PinokKio

Daniel je pedofil, ale zjevně ne pro svůj koníček dost zapálený. Vím o čem mluvím, protože mám kamaráda šachistu, který je schopen o hrátkách s pindíky mluvit hodiny a ani jednou se přitom nezačervená ..

I Sam Rockwell musí platit účty, proto mrhá svým časem v tomhle strašidelným domě. A nejspíš to moc dobře věděl, když nechal ty uřvaný děcka a poltergeisty hrát lépe než předvedl on sám ..

Julie Delpy cestou z Paříže do New Yorku dorazila jako vyměněná. Jízlivější, neurotičtější, ukecanější. Stal se z ní takový Woody Allen, ovšem v sexy sukýnce ..

Kdyby Adaline sázela, tak má větší šanci být v balíku než být věčně mladá. Ale na druhou stranu, proč nepřimhouřit alespoň jedno oko. Vždyť někdy je fajn opustit své sny, ve kterých létáme, jsme neviditelní, neohrožení nebo věčně mladí jako hlavní hrdinka tady, a jen se dívat, jaké sny se zdají jiným, kteří je převádí na filmové plátno. Navíc se mi líbil Harrison Ford, kterého čas proměnil z dobrodruha Indiana Jonese do role svého prošedivělého taťky z Poslední křížové výpravy ..

Poselství? Aha .. mějme se všichni rádi. Jen při té hromadné lásce, děti, nezapomínejme na ochranu, aby svět nebyl zaneřáděný hromadou takovýchto nechtěných (de)generovaných Booooů ..

Být na tripu, tak v v agónii proskočím obrazovkou za nimi do Tokia sledovat co přijde. Být na speedu, tak tenhle film dám během hodiny minimálně desetkrát. Být zhulenej, tak mi stačí pouštět si dokola jen úvodní titulky v japonštině a byl z nich neskutečně vysmátej. Být normální tak nevím. Fakt nevím, protože když téhle halucinogenní neonové podívané dávám plný počet hvězdiček, tak nemůžu být normální ..

Žádné KO se nekoná, tenhle filmový mač si musím v hlavě nějak ukočírovat na body. Ty plusové jednoznačně zasluhují Gyllenhaal s Whitakerem, kteří se před kamerou rvou o život víc než v ringu samotném. Jenže proti nim stojí zákeřní soupeři - scenáristé a režisér, od nichž sledujeme jen další, tolikrát viděnou, story o zmrtvýchvstání, navíc fádně natočenou a ke konci dokonce bez koulí (a že do nich Jake jednu slízne se nepočítá) ..

Nedávno štvali Denzela Washingtona Rusové v Equalizerovi, nově jim nemůže přijít na chuť John Wicků. A nikdo se mu nemůže divit, protože takovej psí kukuč, obzvlášť když je to ještě prtě, je nezapomenutelnej (to vím, protože jedno takové nahaté zviřátko mi pobíhá doma). Takže klika, že John nebyl žádnej flegmouš, kterej by nad smrtí svého čtyřnohého miláčka pouze mávnul rukou, ale naopak že se neskutečně naštval, a ještě větší klika, že já byl v lehkém alkoholovém rozpoložení, tudíž jsem nad dějem moc nepřemýšlel a chtěl se pouze bavit, což se mi s každým odbouchnutým chlápkem dařilo víc a víc. Slušná akční jízda, po které se mi bude vedle mého (někdy až moc živého) psa usínat dobře ..

Líná přerostlá spermie, zpívající werebear gayové, Hitler vynálezcem a fekál na rozloučenou. Tedy vlastně ne, ještě bych zapomněl ty nadržené zombie orgie. Chytám se za hlavu a říkám si: cos mi to, PetřePane, doporučil za ptákovinu?

Když blázinec, tak pořádnej. Není tu nouze o roboty, mluvící zářivky, kradou se tu pingpongové vychytávky, jódluje v korejštině a chodí pozpátku. Čas se tu hrozně vleče, nejspíš kvůli tomu škytajícímu chlapovi v kukačkách, takže trvá věčnost prokousat se (za pomoci babiččiny protézy) tímhle příběhem až k finálnímu romantickému procitnutí ..