Shaleman

Soudnost uživatelů CSFD mě zaráží... No je to nehorázná blbost plná klišé, které možná fungovaly před dvaceti lety, ale dneska jsou pro smích, hloupého moralizování, které ztrácí mezi vražděním upírů svoji váhu a nedodělaného scénáře. Ale co kdo čekal od filmu Abraham Lincoln: Lovec upírů??? Víte vůbec, na co jste se chtěli dívat??? A už jen podle toho názvu... Vážně jste čekali něco víc??? Já tedy rozhodně ne... a proto jsem se příjemně bavil. Jednoduchá jednohubka, která od začátku do konce stagnuje a neví, jak se má tvářit. Je pohádkou, akční podívanou, či nabubřelou akční podívanou? Od všeho trochu a mě to k průměru sobotní "nevím, co si pustím" bohatě stačilo. Pobaven jsem byl a co Timurovi nemůžu a ani nechci vytknout je právě zmiňovaná akční podívaná. Akce samotná sice postrádá nějaký důvtip, ne každý je Michael Bay se stamiliónovým rozpočtem, ale i tak při tom všem bourání, ničení a nejisté úrovni digitálních triků mé dětské já rozkošně plácalo ručičkami. Jak jsem již psal... Nevím na co jste šly vy, ale já koukal na ABRAHAM LINCOLN: LOVEC UPÍRŮ :)

Zase to samé dokola. Honička za nějakým imperátorem kořeněná brutálním fun servisem. Neschopnost Stormtrooperů v posledních dvou dílech, které mi chvílemi připadali jako vykrádačky LOTR, už ani není vtipná. Mandalorian nepokořen, oproti klasické nabídce SW má originální příběh, který v Disney společnosti začíná strašně chybět - nejdřív Marvel a teď pomalu i SW.

Po akční a hudební stránce vydařený kousek. Akce je přehledná a pěkně nasnímaná a hudba hlavně ve scénách s Electrem famózní a působí dost originálně. Tady ale veškeré klady končí, protože kromě akce a hudby tu máme další porci všemožného klišé postaveného na nejistých základech špatně vyprofilovaných postav a jejich toporných představitelů. Ano, postavy jsou strašné. V jednu chvíli jednají a mluví jako "normální", aby vás za moment zasypali trapnými poznámky, za jaké by se nestyděl ani ten nejúchylnější scénárista Michaela Baye. A nic jim kloudně nevěříte. Oni nehrají, oni se jen tak motají a ksichtí. Jamie Foxx něco zahrál až když byl totálně počítačový, Dane DeHaan relativně ušel, než se stal Green Goblinem, kde už taky svým přehráváním byl k smíchu a pak je tu samotný Spider-Man v podání neschopného, protivného a šeredného Garfielda. Maguira jsem jako Spider-Mana nemusel, ale přeci jen do kostýmu pavoučího muže zapadal víc. Peter Parker má být inteligentní student, později učitel, kterému spolužáci dali nálepku hodného, důvěřivého patkaře a ne nafoukaný frajírek s gelem ve vlasech a rozevlátou mikinou, takovou reklamou na aktuální trend kluka z ulice a výrazem unaveného baseta po kterém zvlhne nejeden ženský klín. Veškeré plusy shazuje odbytá práce scénáristů a produkce. Suma sumárum tu máme poměrně efektivní akční biják pro malé děti, který se však do doby "realistických" Batmanů a Supermanů moc nehodí a se všemi těmi charaktery táhne celou věc do bažinatého průměru. Typická nafouknutá Marvelovka. DC forever...

Začal jsem na 4* ale postupně musím sesadit. První série začíná jako horor v právem slova smyslu kdy perfektní kamera burcuje napinavou atmosféru do neskutecnych obrátek a hororový seriál jako takový opravdu dostává novou podobu. Bohužel těžko říci zda tvůrcům docházel dech či nápady kazdopadne místo budování napětí přichází budování cekaneho a atmosféra se trochu ztrácí aby ji nakonec zničil závěrečný díl který se hodí spíše než do hororu do nějakého rodinného dramatu s happyendem. A pak začíná druhá série. Tady musím pochválit tvůrce že odbocili od stereotipu primocareho pokračování a zdimani vyzdimaneho a serviruji úplně jiný příběh na ještě zakrvacenejsim tácu bohužel však již ne tak udernem jako na tom ze kterého servirovali první sérii. Hlavní vinu na tom nesou postavy. Tvůrci přinášeji nové postavy jako na běžícím pásu a potom, když zjistí, že se k sobě vzájemně nehodi (ďábel x mimozemšťani), nelogicky a bez řádného vysvětlení ohledně děje je zlikvidují a vás tak napadá proč tam vůbec byli. Tvůrci mohli ušetřit na hercích a více utratit za příběh a pointu. Více je někdy málo. Proto nakonec nadprůměrné tři hvězdy co mě dostatečně nažhaví na další sérii, ke které však přistoupím opatrně a se skepsí.

Čekal jsem teda větší pecku. Americkému ostrostřelci strašně docházel dech. Jako válečný počin mi po pár střetech přišel strašně málo válečný. Nedokázal mě vzít a narvat mě do toho Bagdádu nebo kde to bylo, abych tam cítil každou kulku či kousek mozku co mi proletí kolem hlavy. Možná je to tím, že se ze snipera najednou stane zarputilý Rambo, jak na mě Kyleova postava začínala působit. Každopádně v tomto směru chybí Clintovi tah na branku. Válečné ovace slavnějších válečných dramat nedosahuje. A pak je tu dramatická rovinka traumatizovaného otce od rodiny... Chápu, že to k válečnému filmu patří, ale ani tady Clint neuspěl a místo abych s hrdinou soucítil, přišli mi tyhle ohrané scény bez scénáře strašně otravné. A nejvíc mě asi vadilo závěrečné glorifikování hlavní postavy. Já vím, stal se legendou, protože sundal přes stovku bagdádských řezníků, ale co ostatní, co mu bojovali po boku? Je hezký vzpomenout na Kylea, ale ostatní byli vzduch? Jejich osud je nepodstatný, protože o něm nenapsali knihu, nebo je nikdo nezastřelil? Eastwood se vyprdnul na celou četu, předhodil ji jako laciný kus masa hladovým psům v kině a veškerou slávu strhal na hlavního hrdinu, který (ruku na srdce) sice zavraždil přes stovku lidí, ale stále byl jen jedním z mnoha nasazených vojáků. A to mu neodpustím, že ukázal válku jako hoňku jednoho odstřelovače.

Takový ten styl filmů co vám nedá jen tak spát. Podobně jako mí oblíbení Spáči, začínají až idylicky poklidným tónem a nakonec se mění v syrové drama. Na rozdíl od nich, jejich změna byla promyšlenou pomstou, tady jde spíše o sadistické praktiky vedoucí ke zcela zbytečnému zločinu. Jeden nenápadný střípek nenávisti, založený na osudném omylu, kterého by se lehko dopustil kterýkoli z nás a najednou ležíte ve sklepě a nechápete, proč všechny ty děti dělají co dělají. Naštěstí / bohužel nejsou scény mučení zpracovány detailně, takže konečné zhrození se naštěstí otrlému divákovi vyhne, ale i tak při některých scénách příjemně nepříjemně zamrazí, protože představa je někdy silnější než obraz. Strach pramení z neviděného a já doufám, že já ani kdokoli z mé rodiny ani kdokoli z mého okolí a rád bych, aby bylo skutečností, kdokoli na světě toto neviděl na živo. Bohužel, to je jen nesplnitelným přání zkaženého, zdevastovaného, psychicky unaveného světa.

Další z důkazů, že kvality československé filmové tvorby zabily stupidní televizní seriály, jako např. Ulice, Ordinace, Modrý kód a podobný sračky bez špetky profesionality. Proč by se ale někdo měl snažit, když dostane peníze i za těžký podprůměr. Jediná k zapamatování je Anna Kadeřávková - ne však proto, že by předvedla alespoň špetku herectví, ale jen proto, že ji to tam sluší - což samo o sobě o úpadku ČESKOslovenské tvorby mluví dostatečně. Pamatovat si po filmu jednu hezkou tvář je ale hodně žalostný výsledek - nic jiného ale film nenabídne. Takový Ulice speciál.

Není určeno pro každého. Polovina zvedne palec, druhá film zavrhne. Já ho zavrhuji. Velmi realistický a mrazivě syrový portrét jednoho psychopata mi ke kladnému hodnocení nestačí. Kamera je luxusní a vražda ženy bestiálně děsivá, ale veškeré psychopatovi monology, které nám ukazují antihrdinu ještě šílenějšího, než jsme se domnívaly, aby pak rychle vyšuměly a poněkud pomalý spád k finále, řadí tento kousek spíše k podprůměrům. Někdy je chyba nejít s vlnou. Ale samozřejmě, koukat na to ve 83roce, psal bych odvážnější komentáře. Každopádně by měli tento film přidat k povinným filmům na filmové akademie, protože kamerou se mu jen tak něco nevyrovná.

Průměrný horor založený na lekacích scénách a slavné panence, která má nakonec méně prostoru, než kolik by si svým zjevem zasloužila. Je poznat snaha maximálně napodobit Wana, který má kouzelnou moc seskládat z klišé žánru poměrně atmosférický hit, jenže tam, kde Wan začíná Annabelle končí, protože není schopna atmosféru udržet a jednotlivé klišé zdárně vypointovat a tak 90% strašidelných scén, když se konečně rozjedou, rychle skončí zavřenými dveřmi nebo strašně klišovitým závěrem. Prostě film, který ukazuje, že by měla panenka Annabelle ještě nějaký ten čas zůstat zamčená u Warrenů.

Škola Jamese Wana je zde cítit od prvního záběru a tak i zde platí Wanovo zlaté pravidlo: Místy příjemně napínavé až mrazivé, zdatně využívající žánrové klišé, ale jinak v rámci žánru nic nového pod sluncem. Určitě je to lepší než podprůměrný první díl a to ve všech směrech, ale aby se mi to zarylo hluboko do paměti a já tu a tam spal pod postelí to v dnešní záplavě duchů a démonů prostě nestačí.