Amarcord_1

41% - Prazvláštní paskvil, který u mě doplatil na příliš velká očekávání. Kdysi dávno jsem byl na Vikinzích s přáteli v kině, a kromě pocitu nevyužitého potenciálu filmu si pamatuji už jen znechucení dámské časti naší výpravy z bojových scén (které nešetřily nesmyslnou drastičností), a pobavení pánské části z výkonu Banderase. Možná trochu neobjektivní kritika, ale víc mi toho z filmu v hlavě fakt nezůstalo. Aspoň, že TA HLAVA mi zůstala...

94% - Většina filmu ve mě vzbuzovala podobou emocionální odezvu, jakou zažívám obvykle při návštěvě opravdu kvalitní výstavy. Hra se světlem, pomalá uhrančivá kamera, prostředí, ve kterém se děj odehrává, tempo... Celý film jsem si užíval. Abstrakce a mnoho filosofických otázkek na téma štěstí, smysl života, apod. -tak se dá shrnout o čem film je. Celkem nudný popis. Narozdíl od filmu, ten je hypnotizující! Vřele doporučuji!

100% - Guido Anselmi je režisér v tvůrčí krizi, který bloudí mezi realitou, snem a vzpomínkami z dětství. Realitou ho provází chaos a stres kvůli jeho všemi očekávanému novému filmu. Ze všech stran na něj útočí ambiciózní filmový štáb, zvídaví novináři, demotivující intelektuální poradce, a k tomu ještě milenka vs. manželka… On má však hlavu prázdnou a na častou otázku „o čem ten film bude?“ nechává tazatele, aby si sami odpovídali. Přípravy filmu běží na volnoběh, a vztahy se tomu podřizují. Nechci se ale rozepisovat o „ději“. Tohle totiž, přátelé, musíte vidět sami. 8 1/2 je dokonalý film. Od vizuální stránky s neskutečně se pohybující kamerou a jakostními hereckými výkony, přes naprosto úchvatnou hudbu Nina Roty, až po všechny myšlenky filmu. Při sledování Otto e mezzo se vždy cítím neskutečně uvolněný, vychutnávám krásu každého záběru, žasnu nad hrou světel a stínů -jak optickou, tak myšlenkovou. Velkolepé finále to samozřejmě jistí, coby rozhřešení pro nás pro všechny. POZOR!!! Tohle nebude film pro všechny cílové skupiny. Je zatraceně náročný na soustředění a přiznávám, že bylo nad mé schopnosti docenit ho napoprvé. Kdo se do něj ale ponoří a něco mu obětuje, film ho bude stále více a více oslovovat. Pak třeba pochopí, proč tu na něj píšu takovou ódu…

40% - Začátek vypadal velmi slibně. Výborné herecké výkony, zajímavý výběr hudby, kamera, a vůbec vizuální stránka filmu mě zaujaly. Asi tak po půl hodině jsem ale o filmu začal příšerně pochybovat. Mohly za to naivní, až hloupé dialogy, a po konci filmu jsem dospěl k nározu, že vlastně celý scénář je tak trochu na jedno brdo, a že svým jednoduchým pohledem na vztahy "muž x žena v zaměstnání" tak trochu uráží dobrý vkus diváka. Srovnání s Eyes Wide Shut (viz. POMO) je na snadě. V něm jsou sice erotické scény jedním z mnoha hlavních kladů filmu, ale u Chtíče jsou ony prvky hlavním kladem jediným. A to mi nestačí...

87% - Velmi zajímavé, zároveň však upřímné a přirozené vyprávění o setkání dvou lidí v přírodě, a jejich opětovném shledání po letech. Na tomto filmu se mi líbí především jeho vizuální stránka. Záběry na přírodu ve mně vyvolávaly silnou emocionální odezvu, a při některých z nich jsem žasnul, jak byly technicky provedeny. Dialogy, na kterých je hodně znát Kurosawovo řemeslo jsou velmi skromné, a díky tomu i převědčivé. Děrsu mi svou ryzostí a dobráctvím občas připomínal Řeka Zorbu. Zde je koneckonců film o podobném přátelském vztahu muže cizince, a jeho průvodce. Krásný námět a výborné zpracování... Zasloužených pět hvězdiček.

70% - Krátkometrážní film v podobném duchu, jako naše Československé filmové týdeníky. Jenom u nich jsou důležité záběry na spokojené proletáře, a zde je důležitý záběr na vlasteneckého duchovního v s puškou v ruce. Je zde ale jeden podstatný rozdíl - a sice jak za čas dopadli reřiséři ČSFT, a jak pokračoval Stanley Kubrick... Tento filmeček má pro mě tedy velký význam v tom smylsu, že nezáleží na tom, jak člověk začíná. Důležité je, aby se stále vyvíjel, a dobře skončil :o)

95% - Poezie, humor, prvotřídní herectví, Menzel... Neumím správně popsat, co jsem cítil při sledování tohoto filmu. Kdybych se o to pokusil, užíval bych výrazy typu "unešenost, pobavenost, nostalgie, sympatie, touha", rozepisoval se tady o švejkovské filosofii, aneb "kterak ten náš národ všechna svinstva s vtipem přežije", citoval bych Kurase i Heydricha, co kdy o nás napsali, a na závěr bych dodal, že přes to všechno věta "Kam zmizel Mlíkař?" spolu s posledním záběrem kamery tento film symbolizuje. Já se o to ale radši ani nepokusím :o)

90% - Tenhle film je pro mě ztělesněním poctivého krimi-thrilleru. Bez zbytečné akce, bez jakýchkoli efektů, jenom kvalitní vyprávění. Vše, co se děje v Čínské čtvrti Polanskému prostě věřím. Všechno je tak nějak opravdové, a vysokokarátová Goldsmithova hudba dodává celku krásně melancholický nádech. Herecké výkony, včetně pěkného štěku samotného režiséra jsou dokonalé, a esteticky ladí s atmosférou filmu. Co dodat? Nikdy nevěř chlapovi s nožem v ruce :o)

84%- Je mi líto, že jenom čtyři hvězdičky... Tenhle pořad miluju, na iNetu si ho nikdy nenechám ujít, a skvěle se při něm bavim. Bohužel, fádní a stále se opakující koncepce pořadu mi nedovolí dát plný počet. Jsem si ale jistý, že je jenom otázka času, kdy si dá ČT větší práci, a po vzoru jiných západních late night shows (napadá mě např. Harald Schmidt) udělají pořad dynamičtější, a pestřejší. Jen tak dál!

89% - No tak zase jednou překvapení. Už ve Volném pádu Schumacher ukázal, že je na tento druh thrilleru skutečným mistrem. Zde je sice jinak originální zápletka trochu sci-fi, ale její perfektní zpracování si získalo mé vysoké hodnocení. Výborné herecké výkony, skvělá kamera, promyšlený střih, k tomu správně znervózňující hudba... a velký očistec v budce. Sice to místy mělo mouchy, kdy jsem úplně nepochopil Stuovo jednání, a že ve mě film kromě napětí žádné větší emoce nevyvolal, ale možná to bude tím, že jsem takovou odyseu v budce ještě nezažil :o)