Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Horor

Recenze (416)

plakát

Gangy New Yorku (2002) 

'' The blood stays on the blade. One day you'll understand.. '' Už úvodní battle dává jasně najevo, že jsme svědky opravdového umění, takže stručně a jasně. Brilantní režie, výtečná výprava, skvělé kostýmy, strhující hudba a excelentní bojové scény. Z hereckého ansámblu bych určitě vypíchl překvapivě NEotravnou Diazovou, ale především famozního Daniela Day-Lewise. Nominace na deset plešounů byly na místě, samotné výsledky již nikoli... Zkrátka další (bezchybný) téměr tříhodinový epos ze Scorseseho dílny - 100%.

plakát

Helen (2009) 

'' Two and a half years ago, Hell came to pay me a suprise visit. '' Film mě nezasáhl až takovým způsobem, jakým mohl, ale strhující výkon Ashley Judd mi nedovolí hodnotit jinak. Lidské osudy jsou nevyzpytatelné, nikdy nevíme, co si pro nás přichystají a je čistě na nás, jak se k nim postavíme. Po dlouhé době čisté, komorní, nijak nepřikrášlené drama s bohužel né nijak vzácným životním příběhem - 90%.

plakát

Šťastlivci (2008) 

Rozkošně ukecaná Rachel McAdams, skvělá hudba a pár krásných záběrů na krajinu - to jsou asi největší plusy tohoto snímku. Peña s Robbinsem zdatně sekundují a plynulost, se kterou střídají komediální scény ty dramatické je až neuvěřitelná. Rozhodně nejpříjemnější film za poslední dobu a veliká škoda, že se u nás podobné filmy nedostávají do kin - 80%.

plakát

Síla country (2010) 

Shana Feste si pro svůj druhý celovečerák prozíravě vybrala loňskou oskarovou kombinaci (country a chlast) jen s tím rozdílem, že do hlavní role obsadila ženu. Jakožto člověka, kterému se Crazy Heart rychle zarylo pod kůži, mě rozhodnutí režisérky příliš nepotěšilo.. Nakonec se žádná pohroma nekonala, avšak jsou tu 2 důvody, kvůli kterým nehodnotím '' jen '' průměrně. Prvním je snad jediná herečka, kterou v těchto dobách respektuji i jako zpěvačku a v neposlední řadě to jsou velice sympatické melodie, provázející celý film. Nic víc, nic míň - 70%.

plakát

Americký zločin (2007) 

Mám slabost pro zfilmované, skutečné příběhy, i když se mi z nich někdy zvedá žaludek - což je i tento případ. Zločiny páchané na dětech patří mezi ty nejnechutnější.. Proč ? Protože děti se nedokážou samy bránit, do jistého věku nejsou ani schopny pochopit, proč se jim to děje a v některých případech jsou dokonce přesvědčeny, že si to zaslouží a že je to úplně normální. To vše bylo ve filmu znázorněné na výbornou a v kombinaci se záběry ze soudní síně se utvořil celek, který nám neustále připomínal, že se podobná zvěrstva opravdu dějí a hlavně jak málo stačí k tomu, aby podobné hrůzy procházely (viz. jasný příklad lidské lhostejnosti v případě sousedů). Film je kvalitní, příběh zdrcující, herecké výkony nadmíru uvěřitelné, avšak podobný film nechci nějakou dobu vidět. Je mi z toho ouzko - 90%.

plakát

Brestská pevnost (2010) 

Velkolepá záležitost. Pohled na válku očima Rusů se vážně vyvedl. Excelentní práce s kamerou, výtečné herecké výkony vcelku neznámých tváří.... Možná nejlepší válečný film poslední dekády - 90%.

plakát

Intimní past (2011) 

Ajajaj... Horor ? To sotva. Thrillerová jednohubka s nesčetněkrát omletou zápletkou ? Ó ano. To bohužel nezachránila ani PANÍ herečka, jako je Hilary. Moc jsem se na ní těšil a nezbývá mi než doufat, že ve snad (pro mě) nejočekávanějším filmu loňského roku dostala prostor ke skutečnému hraní a ukáže tak, co v ní je. V tomto případě jsme viděli maximálně, co je NA ní (vskutku stále krásná ženská). Naprostý průměr ve všech směrech, ale kvůli Hilary přihmouřím obě oči ;-) 50%.

plakát

Nanga Parbat (2010) 

Pro začátek tu byly dva záporné faktory: 1) nemám rád němčinu 2) tvůrci nám hned v úvodu filmu prozradí, jak to vlastně dopadne... Ale fakt, že mě film přinutil na obě negativa zapomenout, zaslouží poklonu. Když připočítám velice povedenou hudbu, nádhernou přírodu a vlastně i inspiraci skutečným příběhem, je to s odřenýma ušima nadprůměrných 70%.

plakát

Lovná zvěř (2010) 

Při sledování si nešlo nevzpomenout na výtečné Nothing But the Truth, avšak díky času, který byl ve férové hře věnován událostem předcházejícím stěžejnímu incidentu filmu, by byla (alespoň pro mě) potřeba delší stopáž. Nu což... Tento druh námětu mám rád a dvojici Penn & Watts jakbysmet - 70%.

plakát

Kmotr (1972) 

Až s odstupem let, během kterých jsem tomuto žánru zcela propadl a opětovném promítnutí tohoto klenotu, si dovolím hodnocení. Netřeba opakovat všechna superlativa, která byla o tomto filmu vyřčena. Co mě zajímá, je druhý a třetí díl této ságy, na jejihž zhlédnutí jsem ani nepomyslel, dokud jsem si neoživil zážitky z Kmotra prvního. To vše v Coppolově restaurované edici - 101%.