zlabus

S přimhouřením všech očí, které mám...

Každý, kdo o tomhle mluví jako o krimi, by se měl probudit, protože Zločin v šantánů je očividně a bez debat černohumorná satira na fungování socialistické justice, která se ovšem bohužel naplno rozjede až ve své druhé polovině. Celkem rozumím tomu, proč sám Menzel tvrdí, že Šantán je jeden z jeho nejméně podařených filmů, protože ta šance tu byla ohromná. Přesto se však ani omylem nejedná o špatný film a rozhodně stojí za to mu těch 85 minut věnovat, minimálně kvůli obsazení a skvělému Svěrákovi. 70%

Nekonzistentní. 70%

85%

První čistokrevně špatný Peckinpah. 50%

Čtvrtá přištála hlavně za velice vynalézavou a zábavnou finální akcí. Mašinka Tomáš nikdy nebyla více zábavná. 75%

Umírající epocha, umírající žánr, umírající legenda. McQueen uměl odejít. 80%

S přehledem nejlepší díl série a naprosto špičková zábava. 90%

Velice solidní osmdesátková krimi, jejíž mnohými zatracované pozvolné tempo vyprávění mi naprosto sedlo, stejně jako solidní vizuální stránka a pro osmdesátky tak klasická minimalistická hudba. Kvalitativně srovnatelné s remakem. 70%

Pecka. John Hughes je v Evropě (a u nás speciálně) mezi širokou veřejností skoro neznámý tvůrce, jehož jméno by lidem teoreticky mohlo být povědomé maximálně ve spojení s pozicí scénáristy Sám doma, přesto patří v USA k legendám a nejlepším tvůrcům 80's. Navíc si teď z hlavy nejsem s to vybavit žádného tvůrce, který by uměl s takovou lehkostí a bez závanu trapnosti točit filmy o náctiletých. Klobouk dolů a musím říct, že je škoda, že toho nenatočil víc. To samé platí i o Johnu Candym, který tady maximálně exceluje. Uncle Buck, Breakfast Club i Ferris Bueller's Day Off jsou pak filmy, jejichž zápletky sice můžou znít naprosto tuctově, ale scénář a režie z nich činí roztomilé sondy do života americké mladé generace let osmdesátých, které rozhodně za vidění stojí. 85%