Tunri

Dokument mi drásá nervy, nějaká stará hysterická ježibaba tam pořád vyřvává něco o prokletí, když si nekoupíte její sůl a krém. V ČR bychom tyhle dámy nazvali vychlastanejma kolotočářkama. V Itálii královny. Nadávaj svým obětem do kreténů, který je potřeba vojebat a podojit je o prachy. Možná upalování čarodějnic mělo svý kouzlo.

Haha, komické duo černoch běloch, kde má komický černoch celý film hejty na bílý v komickém podání Martina Lawrence, který vyloženě recykluje vlastní role.

Skvělá Emily Deschanel, to je důvod, proč jsem si to pustila. Téma vypadalo slibně, ukázka skvělá. Ale víc než horor je to spíš mysteriózní teenage série nadupaná multikulti LGBT Netflixovou politikou. Hororové prvky tam jsou tam dodané uměle jen aby tam byly, nevytváří příběh. Random tam přelétají vrány s doprovodným hudebním efektem a to je ten jejich horor. Obecně bych řekla, že je to dělané spíš pro woke teenage publikum. Kéž by se dalo dát víc usilí do vytvoření peckového napínavého příběhu s výsledkem na prvním místě (jako se to dělávalo kdysi), než za každou cenu dělat průměrný scénář a obsazení tak, aby se v tom našel každej a mohlo se zaměstnat co nejvíce herců. Škoda.

Mně zpracování bohužel nesedlo. Ale námet je mimořádně zajímavej a hlavní herecké duo perfektní. Ti by si zasloužili pět hvězdiček sami o sobě, ale bohužel nemůžou to vše táhnout dva herci sami. V prvních dílech jsou kriminalisté vykresleni jako největší kreténi. Vůbec nechápu roli afektovaného nařízeného a ty dialogy mezi nimi jsou pain. "To bych taky vykopala a to mám kozy". Nejlíp uděláte, když to mutnete vždy, když se na obrazovce objeví. O vyšetrovatelích jako by něco trochu řekli už v prvních minutách, ale pak se to nějak utne. Ve 4. díle doplní nějaký na hovno zvukový efekt. Westernové vsuvky a přirovnání mě také nenadchlo. Škoda, Olivia Colman a David Thewlis byli skvělí. Dokoukala jsem to jen kvůli nim.

Parádní dokument, ale chybí mi na konci nějaká sumarizace. Čísla, výčet věcí, co se tam nakonec stalo, kolik to stálo, jaké byly následky,... Jako by tomu chyběl čtvrtý díl. Na tomto festivalu vystopovalo hodně umělců, škoda, že tam není i víc o té hudbě (tedy i o těch dokumentaristicky nezajímavých show).

Takový potenciál, který má Roubalův příběh. A takhle slabě to využít. V tomto případě jde o velmi umělecké ztvárnění reálného dění. Teda až na to, že příběh je o mladé studující zrzce, která má v devadesátých letech svůj byt a záznamník a je závislá na diazepamu a hrdá. Cvičí jógu, chodí ve spodním prádle, dělá si kafe, přemýšlí, chodí sem tam a jedná na vlastní pěst. Studuje práva a při své úplně první příležitosti posere všechno, co se zrovna naučila. Má komplikovaný vztah s otcem, který se stihne i vyřešit. Její táta si dá pomerančový džus, protože to je relevantní k případu a je to perfektní rozuzlení všeho. Přednes má stejně strojený, jako jakákoli jiná herečka. Díky naslouchátku má šestý smysl (?!?!!!!!) který jistě při vyšetřování a soudu reálně velmi pomohl. Téhle části je věnovaný velký prostor. Pak tam je vztah mezi studentkou a studentem. Také mají auta a celkově si žijou dobře. Pak tam je detektiv, jeho parťák a státní zástupkyně a všichni už od první minuty snímku vypadají, že přesně vědí, co dělají. Tajní policisté s fotkou v ruce zblízka zírají na nebezpečného podezřelého, kterého mají zadržet. Pak se za ním všichni dlouze otáčejí a čumí mu do xichtu, jestli je to jako opravdu on. Pokud by to tak doopravdy fungovalo, tak nechytí ani mouchu. Rekvizity jsou dobové jen částečně. Celé je to afektované a zároveň prostříhané cool hipsterskými scénami a hudbou. Asi deseti vteřinová znělka se opakuje ve smyčce po celé tři díly. Fakt gratuluju, pevně doufám, že se tohoto tématu chopí i někdo jiný a neudělá z toho napůl imaginární jednohubku, zcela zaměnitelnou s jakoukoli nízkorozpočtovou a rádoby hustou detektivkou. To rádobyhusťáctví českého drama, které zní jak dabing z amerických devadesátkových akčňáků mě začíná pěkně srát. Jako z dramatického kroužku.

Nic moc, nemám ráda filmy bez vysvětlení, ovšem závěr byl silný, takže film ke konci mohl nechat i poměrně silné pocity.

Jako mohl by to být dobrý dokument, kdyby ho z 90 % netvořily rozhovoru s attention bitches, debilní youtubeři, experti na všechno, co se ve světě děje. Netflix akorát podporuje tyhle lidi, co pro video na socsítích udělají první a poslední. Plácají nesmysly o tom, jak v tom hotelu byli o pět let pozdějc a na střeše našli flašku od piva. Trochu jsem doufala, že zápletkou čtvrtého dílu bude to, že se někdo z těch dementů v tom hotelu zabije. V dokumentu obecně očekávám spíš relevantní informace k případu od odborníků, než bandu nul, co doslova nemají v životě nic lepšího k řešení. Na druhou stranu za ty rozhovory asi dostali peníze a teď můžou mít pocit, že jejich život měl smysl.

OK, posledních deset minut včetně titulek a mně při výrazném "what?" upadla brada na zem, teď jsem ji musela zvedat. O filmu si nic nezjišťujte, prostě se podívejte. Btw je jako zbytečné tu zpochybňovat příběh kvůli tomu, že ho někdo nějak natočil. Beztak ten názor vůbec nikoho nezajímá.

Jeden z nejlepších dokumentů na Netflixu nebo kdekoli. Hodně kvalitní. Do dokumentu nezasahuje žádný vypravěč ani sehrané scény, vše je točeno v průběhu let, kdy se to dělo. Je to nesmírně napínavé už proto, že je to real a raw a nemusíte se spoléhat na herecký výkon, dodanou grafiku a podobně. Nechci spoilerovat, ale připravte se na chvíle hořkosti a wtf situací.