Jirka_Šč

Taková realita života. Připadne nám, že jsou všichni okolo povrchní, ale současně jim závidíme a nechtěli bychom být sami. Když mě bylo 17, byl jsem dost jiný, než Nadine, na druhou stranu ji dovedu pochopit. Jedinec si myslí, že všechno ví a ne úplně mu jde vysvětlit, že ne. Současně ani dospělí (matka) nemusí být o mnoho lepší. Člověk prostě pochybuje, váhá, neví, dělá chyby, reaguje přehnaně. Kdyby to nedělal, nebyl by člověkem. Čtyři hvězdy, protože je to v rámci žánru ukázané velmi přirozeně a Hailee Steinfeld byla výborná. A taky, protože si říkám, že občasné reakce mých aktuálně šestnáctiletých dcer budou možná jiné, když já sám budu reagovat jinak. Dávám si závazek a děkuji za postrčení!

Trochu nudné zápletkou, ale docela nestandardní, když přijde například na dost kruté scény transportu dobytka z vyprahlé oblasti. A ano, australský western není zrovna častý na našich obrazovkách.

Před mnoha lety jsem viděl Painter of the Wind, který je v podstatě o identickém tématu a ze stejného roku, ale seriál. Už tehdy jsem registroval, že existuje i filmová verze a je hodnocena výrazně níž. Ignoroval jsem ji, ale s odstupem let jsem si řekl, že se zkusím k obrazu Miindo vrátit. Přeci jen, Shin Yoon-Bok patří svými žánrovými obrázky, zachycujícími dávno zaniklý svět, mezi mé nejoblíbenější malíře (co kreslil, nikdy nezapomenu). Podíval jsem se a říkám: "Hm." Není to úplně zlé (ignorujte jedince, který dal odpad, pohled na jeho profil ukazuje, že aktuálně dal maximum například jednomu ruskému seriálu - kdo normální dnes sleduje současnou ruskou tvorbu?), nicméně se seriálem Painter of the Wind se to nemůže měřit ani náhodou. Seriál byl o malování, možná s nejrealističtějším gender bender, jaký jsem kdy viděl a s výborným příběhem. Film je méně o malování, s ne příliš smysluplným příběhem a s erotikou, která v seriálu absentovala (neříkám, že je zlá, ale nepotřeboval jsem ji). Ani Portrait of Beauty na vodní hladině to na vyšší hodnocení nevytáhne.

Čtvrtý příběh o zlatém údolí a pátý příběh o dívce, která se bála, jsou podle mě nejlepší. Následuje druhý příběh začínající přepadením banky a třetí o potulném divadelním představení. Nejsou tak dobré jako první dva, jsou ale zajímavým atmosférovém počinem na téma divokého západu. První příběh - balada, je technicky brilantní, ale nesedl mi. Poslední, šestý příběh je konverzačka v jedoucím dostavníku, která chtěla být ambiciózní, ukázat charaktery, ale podle mě neodpovídala zbytku filmu.

Nízké hodnocení tohoto filmu na ČSFD vychází částečně z neznalosti. Totiž - námořní kontejner, pokud je prázdný, může plavat. Dokonce jich v reálu plave asi čtvrtina a některé měsíce. Klidně i půl roku. Je jich v mořích tolik, že jsou reálnou hrozbou pro jachtaře, kteří do nich občas narazí a poškodí loď. Co se týká děr po kulkách - ty byly převážně ve spodní výšce kontejneru a pamatujete? Kontejner se po pádu do moře otočil vzhůru nohama. Navíc z něj hlavní hrdinka pravidelně dostávala vodu. Příběh Nowhere není tak nereálný, jak si někteří lidé myslí. ■ K filmu - Annu Castillo jsem už viděl, takže jsem věděl, do čeho jdu. Je výborná! Velmi uvěřitelně ukázala chování a myšlení osamělé hrdinky, která zmatkuje, hysterčí, ale také bojuje a čerpá sílu z dítěte, jež se jí v extrémně nehostinných podmínkách narodilo. Ve více momentech jsem zatínal zuby a ani na chvíli neměl potřebu podívat se na hodinky. Scénář není dokonalý, je ale dost dobrý na to, abych odmítal tento film zařadit do standardu! ■ P.S. Ano, těhotná Anna Castillo rodí nahá. Nemohu popřít, že to je zajímavé, vnímal jsem to ale jako logickou část okamžiku a nijak kvůli tomu hodnocení nezvedal. Bylo to intimní a kupodivu jsem měl spíš neurčitý pocit, že ji ani nechci očumovat.

Slabší 4 hvězdy a přemýšlel jsem jen nad třemi. Proč? Za prvé mě už delší dobu v japonských filmech vadí, když někdo něco ochutná a začne jásat, že to je dobré. Je to jako přes kopírák a je toho moc. Za druhé jsem minulý týden viděl The Apothecary Diaries, kterému jsem dal silné 4 hvězdy a přemýšlel nad pěti. Za třetí mi to připomínalo Grimgar: Ashes and Illusions, které jsem viděl před pár měsíci a které hodnotím ještě výš. Prostě - přestože tvůrci Delicious in Dungeon využili vaření na pár docela dobrých nápadů, nebyl jsem vyloženě nadšen a klidně bych snesl seškrtání některých vařících scén. Neříkám, že to je špatné, jen si možná musím dát od anime trochu pauzu.

Úžasný charakter! Čínský císařský dvůr, na něm unesená dívka/pragmatik, které se rozzáří oči vždy, když nastane příležitost ochutnat nový jed, hrát si na detektiva v případech, které zahrnují jedy nebo léky nebo když se objeví možnost získat bezoár. Detektivní případy, které možná zapasují do sebe. Dějově to není jedinečné, jedinečný je však charakter hlavní hrdinky, která dokáže přijmout výzvu, udeřit, nemá problém rozkazovat a občas je vůči jiným i trochu děsivá. Dost jsem se na ní bavil a těším se na pokračování. P.S. Doporučuje moje starší dcera (26) i jedna mladší (16).

Doporučila mi dcera. Znal jsem jen základní zápletku. Jinak jsem nevěděl nic. Maximum, protože film je brilantní ve více ohledech. Samozřejmě technicky, to mě ale napadlo až po vidění, kdy jsem si přečetl zdejší komentáře. Já ale oceňoval při sledování primárně psychologickou brilantnost. Například začátek - nejmladší člověk na zemi zemře, všichni pláčí a ignorují, že jim ve městě vybuchla bomba, která zabila spoustu dalších lidí. Film ukazuje psychickou krutost, lhostejnost, pasivitu a boj kdo z koho s minimem doopravdy kladných postav. Jsme v postapokalyptické budoucnosti a každý se stará jen o sebe. K tomu ruční kamera, dlouhé záběry a dynamika akce. Dvěma slovy: realisticky vypadající.

Tento film není pro každého, mě se ale přemýšlivý, nostalgický, nejasný styl docela líbí. Mladá vdova, vzpomínající na svého manžela a bojující o vinice, které miloval. Příběh postavený na skutečné historické osobě (začátek 19. století) není úplně dokonalý - možná, že se zabývá lidskou posedlostí k něčemu až moc a je otázkou, zda nehledá v lidském nitru myšlenky, které skutečná Madame Clicquot neměla. Možná, že film ukazuje až zbytečně moc temna, mě se to však líbilo.

Mám smíšené pocity. Hodil jsem si mincí, jestli 3 nebo 4 hvězdy. Roztříštěný děj, který mě ale držel. Smutný závěr, kterému jsem rozuměl. Mám ty postavy rád a je mi trochu líto, co v poslední sérii zažívaly. Přál bych jim víc klidu a štěstí. Je fajn, že se všichni mají rádi, mohli by však méně bolestivě.