini rolička Ansela Elgorta, který hrál už ve Hvězdy nám nepřály - byla to sice poměrně zbytečná vsuvka, ale člověk se musel chtě nechtě pousmát. ~(4,2★)~

Mám ráda filmy natočené podle komiksové předlohy, obzvlášť když se mi samotná předloha hodně líbí. Člověk v tom sice často najde nějaké nesrovnalosti ve zpracování či něco, co se mu úplně nelíbí, ale zároveň si dokáže spoustu prvků naopak tím víc užít, pokud četl předlohu. U L♥DK je tomu podobně, přestože musím říct, že předloha autorky Watanabe Ayu mě nenadchnula tolik jako tvorba Io Sakisaky, jejíž manga byla již taky za poslední dva roky dvakrát zfilmovaná. Manga L♥DK mi přišla spíš jen velmi mírně nadprůměrná a u tohoto filmu jsem měla pocit hodně podobný. Příběh samotný má v sobě jen velmi málo scén, které si vás nějak získají. Začátek je postavený hlavně na nevhodném / provokativním chování hlavní mužské postavy, přičemž hlavní ženská postava zažije pár horkých chvilek, no ale pak už se to s nima oběma veze. Jen do toho vstoupí jedna ex-přítelkyně a jeden nápadník. Když už je řeč o tom nápadníkovi (Sandžó senpai), kterého hraje (upřímně dost příšerně) Kirijama Ren, myslím, ža tato postava tady byla úplně mimo, a dost irelevantní. V manze měla poněkud větší váhu a taky vyznívala mnohem lépe, nehledě na to, že to byl fešák, který měl tu schopnost zamotat hlavní hrdince trošku hlavu. Ve filmu se nedá mluvit o ničem z toho. Naopak náš hlavní hrdina Kugajama byl ztvárněný výborně. Troufám si říct, že Jamazaki Kento zahrál tuto postavu přesně tak, jak měl. To je vlastně věc, která mě na tomto filmovém provedení potěšila nejvíc. Bohužel, pokud jste nečetli ani tu mangu a nevyžíváte se ve srovnávání tolik jako já, film se vám bude líbit jen v tom případě, že vám nevadí spíše průměrnější romantické story ze školního prostředí. Dějová linka nemá moc co nabídnout a byla navíc oproti manze hodně zjednodušená. ~(3,3★)~

Mám takový pocit, že nebýt Jaka Gyllenhaala a jeho výkonu by tento film skoro nestál za řeč. Jake ho táhne hodně vysoko, ale krom něj tam v podstatě nic tak fascinujícího nebylo. Děj, scénář, režie jsou víceméně průměrné. Líbilo se mi sice, že film není pouze o boxu, ale spíš se snaží dát důraz na to, za co vlastně bojovat (rodina). Jenže láska, která člověka drží nad vodou, není vlastně ve filmu nic až tak originálního. Tudíž vyšší hodnocení skutečně případá hlavně skvělému herci v hlavní roli. A menší plus za finální zápas. ~(3,8★)~

V komiksových superhrdinech, ani v Avengerech, se příliš nevyznám. Můj oblíbenec je tak možná Spider-Man a tím to končí. Takže upřímně, nevěděla jsem moc, co od toho čekat, spíše jsem se jen šla podívat na Paula Rudda v hlavní roli (dlouho jsem ho v ničem neviděla). Ale světe div se, docela mě to překvapilo. Na to, jak trapně vyznívá samotný název tohoto superhrdiny ("mravenčí muž") a jak může oproti jiným zvučným jménům podobných hrdinů působit skoro bezvýznamně, si s tím tvůrci poradili docela obstojně. V jádru je to klasický akční film dnešní doby, soustředící se především na efektnost, a obsahující mnohá klišé. Nicméně, když se tvůrci rozhodli typickou klišovitost spojit s četným humorem, vsadili rozhodně na dobrou kartu. Film si totiž dělá srandu sám ze sebe a působí tak lehčím a "stravitelnějším" dojmem. Navíc i ty efekty byly krásně vypiplané (závěrečná rvačka mezi hračkami v dětském pokoji byla přímo fenomenální). Takže rozhodně pobaví bez zbytečně trapných WTF momentů. A to je dobře. ~(3,3★)~

Disney channel možná dokáže přijít i s o krapet lepšími filmy, ale popravdě jsem se docela bavila. Navíc všechny tři příběhy byly pěkně propojené. A vystupování Belly a Zendayi je někdy i docela zábavné, přestože obě dost přehrávají (mám pocit, že v Disney filmech je někdy přehrávání záměr). Zkrátka, hezky se na do koukalo a mladším ročníkům okolo 10-13 let bych to na jedno podívání nejspíš i doporučila. ~(2,8★)~

Spadá mezi japonské seriály ze školních lavic, ale přece jenom je to z jiného soudku. Tady se totiž hraje na vážnou notu a celý seriál je zasvěcen jednomu z problémů dnešní doby - šikaně. Nejdřív mi to přišlo trochu moc nadsazené - jak žáci, tak učitelé si zde očividně neviděli dál než na špičku nosu, šikanovaní nedokázali sebrat odvahu se tomu postavit, a šikanující si nejspíš vůbec neuvědomovali následky svých akcí... ale když se nad tím zamyslíme, ono to takhle s tou šikanou skutečně je, což vím minimálně z doslechu. Sama jsem se se šikanou nikdy nesetkala (a to je co říct, vždycky jsem byla v rámci třídy tak trochu exot a málokdy jsem s ostatními táhla za jeden provaz), takže možná i proto je to pro mě těžko představitelné. Myslím, že šikana je obzvláště problém moderní doby. A určitě se s ním nepotýká pouze japonské školství, i když vím, že v Japonsku je šikana údajně dost častá. Takže se mi moc líbilo, že o tom Japonci natočili tohle dorama se vzkazem, že v životě jde mnohem o víc než jen o momentální situaci a že je vždycky nutné se šikaně postavit. Okamžitě se mi proto zalíbila i postava Hatori, která tam snad jako jediná postava byla oproti ostatním nad věcí. ~(4,2★)~

Samotní Minioni sice mluví jak v původním znění, tak v českém dabingu víceméně stejně (až na pár záměn slov), ale i tak mi je docela líto, že jsem film nemohla vidět celý v původním znění. Vsadím se, že většina hlášek ostatních postav vyzněla o něco vtipněji či zajímavěji (určitě se tam taky dal slyšet nějaký ten britský přízvuk). Miniony (mimoně) mám celkově hodně ráda, ale řekla bych, že ač se těší oblibě i staršího publika, jejich film byl přece jenom zaměřen hlavně na malé děti, jelikož většina vtipů stála na primitivnějším humoru. Nehledě na to, že mnoho z humorných scén už bylo bohužel "vyplýtváno" ve filmových upoutávkách. A to je trochu škoda. Vizuálně to bylo moc pěkně udělané a ocenila jsem právě to zasazení do britské monarchie, ale menší zklamání bohužel nedokážu skrýt. ~(3,3★)~

Tušila jsem, že tato odnož Vampire Diaries bude o něco horší než samotnéVampire Diaries, takže se mi na to nechtělo moc koukat, ale pak jsem si řekla, že to možná trochu podceňuju, a tak jsem tomu dala šanci. Pravda, v rámci postav mě to bavilo méně než se koukat na Ninu Dobrev a ostatní, navíc mi počáteční díly přišly trochu nudné, ale postupně se to zlepšovalo. První sérii bych dala tak tři hvězdy, určitě ne více. Pořádně mě to chytlo až tak kolem šestého dílu druhé série, takže myslím, že stálo za to vydržet. Teprve druhá série nabízí pořádného nepřítele, objeví se pár nových postav, které stojí za to (oproti Vampire Diaries jsem si tady byla schopná jakž takž oblíbit i Kola Mikaelsona), některé postavy, které zde vystupují od první série, se vám dostanou trošku pod kůži (Davina, Marcel, Josh), no a navíc je podle mého názoru radost koukat na Elijahu, který je v druhé sérii dost "cool a sexy" :D Hayley (Phoebe Tonkin) a její nový druh Jackson (Nathan Parsons) tvoří taky hodně dobrou dvojku. Docela by mě zajímalo, co se bude dít se "zázračným dítětem" a jeho rodinou dál, takže musím uznat, že si mě ve výsledku tento seriál získal. Jen aby to do budoucna v dalších sériích nepřehnali s těmi zvraty a rozumně to ukončili, oproti Vampire Diaries... to by bylo moc fajn, i když tuším, že to není moc pravděpodobné. Aktualizace 10.9.2016 - 3. SÉRIE: Seriál se stále drží dost vysoko. Zvraty v ději jsou prozatím povedené a spíše nečekané, takže se divák nenudí. Na seriálu jsou ovšem nejlepší samotní herci, bez nich by to nebylo ono. Jak Joseph Morgan, tak Daniel Gillies, Phoebe Tonkin a někteří ostatní... všichni mají velké charisma a seriál svými hereckými schopnostmi táhnou. Dokonce i mladá Danielle Campbell se ukázala být herecky dost schopná. Jediná, kdo mi opravdu vadí, je Freya (Riley Voelkel), ale to bude spíš možná tou postavou než samotnou herečkou. Jsem zvědavá na pokračování. Aktualizace 27.8.2017 - 4. SÉRIE: Série je tentokrát téměř o polovinu kratší, což je fajn, protože jinak myslím, že by příběh postrádal spád. Celkově jde totiž o slabší sérii, kde se tvůrci znovu vytasili s novou "neporazitelnou" záporačkou, ale upřímně... začíná to být trošku nuda. Na druhou stranu ale konec série dává tušit zajímavé a nestandardní pokračování, tak uvidíme, jestli tvůrci naplno využijí nově nastavený potenciál. ~(3,8★)~

Jedna hvězda za film jako takový (na nízkorozpočtový film to přece jenom mohlo být ještě o dost horší, i když je fakt, že některé efekty jsou opravdu směšné) a jedna hvězda za Arnolda, který sice ve svém historicky prvním filmu hraje naprosto příšerně, ale nebýt něj by tam nebylo na co koukat. Je to sice hrozná blbost, ale na druhou stranu se člověk aspoň zasměje. ~(2,2★)~

Bill Murray už opravdu hodně zestárl. Role protivného staříka mi k němu ale z nějakého důvodu úplně neseděla, sama nevím proč. Ne že by ji nezvládl dobře, i za srdce to dokázalo chytit.... ale co se týká takového tématu "mrzutý dědek vs. mladý chlapec", mnohem víc mě zasáhl film Gran Torino. Tohle mi asi do budoucna v paměti příliš neutkví. ~(3,4★)~