Terka_127

Havelku vlastně můžu. Tyhle komedie vlastně v krátkém časovém horizontu v jedné "místnosti" a do toho český humor, který pochopí opravdu jen Češi. Zrovna Mimořádné události by slušela kratší stopáž, dokážu si představit vystříhat to o 15-20 minut a bylo by to dokonalé. Ale je to takovej bizár, až to prostě funguje. A takové detaily jako první český terorista, dobrovolní hasiči, červenej krizovej svetr, to je prostě pecka :-)

Ač srovnání s Amadeem mnoho lidí nesnáší, nelze se tomu vyhnout. Je to prostě levnější Amadeus, chápu, že nebyly peníze, exteriéry apod. Ale přeci aspoň něco. Hrozně tomu chyběly záběry Benátek, ale taky celky představení, kde jsou diváci? Vždycky byl Dyk někde v rohu místnosti nějakého starého zámku, prostě 10 m2, které dovolili natáčet. Ta velkolepost tomu prostě chyběla. Střih byl odfláknutý, občas nedávalo něco smysl, jak je to na sebe stříhané, záměr se ztrácel, umělecký smysl v tom nebyl, takže nechápu. Délka úplně zničující diváka! Árie hodinové byly opravdu hodinové. Proč? Nejlepší z celého filmu byl Karel Roden! O tom žádná! Bohužel mám i přirovnání filmu se snímkem Parfém: Příběh vraha - taky chodil městem 18. století, sbalil a ojel každou sukni, akorát je pak zabil. Jediný rozdíl. No, kostýmy super, ale prostě pokus o velkolepost se nezdařil. A jestli se o to ani nesnažili, tak nechápu, proč to tak ve snímku tlačí.

Překvapivě zajímavý, svižný film a hlavně zajímavý příběh. Nejsem fanouškem a nic jsem tedy nevěděla, jen útržky, co ví asi každý, takže jsem příběh hltala a nadávala, co mi plíce stačily. Baz Luhrmann ale nepřekvapil, byl to prostě Baz a jeho geniální filmařina, promyšlená do detailu. Kamera, střih, vyobrazení Elvise. Vše geniálně dotaženo od začátku až do konce. A co mě hodně zaujalo, že ve snímku není ani vteřina ticha, celý film provází Elvisova hudba a to dodávalo filmu svižnost o to víc. I když si myslím, že by to šlo zkrátit, nijak jsem to nepociťovala. Naopak jsem měla pocit, že sleduji Moulin Rouge a Velkýho Gatsbyho dohromady - co do kvality a krásy.

Akční jízda připomínající mix Tarantina a Guye Ritchieho si vybrala ke svému dění japonský shinkansen. A byla to dobrá volba! Do toho vpíchnutej nápad z Johna Wicka, kde se střetává hned několik nájemných zabijáků, a i ti mají nějaké své osobité já. Počínaje Bradem Pittem, přes Aarona Taylora až k Joey Kingové to byly herecká erupce. Skvěle vybraní herci a k tomu pár překvapení mě zahřálo u srdce. Stopáž filmu si myslím by mohla být vzhledem k akční jízdě kratší, ale i tak jsem se nenudila. Vtipně podaná osobní krize Pitta, dětská úchylka Briana Henryho, zlá školačka Joey Kingová a k tomu Shannon a další hvězdy, které nechci zmínit, ať si to každý užije jako já :-)

Na Dakotu si nějak furt zvykám. Je to nádherná ženská, o tom žádná, baví mě i její barva hlasu, ale nějak ji zatím nedokážu identifikovat jako herečku. Naposledy mě bavila v Zlý časy v El Royale a pak teď. Jako by se pro postavu z románů Jane Austinové narodila. A vyloženě jí slušela tato konkrétní Anne. Román neznám, ale vyprávění divákovi prostřednictvím hlavní hrdinky a bourání tzv. čtvrté stěny mě bavilo. Bavilo mě to režijně, ale i kamera. Hrálo si to světlem podobně jako Pýcha a předsudek. Je kouzelné se na to dívat a kochat se. Jen jsem nepřišla n chuť "fešákovi" kapitánovi Wentworthovi. Žádaný fešák? Koukal tak moc nesměle, že mě spíš odradil :-D

I na Waititiho t bylo moc. Občas jsem přemýšlela, jestli to je "pravej" Marvel, zda jsem nešla omylem na parodii. Někdy ty vtipy, které dělali samy na sebe bylo zkrátka moc a spíš než smích jsem měla křeč v obličeji. Proč se z Thora najednou stává komická postavička? Tlak na konci, aby se i ze záporáka stala kladná postava, mě nějak nenadchla. No, jsem v rozpacích. Ale zároveň mě to bavilo, pořád tam byl ten drive, mělo to švih, šlo to za svým, divák se nenudí ani vteřinu. A jak je Thor jako celek supr barevnej komiksovej film, tak o to mě to baví ještě víc. Možná proto nakonec 3*, protože jinak by to bylo za míň.

Prostě to, co dokázal před X lety králík Roger nebo Space Jam, tak teď dokázal i Chip a Dale. Dlouho jsem se tak nebavila, dlouho se mi nestalo, abychom při každé druhé hlášce po sobě s přítelem mrkali a tápali očima, jestli to je, to co si myslíme :-D Ať žije Disney a jeho doba v 90. letech! Takových odkazů a vtipů a hlavně, jak si dělá Disney i srandu sám ze sebe, to jsem nečekala. Prostě si představte, že je svět, kde žijí všichni spolu a že i animované postavy existují a jsou jen najatí herci. Jaký mají život, jaká je jejich kariéra a co teprve, když byly dětskými hvězdičkami? GENIÁLNÍ! Nejsem si jistá, zda je to film pro nejmenší, ale i u Lego Movie jsem byla překvapená, jak si tam najdou něco děti a samozřejmě i dospělí. A tohle je přesně ten film. Zasměje se celá rodina a dospělí ještě zavzpomínají na své dětství :-)

Wau! Nikdy jsem nečekala, že u hororu použiju tato slova: Ale to bylo taaaak hezkýýýý! Od prvního teaseru, co jsem viděla, jsem věděla, že se mám na co a hlavně na koho těšit! Ethan jako záporák je skvělej. Kdybych nepoznala jeho postavu a jeho pohyby, tak bych snad ani podle změn hlasu a chichotání nepoznala, že to je on. příběh ve sklepě má hlavu a patu a i když se jedná o horor, takový opravdu povídkového typu, tak bylo silně dojemné, že obyčejný hodný kluk najde v sobě sílu odhodlání a spojí se v něm vlastnosti všech chlapců, kteří se ztratí a osvobodí je v sobě. Krása a tleskám!

Téma mně naprosto cizí, neznám žádné jméno a neznám pozadí drog v Praze. Možná je to pravda, možná je to sci-fi. Já nevím. Ale přesto mě film zaujal a překvapil zároveň. Když si zvyknete na to, že to je celé natočené na mobil a k tomu ve velkých detailech, povolíte a užijete si vlastně vtipný snímek. Doteď doma hláškujeme: "Tvl, vždyť máš voči jako toffifee!" A Mišík opět exceluje a znovu mě přesvědčil, že na poli herectví si své místo zaslouží.

Bála jsem se, že uvidím smutný osud rodu Schwarzenbergů v době komunismu, jejich nucený odchod, roli knížete při Sametové revoluce a vzestup rodu. Ale dostala jsem překvapivě zajímavý a upřímný snímek, který nám otevřel dveře do soukromé lóže. Trochu to na mě působilo jako rodinná terapie a je dost možné, že to tak bylo, i když záměr byl úplně jiný. Ale rozhovory Karla Schwarzenberga s jeho dcerou a pak její zpověď prostě přinesla něco, co tu ještě nebylo a ukázala knížete jako milujícího introverta, který by za svou rodinu položil život, ale neumí to svým dětem říct. Lila dostala nápad a odvedla kus práce, ale až Lukas Sturm tomu dodal to, co z filmu udělalo TEN FILM. Dojemný malý příběh o jedné malé rodince. A když si na konci uvědomíte, jak snímek změnil život dvěma lidem, tak se prostě rozbrečíte. Krása.