Mi Nü-Chai

Snaha ždímat z diváka slzy za každou cenu se u mne minula účinkem. Jediné, co se mi líbilo, byla obvázaný Nicolas Cage, přimlouvám se, aby měl zafačovaný obličej ve všech filmech:).

Ó velký Cthulhu, co jsem komu udělala, že Tvé mocné chapadlo seslalo tohle na promítání do autobusu zrovna ve chvíli, kdy jsem v něm jela já? Příběh sám o sobě je odpadový a zpracování mu není nic dlužno aneb jak se hodný chudý černoch postavil se zbraní v ruce zlým bílým doktorům v bílých pláštích. Fuj.

Opět nepovedená snaha převést značně rozměrnou a obsáhlou knihu do filmu, i když trvá téměř 200 minut, spousta důležitých věcí je jaksi mimo záběr, zůstala jen hlavní linie týkající se cca čtyř-pěti postav, celkové ovzduší Ruska se vytratilo asi někde v Manchesteru při natáčení davových scén s dělníky z místních oceláren, herci jsou směs všeho možného, ale Rusa mezi nimi nenajdeš ani mikroskopem...hlavně Živago v podání Omara Sharifa je chutný, celý film má střídá tři výrazy (stupidně rozzářená tvář tupce, přesmutný výraz ubíjeného tuleního mláděte a snaživě zachmuřený zásadový muž, přičemž ten první má usídlen v obličeji po většinu času), vypadá jako arabský floutek v lázních a podezírám jej z toho, že umí dost věcí, ale hrát asi moc ne..i když, zde bude asi na vině scénář, který hercům příliš šancí k předvedení svého umu nedával. K dovršení všeho se zde mluví anglicky, i když všechny nápisy jsou azbukou, což k vytvoření atmosféry opravdu velmi pomáhá. Navíc dílo obsahuje několik nechtěně komických a vyloženě hloupých scén.

Pokoušet se o natočení děl pana Dostojoveského v japonských kulisách bylo příliš velkým soustem i pro jinak velmi schopného tvůrce, jakým byl Kurosawa. Společnost ruská (či evropská celkově) a japonská se opravdu velmi výrazně liší, jednání a motivace postav se nedají bez následků jen tak přenášet, chování většiny herců naprosto nezapadalo do prostředí poválečného Japonska. Jediný, kdo se tomu vymyká, je Idiot Masajuki Mori, který brilantně koresponduje s Idiotem knižním.

Zvláštní a poměrně syrová fantasy, která mísí pohádkové prvky s kulisami doby bronzové

Skvěle rozehraný paranoidní atmoférický příběh o ženě, muži, nenarozeném dítěti a podivných sousedech, plný lepivého strachu. Výborná M. Farrow.

Utahané, uslintané a v hlavní roli opičák Gere. Nebýt Winony Ryder, tak nevím, nevím. Joan Chen, která na Vyobcované předvedla, že se slušným příběhem umí slušně naložit, tentokrát minula terč o hodnou řadu metrů.

Doposud nejlepší zpracování artušovské legendy, jaké jsem viděla. Výborně zvládnutá visuální - bitvy, fantastické scény kouzel etc. i zvuková - Orffova Carmina Burana nebyla snad nikdy využita lépe - stránka. Bohužel, herecké výkony tak úplně nekorespondují se zbytkem filmu - takřka jediní, komu se nedá nic vytknout, jsou Merlin, Morgana a Igraine s Cornwallem (a to beztak jen proto, že tihle dva nedostali více prostoru), zbytek je vskutku tragikomický. Nejhůře asi dopadli Artuš s Lancelotem, první působí po celý film jako mentálně retardovaný a druhý jako arcibuzík.

Přehnaně sentimentální, předvídatelné, rádobydojemné, kýčovité, neoriginální a bez nápadu. Podprůměrný příběh, který se snaží snad nejhorším způsobem říci "válka ničí." To by mě vážně nenapadlo.

Geniální úchylárna čínské provenience s šílenou hudbou a oplzlými maskami.