Recenze (742)
Bobry (2014)
Bobři jsou jednodušší, punkovější a vůbec sympatičtější obdobou Andělů všedního dne. Místy trochu ztrácejí tempo a je velká škoda, že nemají výraznější soundtrack, ale na amatérský počin je to vskutku slušné. Jo, a z velké části se to odehrává na hajzlech, což je mi tak nějak blízké.
Divočina (2014)
Jedno setkání s lamou řekne více než tisíc flashbacků.
Hvězdy nám nepřály (2014)
Já vím, že jsem na to neměla chodit, ale předně by se takové filmy neměly točit. Neplakala jsem ani nemám chuť být cynická. Prostě nic. Klišé jsou tam opravdu úplně všechna – včetně důrazného varování, že tam tentokrát žádná nebudou.
Krásno (2014)
Jasně, kdo chce vidět retardovanou, provinční slátaninu, tak ji v tom vidí, ale není to tentokrát nutné. Smála jsem se hodně. Dialogům, gagům, situacím "ze života" a vlastně všemu.
Několik Let (2014) (studentský film)
Brožovy blokády i film o nich jsou tak zoufalé, že mám obavy, jestli nepůsobí kontraproduktivně.
Travelator (2014)
Rakočevićův štěněcí ksichtík není zrovna něco, na co by mě bavilo koukat celý večer. Možná právě to byl největší problém. Zpětně uznávám, že nápad není špatný a zdánlivě bezúčelné střídání dějových rovin je celkem rafinované, ale k přesvědčivosti a zapamatovatelnosti cosi chybělo. A sušší potitulkovou (!) pointu jsem asi ještě neviděla.
Vejška (2014)
Se mnou je to těžké. Vejška ukazuje onen výsek reality, který od přírody ignoruji, a při své mělkosti mě zrovna nepřiměla na tom něco měnit. Místy jsem se zasmála a do pražské divočiny a slov Vladimira 518 je to zabalené hezky.
Ve sklepě (2014)
Rakušané a jejich sklepy, to je velice vděčné téma a zrovna Seidl na něm nemohl mnoho pokazit. Nic světoborného, ale nenudila jsem se.
Dom Hemingway (2013)
Dom je pábitel! A já jsem moc hystericky nadšená na to, abych napsala něco prospěšného.
Pirika ve filmu (2013)
Tak já jsem byla samozřejmě hlavně nadšená, že vidím povědomá zákoutí NS. Jinak to byl, myslím, takový typický novodobý Žilnik.