Polux

6/10 | Naštěstí to není tak špatné jako poslední počin jednoho z Coenů, bohužel to není tak dobré jako rané počiny obou Coenů. Glass dodala napůl vážně míněné vztahové drama, pokoušející se o jakousi sociologickou sondu do života skupinky postav na okraji společnosti v čele s nesourodým romantickým párem, a napůl nevážně míněný krimi thriller, založený na oblíbené žánrové šabloně "řešení problému s mrtvolou skrze vyrábění dalších mrtvol". To celé zabalené do typické atmosféry 80s (bizarní móda s účesy, plus steroidy, pochopitelně přítomny) a opatřené několika nečekanými fantasmagorickými vsuvkami. | Problém je, že vztahovka mezi Stewart (kudos za footfetish) a O'Brian (kudos za fyzičku), případně dalšími postavami, nejenže nenabízí nic moc zajímavého a trpí utahaným tempem, ale tvoří skutečně polovinu stopáže. Jakmile se ovšem v druhé polovině přepne do gangsterky a na scéně se objeví nepohodlná mrtvola, do hry razantně vstoupí výstavní mánička Harris (kudos za sestřih) a roztočí se kolotoč průserů, omylů a podrazů, děj konečně nabere na obrátkách a faktor zábavnosti stoupá rychle nahoru. A protože všechny důležité postavy jsou mentálně nestabilní ztroskotanci, parchanti, či přímo totální psychopati, o černohumorné situace, bizarní momenty (fantaskní konec je krok stranou, ale plusové body má za originalitu:-)), nebo náhlé exploze eRkového násilí není následně nouze. | PeZet

8/10 | Jednička byla poctivá dobrodružná jízda ve velkém stylu a dvojka v nastoleném trendu naštěstí pokračuje:-). Výhody natáčení obou dílů na jeden zátah (stejně schopní lidé před i za kamerou) se projevily a všechny silné stránky z předchozího filmu se v pokračování podařilo zachovat a některé z mála nedostatků dokonce napravit. | Celkově realistické pojetí, moderní audiovizuál, typově přesně zvolený casting (Green tentokrát dostala dostatek prostoru a využila jej na maximum:-)), výborná dobová atmosféra, velkorysá výprava a kostýmy, svižné tempo, frenetická akce (jednotlivé bitky a zvláště přepadovka pevnosti pod rouškou tmy stojí za to) a pohotová, častokrát ruční, kamera, která v některých scénách přímo exceluje (plynulé přechody z běžného záběru na postavy na záběr celé scény z dronu, jsou parádní, stejně tak "kaskadérské" záběry během volných pádů). To vše funguje stejně dobře jako posledně. | Tvůrci se chvályhodně nezdržují žádnou zdlouhavou expozicí a hned po stručné rekapitulaci klíčových událostí z minulého filmu vrhají diváky přímo doprostřed dění. Novinkou je žánrový posun od přímočaré dobrodružné podívané k politikou prosycenému vyprávění, ve kterém se do popředí dostávají mocenské hry, intriky, spiknutí a válečná tažení. Přesto nechybí ani osobní vztahová dramata, jež jsou opět zdrojem emocionálně silných scén (tajná schůzka v lese, výslech s pistolí v ruce, zpověď nepříteli před popravou nebo poslední rozloučení milenců). | Po příběhové stránce se předloha přepisovala ještě výrazněji než posledně, díky čemuž dojde hned na několik zajímavých posunů perspektivy. Postava Green nově získává určitou hloubku a stává se z ní téměř tragická figura, některé postavy se nedožijí závěrečných titulků jako tomu bylo dříve a naopak se na scéně objevují dosud neznámí aktéři. Snad jen "nezbytnou" etnickou vsuvku si mohli tvůrci odpustit, protože ve srovnání s realisticky podaným zbytkem filmu vyznívá skoro až pohádkově. Největší překvapení se ovšem nachází až v úplném závěru v podobě otevřeného konce, což zamrzí o to více, že naděje na vznik dalšího pokračování není s ohledem na tristní výdělky obou dílů příliš velká. | PeZet

5/10 | Pokračování ve stylu "neopravuj, co není rozbité a drž se osvědčených postupů", akorát že už minule to na některých místech rozbité bylo a notně letité osvědčené postupy v dnešní době už přestávají stačit. Kenan s Reitmanem si prohodili role, ale k lepšímu výsledku to bohužel nevedlo, protože chyby z předchozího filmu se tady do puntíku opakují a jako bonus navíc se k nim přidávají nové. | Samotný děj ani akce tentokrát nestojí za moc, tempo po většinu filmu nedosahuje žádných závratných hodnot, dramaturgie trpí stejnými problémy jako v předchozím filmu (expozice v Afterlife trvala zbytečně dlouho, nově je povinná dějová vata nepochopitelně natažena na většinu stopáže a podstata celé značky, tj. nahánění a chytání duchů, se začne řešit až v úplném závěru filmu), hlavní záporák je tuctová figurka bez sebemenší známky osobnosti a kromě toho má v ději minimum prostoru a přesunutí děje zpět do velkoměsta je naprosto nevyužito (finále je odbyto krátkou a navíc hodně komorní potyčkou v ústředí týmu), o rozmarech počasí z podtitulu ani nemluvě. | Opětovná sázka na tunu nostalgie, citování originálu pomalu na každém kroku a dojení emocí převážně skrze původní partu navíc funguje o poznání hůře než posledně, protože se opakuje jako podle šablony a nic zásadního navíc už ve filmu není. Pár potenciálně nosných nápadů by se tady sice našlo (morální aspekty likvidace duchů, letmá návštěva světa duchů, navázání přátelských styků s duchy), ale jsou utnuty hned v zárodku a nic zajímavého z nich později nevyplyne. Celkově generický sequel, který kromě vydatné porce fan service prvků toho nabízí pramálo. | PeZet

6/10 | SPOILERY | V rámci žánru nejde o žádné veledílo, ale na debutové poměry Mohr odvedl dobrou práci a jako zábavné akční béčko to funguje bez větších problémů. Historka o cestě za pomstou za smrt člena rodiny samozřejmě nemá po dějové stránce čím překvapit, všechny obvyklé náležitosti žánru jsou tady zastoupeny (tréninková montáž, motivační flashback odhalující tragickou ztrátu, hromada anonymních poskoků na odpravení, než dojde na souboj s finálním bossem, atd.) a všechny postavy bez výjimky jsou jen jednorozměrné škatulky, ale pár plusových bodů si Mohr přesto připisuje. | Povinná přípravka, tj. výcviková/motivační sekvence, se odehraje hned v úvodní čtvrthodině a zbytek stopáže se už věnuje důležitějším věcem (likvidace padouchů na všechny možné způsoby:-)), s čímž souvisí fakt, že Ruhianovo vystoupení naštěstí není zredukováno pouze na mentorské hostování, jelikož se proslulá mlátička plnohodnotně zapojí do akce. V závěru dojde na fajn pointu, která sice nešokuje svou originalitou, ale figurky na šachovnici v rámci koncovky rozmístí do zajímavých pozic, z čehož pak v úplném finále vyplynou jisté konsekvence. A konečně samotný finálový souboj provedením i aktéry hezky připomene jinou, dnes už legendární, bitku dva na jednoho, ve které taktéž figurovala sourozenecká dvojice, stojící původně proti sobě, a totální badass, nebo-li šílený pejsek, který neštěká, ale sakra kouše:-). | Na druhou stranu v traileru vnitřní promluvy hlavního hrdiny, pronášené extra drsným hlasem, působily místy vtipně, místy nuceně a místy trapně a totéž se týká celého filmu. Bohužel vyjma téhle nadstavby ve filmu humor příliš není, což je s ohledem na celkové brakové podání na pomezí pocty a parodie žánru škoda. Akce má slušnou úroveň a vyskytuje se v dostatečném množství, nicméně je postavena nikoliv na propracované choreografii bitek, ale na zběsilých digitálních prostocvicích s kamerou, přičemž pokud si má Mohr vybrat, zda vybraný záběr natočit standardně nebo efektně, téměř vždy zvolí druhou možnost, čehož výsledkem je, že některé scény vypadají stylově a jiné jen samoúčelně. A zatímco Skarsgård v berserk režimu potěšil, dvojka Janssen a Copley bohužel nikoliv, protože je v ději trestuhodně nevyužita. | PeZet

8/10 | Ve zkratce Game of Thrones z feudálního Japonska se vším, co k tomu patří (převážně komorní vyprávění, postavené na dialogových výměnách a nikoliv na výpravných válečných scénách, hromada postav a frakcí s nejrůznějšími motivacemi a cíli, složité politické pozadí, spojenectví a zrady a mezi tím intriky ve všech možných podobách), mínus fantasy prvky a explicitní nahota a sex (což je, s ohledem na dámský casting, jedna z mála kaněk na kráse:-)), plus všechny předpokládané propriety související s místem a dobou děje (samurajové, kastovní společnost, klanové války, střet odlišných kultur, náboženské sváry, specifické tradice a zvyky, hodnoty typu povinnost a čest cennější než život). | Kromě toho je tady ovšem spousta dalších příjemných věcí, hodných pozornosti. V prvé řadě špičkový casting, který v naprosté většině případů exceluje, ať už se jedná o stěžejní role, nebo okrajové pár minutové vystoupení. Charisma na potkání rozdávající Sanada je samozřejmě sázka na hereckou jistotu, která tvůrcům vyšla na výbornou, Asano jako jeho vychytralý vazal a v druhém plánu komická figurka baví v každé scéně, ale celému osazenstvu dominuje podmanivá Sawai, která nejlépe napsanou postavu povyšuje ještě výše svým neokázalým, přesto citlivým výkonem. Naopak Jarvis v hlavní roli ve srovnání se zbytkem castingu nepředvádí nic extra a pravidelně střídá silnější herecké chvilky se slabšími, což odsun hlavní postavy v rámci narativu na vedlejší kolej napříč celou sérii ještě zdůrazňuje. | Na velkolepé bitevní sekvence sice bohužel nedojde, ale patřičně brutální akce přítomna je (byť její dávkování by mohlo být častější), stejně tak nepostradatelné obřadní skoncování se životem. Tvůrci si najdou čas i na tragickou love story (respektive milostný trojúhelník), lyrické momenty prostřednictvím haiku poezie, humorné situace skrze "ztraceno v překladu", nebo poutavé flashbacky, vysvětlující myšlenkové a pocitové rozpoložení postav, které jen nezdržují děj, ale naopak jej stran práce s postavami posouvají vpřed. S čímž souvisí fakt, že tak charakterově propracované postavy tady už dlouho nebyly. A pochopitelně dojde i na emocionálně silné scény (celá dějová linka Sawai, Jarvisovy pravidla pána domu, poslední rozprava Sanady s Asanem). Škoda předčasného vrcholu série v podobě předposlední epizody, vinou čehož nevyzní finále tak naléhavě, přestože do značné míry otevřenému závěru nechybí určitá katarze. | PeZet

4/10 | Enfant terrible současné blockbusterové produkce znovu zasahuje a je to nepřekvapivě zase tak mizerné jako posledně. Jako nezamýšlená reklama na Lucasovu originální i prequelovou trilogii, kterými si divák spraví náladu a uklidní nervy po zhlédnutí finále Snyderova dvojitého majstrštyku, to funguje náramně. Jako samostatný film, pozvánka k případným prodlouženým verzím obou dílů, natož etablování nové silné značky, to selhává v podstatě na všech úrovních. Nepatrnou výhodou tady jen je, že po jedničce už divák přesně ví, co jej ve dvojce čeká a nemine. | Nezajímavý worldbuilding, předvídatelný děj, generický audiovizuál, po stránce art designu prakticky jedna velká vykrádačka kdečeho ze SW, případně dalších sci-fi filmů (ani černá díra z Interstellaru nezůstala ušetřena:-)), šablonovité postavy s charismatem v záporných hodnotách, u nichž nemá cenu si zapamatovat ani jejich jména, natož minulost, motivace nebo cokoliv jiného, zbytečné flashbackové odbočky pouze natahující děj, rezignace na sebemenší přítomnost humoru (velká chyba), patetické dialogy o odvaze a sebeobětování, wtf momenty (partička fidlalů, zaskakující za Holkenborga přímo na scéně, mě upřímně rozesmála) a samozřejmě tuny zpomalovaček (nová vychytávka z minula - zpomalovačky ve zpomalovačkách - nechybí ani tentokrát, ou jé:-)), které se ve filmu vyskytují naprosto nahodile, tudíž emocionální dopad na diváka se u nich limitně blíží nule. Nic z toho tady po předchozím filmu nepřekvapí. | Co ovšem nepříjemně překvapí je fakt, že po úmorné dvouhodinové verbovačce postav v jedničce se Snyder ve dvojce hned po úvodních titulcích nevrhne rovnou do akce, ale stráví další hodinu zbytečným agrofetišem, dojemným sbližováním a hrdinskými proslovy, než konečně vítězoslavně dojde na (slow-mo) střelbu, výbuchy, šermovačky a otrocké citování bitvy o Geonosis/Coruscant obecně. Akce a bitek je sice ve dvojce o poznání více, ale svým provedením jsou stejně rutinní a bez nápadu (které by nepocházely odjinud) jako v jedničce. Nadále platí, že v rámci produkčních hodnot z celého ohňostroje marnosti nejlépe vychází Holkenborgův OST, což je trestuhodně málo. Dílo zkázy dokonává otevřený konec, veledůležitě naznačující, že Snyderova šoková terapie ještě nedosáhla svého vrcholu (respektive dna:-)). | PeZet

8/10 | Místy bezelstně prostoduché, místy důmyslně sofistikované, ale po celou dobu obdivuhodně nápadité a celkově velice zábavné:-). Nápad vyřešit obvyklou potíž filmařů - práci se zvířaty - nikoliv tradičními prostředky (live action, animace, cgi, atd.), ale herci ve zvířecích kostýmech a navíc stylizovaných do marketingových maskotů, je tak imbecilní, až je geniální:-). Naštěstí to jen u toho neskončilo a tvůrci na diváka skrze jednoduchou historku, podanou videoherním konceptem "trap-fail/kill-repete", pálí další a další dávky invence, od audiovizuálních hrátek, přes situační humor ve všech možných i nemožných podobách, až po naprosto dada finále, ve kterém se tvůrci vydávají cestou all-in a všechny zbývající mantinely imaginace posílají k zemi. A to vše v doprovodu až překvapivě povedeného OST. | Stopáž někde okolo hodiny a půl by tomu slušela o něco lépe, protože jistou dobu trvá, než se film pořádně rozjede a do té doby se děj trochu táhne (expozice trvá déle, než by bylo záhodno), kvalita vtipů v průběhu filmu občas zakolísá (v tom množství ani není divu) a některé vtipy se zbytečně často opakují (někdy i krátce po sobě), ale jinak jedna velká bobří paráda a kudos tvůrcům za podobně nevšední zážitek. Budu muset mrknout i na jejich předchozí "monster" počin. | PeZet

4/10 | Dobrá zpráva je, že trailery zase pro jednou kecaly a žádný další zaměnitelný vymítačský horor v řadě se tentokrát nekoná, protože horor to vyjma pár nudných lekaček, které lze navíc spočítat na prstech jedné notně zmrzačené ruky, není ani omylem. Špatná zpráva je, že je to ve skutečnosti nepovedený pokus o psychologický thriller, zasazený do klášterního prostředí, který se v závěru překlopí do stejně nepovedeného pokusu o revenge vybíjenou. A přímo tragická zpráva je, že Sweeney v klášterním hábitu v průběhu filmu nepředvede téměř nic z toho, za co si vysloužila titul největší sexbomby současnosti:-). | Sweeney v rámci možností hraje slušně, eRkový rating dovoluje dodat několika scénám pár efektních cákanců krve navíc, tematický OST se sem tam pozitivně připomene a stopáž se zastavila na rozumné hodnotě. Všechno ostatní je ovšem bída s nouzí. Počínaje neschopností Mohana opatřit film jakýmkoliv náznakem napětí nebo atmosféry jinak, než skrze laciné lekačky jako přes žánrový kopírák (klišovitý ptačí sebevrah vs okenní tabule se prostě nikdy neomrzí:-)), dírami ve scénáři (jak přesně došlo k početí, aniž by si toho nebyla Sweeney vědoma?) pokračuje a nechtěně směšnou pointou (co nezvládnou početné týmy za ohromné investice, to zvládne jeden nadšenec ve sklepě) konče. | PeZet

8/10 | Značku jako takovou samozřejmě znám a byť jsem žádnou videohru ze série nikdy nehrál, už jen na základě výchozí premisy, kombinující Mad Maxe a flashforwardy z Terminatora zabalené do neodolatelné stylizace 50s, jsem měl odjakživa za to, že filmový potenciál celého univerza je značný a po nových (původně herních) franšízách prahnoucí Hollywood by s tím měl konečně něco udělat. Trvalo to dlouho, Hollywood vystřídal Amazon a volba nakonec padla na minisérii, ale moje "podezření" se potvrdilo, protože výsledkem je zábavná seriálová post-apo "atomovka". | Sympatická Purnell prodává směs naivního nadšení a odvážného odhodlání své postavy na výbornou, ovšem trumfové eso v rámci castingu představuje ostré hlášky a tvrdé rány rozdávající badass Goggins, který jak svým projevem a přízvukem, tak i balancováním postavy přesně na hraně anti/hrdiny opakovaně připomene svou (obdobně zábavnou) roli v tarantinovce Hateful Eight. Moten a Arias podobně silný dojem zanechat sice nedokážou, ale odvádějí slušnou práci. Veterán MacLachlan bohužel příliš prostoru nedostane, což snad bude napraveno v další sezóně. | Hlavní příběhové téma, což je poměrně přímočarý walking simulator skupiny postav za jakýmsi všemocným MacGuffinem napříč jadernou válkou zdevastovaným světem, příliš bodů za originalitu nedostane, ale jednotlivé dějové linky jsou žánrově rozmanité (westernový trip a rodinné retro s Gogginsem, post-apo putování s Purnell a Motenem, konspirační pátrání s Ariasem) a nabízí parádní mix příjemně černohumorných situací, westernové a ve finále i velkolepé military akce s nemalou dávkou nekompromisní (v jistých okamžicích až groteskní) brutality, várky detektivních flashbacků z doby před válkou a kontrastu utopistické společnosti pod zemí a anarchie na povrchu. | A to vše v doprovodu vynikající post-apo atmosféry, správně satirického tónu, stylového retrofuturismu a působivé výpravy a trikové stránky obecně (za zmínku stojí zejména scény s power armory), skvěle zvolených songů v OST a jistojistě tuny referencí a easter eggů na celou herní sérii, které jsem jako neznalec předlohy propásl:-)). Monstra a mutanti jsou bohužel jen do počtu, samotné akce (ideálně s power armory) mohlo být také více, podstata hledaného MacGuffina příliš nepřekvapí, herní lore se pro nováčky nevysvětluje nijak do hloubky a finále není tak strhující, jak by bylo záhodno, ale celkově to dopadlo jak nejlépe mohlo a nezbývá než nedočkavě vyhlížet příští sezónu. | PeZet

5/10 | Kombinace žánrové klasiky All the President's Men a žánrové skoro-klasiky Frost/Nixon vypadala na papíře jako spojení toho nejlepšího z obou světů. V praxi nejnovější netflixovka bohužel dokazuje, že pouhé spojení několika funkčních konceptů dohromady, aniž by se k tomu dodala vlastní tvůrčí invence, k výbornému výsledku nestačí. | Investigativní část filmu, věnující se zapojení vysoce postaveného člena královské rodiny do celé kauzy okolo Epsteina, postrádá napětí nebo drama, protože prakticky není co vyšetřovat, případně skandálně odhalovat - o spolčení obou výtečníků není pochyb od samotného počátku a bez oslovení konkrétních obětí nebo svědků se nic dalšího stran podstaty společných zákulisních aktivit zjistit nedá. | Na což poté doplácí i rozhovorová část filmu, zaměřená na lákání Epsteinova perverzního sparingpartnera do televizní pasti a jeho výsledné "dobrovolné" zahnání do kouta sebou samým před zraky celého světa, protože důkazní karty jsou rozdány jasně a prostor pro hraní si na kočku a myš mezi Anderson a (skvěle namaskovaným) Sewellem skrze důmyslné dialogové výměny a souboj osobností je naprosto minimální. Sewell podává zajímavý výkon, ovšem nestráví ve filmu dost času na to, aby svým vystoupením zastínil celkově nevýrazné zpracování. | PeZet