3DD!3

Politický thriller se slabším rozjezdem a výbornou druhou půlí. Nicole je nádherná, tajemná a skvěle zvládla roli rozpolcené ženy, která si prožila osobní peklo při ztrátě rodiny a Sean Penn dokázal s citem jemu vlastním ztvárnit roli, ne tak úplně obyčejného, tajného agenta. Původně jsem čekal mnohem slabší slabší snímek, ale o to jsem raději že jsem se pletl.

Na Mannovu digitální kameru jsem si zvykl, ale nemění to nic na faktu, že by MIAMI VICE vypadalo mnohem lépe, kdyby bylo nasnímané pěkně postaru. Nicméně jste do děje vrženi dost neobvyklým, řekl bych až experimentálním způsobem. Na začátku nenajdete žádné úvodní titulky ani název filmu. Prostě prostředek rozjeté akce, hození do vody. Což ne každý divák snese. Pokud ale chcete a dáváte pozor Mann si vás stejně zase svoji vrozenou precizností získá zpět. Nehraje sice na efekt, ale jeho kamera si stejně vždycky najde nějáký oku lahodící záběr (blýskáním na nebi počínaje, nadhenými vodopády konče). Děj je opět typycký Mann, konflikt zločinu a pořádku, úvahy, osobnostní rozdíly. Herci vypadají jako kdyby nehráli, tak skvěle jsou sžití s potavami, že jim věříte úplně všechno (Li Gong a Colin Farrell nehráli určitě :). Akce byla dokonalá, přestřelka v závěru se zařadila na druhé místo v mém osobném žebříčku nejlepších přestřelek. První místo stále okupuje NELÍTOSNÝ SOUBOJ. Jedinou slabinou je tentokrát délka. Nevím jestli to bylo přílišné natahování a oddalování nevyhnutelného, nebo to bylo tím, že jsem jen seděl na nepohodlné sedačce v kině, ale kazilo mi to celkový dojem. Uvidíme až si MIAMI VICE vychutnám v pohodlí domova, třeba změním názor.

Už dlouho jsem nenarazil na tak napínavý a nepředvídaltelný akční thriller (Pavla Sobotku jsem tam opravdu nečekal:). Ne že by se některé věci čekat nedali, ale Abrams od nich odvádí pozornost víc než dokonale a drží vás v neustálém napětí. Příjemné je taky zlidštění a chybování Ethana Hunta, který je sice pořád stejný frajer jako dřív, ale prostě má smůlu a ne všechno mu vychází (docházení nábojů v klíčových momentech mluví za vše). Dalším skvělým posunem je tým. Konečně vidíme v akci všechny členy a ne jen Hunta. Tentokrát se na ně spoléhá a plně s nimi spolupracuje, na což jsem si z předchozích částí dost odvykl. Hoffman je navíc fantastický záporák, naprosto nekopromisní a hlavně uvěřitelný. Cruise odvádí více méně svůj standart a zbytek party rovněž. Nejlepší díl z dosavadní série Mission: Impossible (a dost možná i poslední).

Chow Yun-Fat je opravdu charakter, jeho zabiják Jeffrey má charizma, svědomí a proklatě dobrou mušku. Taková akce jako je v KILLEROVI se jen tak nevidí. Neuvěřitelný masakr střídají tak citově vypjaté momenty, že je člověku až smutno. Téma přátelství a osudovosti hraje místy mnohem větší roli než samotná akce a John Woo to mistrně všechno dává dohromady, aby vytvořil tento strhující snímek.

Vydařený katastrofický thriller se skvělým Piercem Brosnanem v hlavní roli, hodně dobrými triky a s nádhernými lokacemi. Je to právě krásná příroda, která dělá Dante's Peak tak milý a útulný i když se rozkládá pobíž spící sopky. O to jsou pak záběry zpustošeného a popelem pokrytého městečka děsivější. Nejlepší katastrofický film devadesátých let.

Moje nejoblíbenější SMRTONOSTNÁ ZBRAŇ. Ve všech směrech je ještě lepší než parádní jednička. Fóry jsou prvotřídní, scénář propracovanější, temnější, má rychlý spád a k tomu ještě tragická romantická linie. A Mel Gibson a Danny Glover jsou přinejmenším stejně tak dobří jako minule. Druhý díl jak má být.

Těžko se hodnotí jedním hodnocením film, který se skládá z několika částí a tak to zkusím starým dobrým průměrem. THE HARD GOODBYE: První a současně nejlepší povídka vypráví příběh pomsty. Marv (výborný Mickey Rourke) se ráno probouzí z nejkrásnější noci svého života a zjišťuje, že žena kterou miloval jako nic na světě byla zavražděna přímo vedle něj, když spal. Vydává se tedy po stopách vraha a jeho cesta je dláždna mrtvými těly. Skvěle ponurý a vůbec řádně temný příběh boduje ve všech směrech. Nejlepší ehm..."kladný" hrdina (Marv), nejlepší záporná postava (Kevin), nejlepší povídka a hlavně největší zábava. *****. THE BIG FAT KILL: Následuje nejslabší povídka. Je sice ještě celkem slušná, ale není tak zábavná jako ty druhé dvě. Ubohý záporák a Clive Owen není dostatečně výrazný. A jedinou opravdu výbornou scénu má na svědomí Tarantino (rozhovor v autě). ***. THAT YELOW BASTARD: Druhá nejlepší povídka. Bruce je na "dědka" pořád stejně skvělý jako býval a záporák je správně slizký, odporný a žlutý. Jediné co tady drhne je romatická linie, kdy to Jessica Alba příběhu kazí. Pěkně se na ni kouká, to bez diskuze, ale u toho by to ve filmech mělo zůstat. Nicméně hodně slušné ****. Rodriguez téměř okénko po okénku převedl komiks do filmu, místy se mu to povedlo a místy ne. Snad to do dvojky vypiluje k dokonalosti.

No jo. Jsem už od přírody romantik a tahle pohádka o Krásce a zvířeti je v tomhle směru dokonalá. Oživlé věci jsou rostomilé a neuvěřitelně sympatické (jednoznačně u mě vede hrníček Chip :). Hudba bývá u Disneyho filmů vždycky výborná a u KRÁSKY A ZVÍŘETE to platí dvojnásob, tady je přímo kouzelná.

Je to právě pět let co se "to" stalo, ale mám pocit jako bych to zažil znovu. Jako bych tam byl. Tak sugestivní snímek jsem snad ještě neviděl. Greengrass dokázal brilantně zachytil události z 11. září a zároveň vztyčil ohromný filmový pomník všem obětem těchto útoků. Powellova hudba celou skutečnost ještě umocňuje a to všechno ve vás vzbudí ohromnou citovou bouři, která vám možná nebude vůbec příjemná.

Stylová noir-gangsterka s přesvědčivým Melem Gibsonem v hlavní roli tvrdého zloděje Portera. Helgelandovi se podařilo vtisknout přestně tu atmosféru, která prochází většinou knih Donalda E. Westlakea (předlohu k ODPLATĚ s názvem "The Hunter" vydal pod pseudonymem Richard Stark) a ukazuje svět plný zloďejů, feťáků, šlapek, zkorumpovaných policajtů, sadistů anebo prostě pitomců s kterými má co dočinění hlavní hrdina. Doprovázený sarkastickým monologem k divákovi se Porter pomalu propracovává ke svým sedmdesáti tisícům dolarů, které mu ukradl jeho parťák Val a jeho manželka. Styl jakým všechny překážky likviduje je prostě "cool" a člověk mu musí držet palce i kdyby nechtěl. Po chvíli vám začne být jedno, že zápletku jste už stejně někde viděli a že víte co příde dál a necháte se unášet světem, který je sice tvrdý jako skotskou nasáklé ledviny, ale taky je zatracěně sympatycký. V mojí osobní TOP 20.