Ony

Stálina na ně! Ale na tancovačce mi zahráli mou zamilovanou :-)

Překombinované detektivky Hany Proškové mě zrovna moc neba, ale na zobrazení narkomanie v socialistickém Československu (a taky na Oldřicha Víznera v roli feťáka) jsem byla hodně zvědavá. Film je ještě více konformní a naivní než jeho předloha a užívání drog dává jednoznačně do souvislosti s vlivem západní kultury. Obsahuje ovšem zajímavé bonusy (debata příslušníků SNB o nymfomankách). A ta odchycená kreatůra byla Hraběnka?

Čím víckrát jsem to viděla, tím víc to zbožňuju. Úplně nejlepší ze všeho je Valův výraz, když si k němu Švorcová přisedne na motorku.

Je to opravdu hrozně naivní a děravé, ale jsou tam i takové zdravě absurdní momenty. A normálně asi miluju Oldřicha Víznera.

Kvalitní materiál pro toho, kdo se zajímá o tvorbu Josefa Illíka, ne zas tak kvalitní pro toho, kdo by se chtěl zabývat psychologií viny a strachu. Škoda, že nejsme hlavnímu nehrdinovi celou dobu tak blízko jako v sekvenci, kde plánuje "výlet". Ten štítivý odstup od jeho minulosti a charakteru výrazně ubírá filmu na přesvědčivosti.

Začátek mi připadal (z hlediska hereckých výkonů a tak nějak všeho) natolik špatný, že jsem měla chuť se na to vykašlat. To by ale byla bývala věčná škoda. Nakonec je to docela legrace, která přiživila několik mých fóbií.

Jo jo, terapie Pláteníkem byla jedna z nejúčinnějších, co jsem zatím podstoupila.

HenryS.: např. Ohnivé léto

Tohle má přesně takovou pachuť, jakou od normalizačního filmu o dospívání chci. A je natolik mocná, že by se málem dalo přehlédnout, jaká je to jinak hovadina. Jen málem, protože ten konec (od Blážiny cesty z Prahy) je tupý až moc.

Lewisův román je takový správný brak. Moll se jím však inspiroval natolik volně, že z filmu zdaleka nelze mít stejný požiteček. Vášně působí příliš cudně, umírání moc bezbolestně a nadpřirozené jevy jako pěst na oko. Ještě smutnější než srovnání s předlohou je nevyužitý potenciál filmu samého – herecké obsazení a atmosféra prostředí jsou přece tak silné...