Bohužel TUCTOVKA, kterou od upadnutí v zapomnění dělí dvě věci - možnost vidět Pattinsona v non-emo poloze a nechat se překvapit závěrem o němž dopředu víte, že bude překvapivý a stejně překvapí.
Kdo by veřil, že se Gerald Butler upíše takové konině. Romantika nulová, zábava sporá, pointa "opravdu nečekaná", rádoby kriminální zápletka zasazuje poslední hřebíček do rakve. Jediná závěrečná líbačka mezi mřížemi stála za to.
Nenápadná road love-story, která s lehkostí a vtipem nabízí blízká setkání s láskou různého druhu. "Normálnost" dvou domnělých lůzrů, Burta a Verony z domečku s papundeklovým oknem, krásně kontrastuje s bizardností a životními osudy párů ostatních (aneb jak ze schízy přátel zjistit, že "doma" může přece jen být nejlíp). A která z nás by nechtěla slyšet "budu Tě milovat, i když budeš tak tlustá, že nenajdu tvoji vagínu." Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se mi to líbí.
Postarší sci-fi seriál, na němž je patrný zub času a jehož některé scény dnes už vybízejí k pousmání. Přesto velice kladně hodnotím variabilitu jednotlivých epizod (zápletka s Alanou, linie s "The Marked", Isabel, Jordanem Colierem) a nezklouznutí k schématu "ten umí to a ten zas tohle, a všichni dohromady naděláme zkázy dost." Obsazení mi nepříjde zas až tak trestuhodné, Baldwin a Scourisová jsou docela dívatelní, Shawn a Kyle víc než to. Jako výplň prázdninového seriálového vzduchoprázdna nemůže urazit.
Hezky podaná rekonstrukce nehezké vraždy. Věrná stylizace 70.let vytváří optimální živnou půdu pro podivínské samotářské sousedy, kteří si krátí dlouhou chvíli stavěním impozantních domečků pro panenky. Vypravění odněkud mezi nebem a zemí je téměř mírumilovné a tudíž v rámci žánru velmi nestandartní - pro mě jeden z hlavních elementů, který pevně poutá pozornost.
Navnaděna trailerem plným úžasných huňatých stvoření se dlouze těším... a říkám si, když už nic, tak si vystačím s roztomilostí chlupáčů. Nevystačila. I když mi šestý smysl říká, že Maxipříšerky mají něco (hodně?) do sebe a jsou hodně nezvyklým kouskem, výsledek byl takový - půlku filmu jsem přemáhala spaní a rozbolela mě hlava. Ale ta HUDBA!!! TA HUDBA!!!
Po dlouhé době adaptace literárního díla, která se úspěšně vyrovnává vynikající předloze. Zdařilá Polanského verze je dokonalá téměř v každém ohledu. Rozvláčnejší stopáž v tomto případě díky zručné režii téměř ani nezaznamenáte. Příjemné jsou i výkony ženských hrdinek, vedle Rosemary v přesvědčivém podání Mii Farrow pak zvláště Minnie Cassavetové, jejíž neustálé zvědavé nájezdy přináší do okultního díla komediální rozměr. Zaskočilo mě Polanského vykreslení Guye, jenž na mě z knihy vůbec nedýchal tak panovačným dojmem. Dabing byl snad jediným rušivým elementem, zejména pak Rosemary vyznívající jako hloupoučká pipinka. Film oproti knize neztrácí nic ze své tajuplné atmosféry, kterou podtrhuje estetickým nasycením diváka. Já jak vidím tyhle šedesátkový interiéry a módu, jsem prostě jasná.
Milostný trojúhelník mezi ostřím a bambusy s vymazlenými přírodními scenériemi a na míru šitým hudebním doprovodem. Yimou Zhang rozehrává orgii pro smysly, jejíž podmanivosti nelze nepodlehnout. Samotný příběh cti, zrady a osudové lásky mě do srdce nebodnul.
Půvabná retrostylizace a vyšperkovaný záverečný podfuck hází záchranné lano jinak průměrnému snímku, který vyjma pár úsměvných scén nezčeří hladinu české kinematografie. S tak kvalitní hereckou paletou se to dalo vymalovat na výbornou. Čekala jsem, že to bude LEPŠÍ.
Ale, ale, co to vidí oko mé modravé...Převážně nevážně o strastech a slastech šedivé doby minulé. Nevyčerpatelná zásobárna odzbrojujících hlášek a scén, na které víc než kdy jindy sedí nálepka kultovní. Totál(it)ní ujetina s hustou atmosférou, která si bere na paškál i sebe sama a nestydí se zato. V našich vodách unikátní počin, který MÁ CENU. JE TO TAK!
Bond. Sherlock Bond. Naspeedovaná verze nehynoucí legendy zaujme především vizuálem a suchým anglickým humorem. Ústřední trojice Downey-Law-Adams funguje na jedničku a na to že, v režisérském křesle sedí Guy Ritchie, se dá v ději kupodivu orientovat. V podstatě není moc co vytknout, těšilo mě, ale víc z toho asi nebude.
Bolestně krásný příběh, který smrt magicky objímá ze všech stran. Proyasovo excelentní uchopení tragické látky přináší jedno z nejdojemnějších svědectví o lásce všech dob. Nesmrtelné pouto mezi Ericem Dravenem a Shelly samo o sobě s divákem emocionálně otřásá nemluvě o paralelních tragédiích Jamese O´Barry a Brandona Leeho. Vráně se podařilo to, na co jsem tak dlouho čekala. Totálně mě rozsekat!!!
Machinace s časem a sledem událostí vyznívající na prázdno. Nic nedávající a zoufalá snaha o prodloužení Donnieho odkazu, na kterou se ovšem díky líbivému vizuálnímu zpracování a stejně líbivým (více či méně známým) tvářím dá dívat. James Lafferty, Ed Westvick a Jackson Rathbone dovedou nalákat, o tom žádná.
Pro fanoušky Firefly neminutelná a vydupaná tečka za otevřenými osudy sympatické posádky jedné (ne)obyčejné pašerácké vesmírné lodi. Ztrácejíce komorní televizní atmosféru Serenity letí k širokému publiku a není to úplně ta stejná "stará dobrá" Serenity. Jakoby se snažila strhnout více pozornosti než nepozorovaně proplout teritoriem Plenitelů a vytrvale unikat zrakům Aliance. Serenity se snaží být viděna a jde jí to dobře, ale moje srdce přece jen zůstává seriálové.
Věčné patálie různorodých vesmírných pašeráků si jako první a zásadní úspěch mohou připsat získání a udržení mé pozornosti. Ač nevyhledávajíce vesmírné seriálové ságy, nedokázala jsem kouzlu Firefly překvapivě ani já odolat. Sympatickou posádku pod vedením ultracharismatického kapitána Malcolma Reynoldse si nejde neoblíbit.
Kaylee musí milovat každý bez rozdílu pohlaví už od přírody. Medik Simon spolehlivě funguje jako rovnocenně sladký a nevinný protějšek sličné mechaničky. Pominu-li Pretty Woman, ještě nikdy jsem si tolik nepřála být děvkou (pardon Inaro, registrovanou společnicí). Hrdina Kantonu, muž zvaný Jayne, hromotlucký chrlič typických mužských hesel snad ani nepotřebuje komentář, citace postačí: „Nechápu, proč bysme jim měli pomáhat! Jsou to děvky, Jayne! JDU DO TOHO!!!! Zoye nejde Washe nezávidět. A kapitána Reynoldse, nejde nemilovat!!!
Inu je to tak, po srdcových řadách Buffy a Angela z výrobní linky Joss Whedon sjel model Firefly, jenž je řízen špičkovými piloty. Přízeň uživatelů si Firefly získává zachováním whedonských standardů a přidáním neotřelého scifi-westernového tunningu. Proto se s rozsahem pouhopouhých čtrnácti jízd nejde spokojit.
New York, New York I want to wake up in That city that never sleeps....nemůžu se ubránit srovnání s okouzlující francouzskou metropolí, a ty New Yorku, vycházíš z něj vítězně. Zkrouhnutí počtu povídek výrazně usnadňuje orientaci ve spletici osudů a umožňuje přilnutí k některému z nich. A ono se to daří u většiny - přibylo totiž humoru, aniž by tím utrpěla poetičnost, tajemno, krása dní všedních i nevšedních. Snaha o jemné propojejí newyorských osudů spojuje střípky v celek, ve kterém se člověk neztratí. Plejáda hollywoodských ikon spolehlivě funguje jako elementární lákadlo divákovy pozornosti - Shiu, Haydena a Bradleyho pohromadě v jednom úchvatném velkoměstě si prostě nejde neužít...New York, New York, New York...
Ani žhavý tělo Megan Fox nezmůže zvrátit ochablost Jennifer´s Body. Až na pár fakt kvalitních joků slečny posedlé jeden velkej trapas. Pekelně fajn soundtrack nejde přehlídnout a vysloužil téhle hovadince druhou hvězdu.
Latexovej, barevňoučkej svět plnej obnažených koziček v režii oplzlých tlustoprdů versus krvavá řežba pod palcem zbohatlických teenagerů. Vyberte si, co se vám víc líbí/ hnusí. U mě suverénně vítězí požití ochlupené masité pavoučí nohy v přímém přenosu. Tak si říkám ...sorry, ale tenhle chod nejspíš vynechám. Když v tom do sebe začínají kolečka zapadat a tahač značky Butler mě vrhá mezi hltače Osudů dobrého vojáka Kabla. Coby dílky podobného ražení nepolíbená jsem si tuhle zvrácenou hru o to víc užila.
Kdo by to byl čekal, že k filmu o zombících padne přívlastek rozkošný. Inu je to tak. Retro stylizace je překrásná a ještě jednou překrásná!!! Bizardní humor je kousavý jako zombie s nefunčním obojkem a malej Timmy je k sežrání. Fido má jednoznačně všechny atributy k tomu, aby se stal mým nejoblíbenějším zombiem.
Moje komentáře
Bratři (2009)
Režisérsky zvládnutá variace na stokrát omílané téma. Nic víc.
Nezapomeň na mě (2010)
Bohužel TUCTOVKA, kterou od upadnutí v zapomnění dělí dvě věci - možnost vidět Pattinsona v non-emo poloze a nechat se překvapit závěrem o němž dopředu víte, že bude překvapivý a stejně překvapí.
Na sv. Valentýna (2010)
Žádnej za vlasy přitaženej cukrkandl ale příjemná, hvězdami nacpaná oddychovka.
Exmanželka za odměnu (2010)
Kdo by veřil, že se Gerald Butler upíše takové konině. Romantika nulová, zábava sporá, pointa "opravdu nečekaná", rádoby kriminální zápletka zasazuje poslední hřebíček do rakve. Jediná závěrečná líbačka mezi mřížemi stála za to.
Všude dobře, proč být doma (2009)
Nenápadná road love-story, která s lehkostí a vtipem nabízí blízká setkání s láskou různého druhu. "Normálnost" dvou domnělých lůzrů, Burta a Verony z domečku s papundeklovým oknem, krásně kontrastuje s bizardností a životními osudy párů ostatních (aneb jak ze schízy přátel zjistit, že "doma" může přece jen být nejlíp). A která z nás by nechtěla slyšet "budu Tě milovat, i když budeš tak tlustá, že nenajdu tvoji vagínu." Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se mi to líbí.
4400 (TV seriál) (2004)
Postarší sci-fi seriál, na němž je patrný zub času a jehož některé scény dnes už vybízejí k pousmání. Přesto velice kladně hodnotím variabilitu jednotlivých epizod (zápletka s Alanou, linie s "The Marked", Isabel, Jordanem Colierem) a nezklouznutí k schématu "ten umí to a ten zas tohle, a všichni dohromady naděláme zkázy dost." Obsazení mi nepříjde zas až tak trestuhodné, Baldwin a Scourisová jsou docela dívatelní, Shawn a Kyle víc než to. Jako výplň prázdninového seriálového vzduchoprázdna nemůže urazit.
Pevné pouto (2009)
Hezky podaná rekonstrukce nehezké vraždy. Věrná stylizace 70.let vytváří optimální živnou půdu pro podivínské samotářské sousedy, kteří si krátí dlouhou chvíli stavěním impozantních domečků pro panenky. Vypravění odněkud mezi nebem a zemí je téměř mírumilovné a tudíž v rámci žánru velmi nestandartní - pro mě jeden z hlavních elementů, který pevně poutá pozornost.
Smrt čeká všude (2008)
Neurazí, nenadchne, nepřínáší v rámci žánru nic moc nového. Překonavatel Avatara zůstal daleko za mým očekáním.
Max a maxipříšerky (2009)
Navnaděna trailerem plným úžasných huňatých stvoření se dlouze těším... a říkám si, když už nic, tak si vystačím s roztomilostí chlupáčů. Nevystačila. I když mi šestý smysl říká, že Maxipříšerky mají něco (hodně?) do sebe a jsou hodně nezvyklým kouskem, výsledek byl takový - půlku filmu jsem přemáhala spaní a rozbolela mě hlava. Ale ta HUDBA!!! TA HUDBA!!!
Rosemary má děťátko (1968)
Po dlouhé době adaptace literárního díla, která se úspěšně vyrovnává vynikající předloze. Zdařilá Polanského verze je dokonalá téměř v každém ohledu. Rozvláčnejší stopáž v tomto případě díky zručné režii téměř ani nezaznamenáte. Příjemné jsou i výkony ženských hrdinek, vedle Rosemary v přesvědčivém podání Mii Farrow pak zvláště Minnie Cassavetové, jejíž neustálé zvědavé nájezdy přináší do okultního díla komediální rozměr. Zaskočilo mě Polanského vykreslení Guye, jenž na mě z knihy vůbec nedýchal tak panovačným dojmem. Dabing byl snad jediným rušivým elementem, zejména pak Rosemary vyznívající jako hloupoučká pipinka. Film oproti knize neztrácí nic ze své tajuplné atmosféry, kterou podtrhuje estetickým nasycením diváka. Já jak vidím tyhle šedesátkový interiéry a módu, jsem prostě jasná.
Klan létajících dýk (2004)
Milostný trojúhelník mezi ostřím a bambusy s vymazlenými přírodními scenériemi a na míru šitým hudebním doprovodem. Yimou Zhang rozehrává orgii pro smysly, jejíž podmanivosti nelze nepodlehnout. Samotný příběh cti, zrady a osudové lásky mě do srdce nebodnul.
U mě dobrý (2008)
Půvabná retrostylizace a vyšperkovaný záverečný podfuck hází záchranné lano jinak průměrnému snímku, který vyjma pár úsměvných scén nezčeří hladinu české kinematografie. S tak kvalitní hereckou paletou se to dalo vymalovat na výbornou. Čekala jsem, že to bude LEPŠÍ.
Kouř (1990)
Ale, ale, co to vidí oko mé modravé...Převážně nevážně o strastech a slastech šedivé doby minulé. Nevyčerpatelná zásobárna odzbrojujících hlášek a scén, na které víc než kdy jindy sedí nálepka kultovní. Totál(it)ní ujetina s hustou atmosférou, která si bere na paškál i sebe sama a nestydí se zato. V našich vodách unikátní počin, který MÁ CENU. JE TO TAK!
Nikdy to nevzdávej (2008)
Nuda vypatlaná stejně jako hlavy libových frajerů. Každej, kdo se podílel na tomhle, by zasloužil ránu.
Fantom opery (2004)
Fantom hraje především na efektní choreografii, pohádkovou výpravu a podmanivou hudbu. Já hraju na víc než to.
Sherlock Holmes (2009)
Bond. Sherlock Bond. Naspeedovaná verze nehynoucí legendy zaujme především vizuálem a suchým anglickým humorem. Ústřední trojice Downey-Law-Adams funguje na jedničku a na to že, v režisérském křesle sedí Guy Ritchie, se dá v ději kupodivu orientovat. V podstatě není moc co vytknout, těšilo mě, ale víc z toho asi nebude.
Vrána (1994)
Bolestně krásný příběh, který smrt magicky objímá ze všech stran. Proyasovo excelentní uchopení tragické látky přináší jedno z nejdojemnějších svědectví o lásce všech dob. Nesmrtelné pouto mezi Ericem Dravenem a Shelly samo o sobě s divákem emocionálně otřásá nemluvě o paralelních tragédiích Jamese O´Barry a Brandona Leeho. Vráně se podařilo to, na co jsem tak dlouho čekala. Totálně mě rozsekat!!!
Samantha Darko (2009)
Machinace s časem a sledem událostí vyznívající na prázdno. Nic nedávající a zoufalá snaha o prodloužení Donnieho odkazu, na kterou se ovšem díky líbivému vizuálnímu zpracování a stejně líbivým (více či méně známým) tvářím dá dívat. James Lafferty, Ed Westvick a Jackson Rathbone dovedou nalákat, o tom žádná.
Imaginárium Dr. Parnasse (2009)
Fantazie v nejčistší podobě. Nač hnidopišsky hledat mušky, když je kolem tolik krásy. Věčná Tě škoda, Heathe!
Serenity (2005)
Pro fanoušky Firefly neminutelná a vydupaná tečka za otevřenými osudy sympatické posádky jedné (ne)obyčejné pašerácké vesmírné lodi. Ztrácejíce komorní televizní atmosféru Serenity letí k širokému publiku a není to úplně ta stejná "stará dobrá" Serenity. Jakoby se snažila strhnout více pozornosti než nepozorovaně proplout teritoriem Plenitelů a vytrvale unikat zrakům Aliance. Serenity se snaží být viděna a jde jí to dobře, ale moje srdce přece jen zůstává seriálové.
Firefly (TV seriál) (2002)
Věčné patálie různorodých vesmírných pašeráků si jako první a zásadní úspěch mohou připsat získání a udržení mé pozornosti. Ač nevyhledávajíce vesmírné seriálové ságy, nedokázala jsem kouzlu Firefly překvapivě ani já odolat. Sympatickou posádku pod vedením ultracharismatického kapitána Malcolma Reynoldse si nejde neoblíbit. Kaylee musí milovat každý bez rozdílu pohlaví už od přírody. Medik Simon spolehlivě funguje jako rovnocenně sladký a nevinný protějšek sličné mechaničky. Pominu-li Pretty Woman, ještě nikdy jsem si tolik nepřála být děvkou (pardon Inaro, registrovanou společnicí). Hrdina Kantonu, muž zvaný Jayne, hromotlucký chrlič typických mužských hesel snad ani nepotřebuje komentář, citace postačí: „Nechápu, proč bysme jim měli pomáhat! Jsou to děvky, Jayne! JDU DO TOHO!!!! Zoye nejde Washe nezávidět. A kapitána Reynoldse, nejde nemilovat!!! Inu je to tak, po srdcových řadách Buffy a Angela z výrobní linky Joss Whedon sjel model Firefly, jenž je řízen špičkovými piloty. Přízeň uživatelů si Firefly získává zachováním whedonských standardů a přidáním neotřelého scifi-westernového tunningu. Proto se s rozsahem pouhopouhých čtrnácti jízd nejde spokojit.
New Yorku, miluji Tě! (2008)
New York, New York I want to wake up in That city that never sleeps....nemůžu se ubránit srovnání s okouzlující francouzskou metropolí, a ty New Yorku, vycházíš z něj vítězně. Zkrouhnutí počtu povídek výrazně usnadňuje orientaci ve spletici osudů a umožňuje přilnutí k některému z nich. A ono se to daří u většiny - přibylo totiž humoru, aniž by tím utrpěla poetičnost, tajemno, krása dní všedních i nevšedních. Snaha o jemné propojejí newyorských osudů spojuje střípky v celek, ve kterém se člověk neztratí. Plejáda hollywoodských ikon spolehlivě funguje jako elementární lákadlo divákovy pozornosti - Shiu, Haydena a Bradleyho pohromadě v jednom úchvatném velkoměstě si prostě nejde neužít...New York, New York, New York...
Otčím (2009)
Předvídatelný a průměrný zástupce žánru, který ovšem určitě nepřehlídnou fanynky Penna Badgleyho.
Jennifer's Body - Bacha, kouše! (2009)
Ani žhavý tělo Megan Fox nezmůže zvrátit ochablost Jennifer´s Body. Až na pár fakt kvalitních joků slečny posedlé jeden velkej trapas. Pekelně fajn soundtrack nejde přehlídnout a vysloužil téhle hovadince druhou hvězdu.
Gamer (2009)
Latexovej, barevňoučkej svět plnej obnažených koziček v režii oplzlých tlustoprdů versus krvavá řežba pod palcem zbohatlických teenagerů. Vyberte si, co se vám víc líbí/ hnusí. U mě suverénně vítězí požití ochlupené masité pavoučí nohy v přímém přenosu. Tak si říkám ...sorry, ale tenhle chod nejspíš vynechám. Když v tom do sebe začínají kolečka zapadat a tahač značky Butler mě vrhá mezi hltače Osudů dobrého vojáka Kabla. Coby dílky podobného ražení nepolíbená jsem si tuhle zvrácenou hru o to víc užila.
Duševní slepota (TV film) (2002)
Návod jak nesbalit chlapa a zůstat nadosmrti (ne)šťastně sama.
Fido (2006)
Kdo by to byl čekal, že k filmu o zombících padne přívlastek rozkošný. Inu je to tak. Retro stylizace je překrásná a ještě jednou překrásná!!! Bizardní humor je kousavý jako zombie s nefunčním obojkem a malej Timmy je k sežrání. Fido má jednoznačně všechny atributy k tomu, aby se stal mým nejoblíbenějším zombiem.
FlashForward - Vzpomínka na budoucnost (TV seriál) (2009)
Mimořádně našláplej seriál s hvězdným obsazením a originální zápletkou, jehož největším mínusem je čtyřměsíční čekání na jedenáctou epizodu!
Nejkrásnější hádanka (2008)
Ou, srážka s blbou pohádkou bolí stejně jako srážka s blbcem.
Miluji tě k sežrání (2005)
Vyvstává jediná otázka ... PROČ že vůbec jsem to dodívala do konce?