Frajer42

Tato filmová báseň má spíše nespornou historickou hodnotu, než že by okouzlila svým obsahem. Když si vezmete, že k dnešnímu dni uběhlo od vzniku filmu 93 let, tak zůstávám v němém úžasu. Vynikající přizpůsobení se němému formátu a velmi kvalitní vyprávění prostřednictvím obrazu a podmanivé hudby. Dokonce mám takový pocit, jestli se tu náhodou nepsala historie. Prolínání obrazu a jiné nadčasové triky v takhle starém filmu zatím nepamatuji. Příběh je neuvěřitelně jednoduchý, avšak dokonale energický, takže i když je to jen ubohá romanťárna, jejichž nejsem fanouškem, tak v tomhle případě nemohla být o nudě vůbec řeč. I když bych nebral v úvahu rok vzniku filmu, tak tento snímek by přesto strčil do kapsy spousty nesmyslů současnosti. Natočit něco, co zaujme o po více než 90 letech úplně jinou generaci diváků - tomu můžeme zřejmě říkat umění. Přesto mám pocit, že snímek je převážně vhodný ke studijním účelům vybrané sorty diváků, která si nad použitými technikami může vzájemně pohonit ohony, než že by byl vhodným pokrmem pro obecné diváctvo současnosti s mnohdy pokřiveným vkusem. Za sebe dávám v porovnání se vším, co jsem kdy viděl pěknější 3 kousky, i když se znovu zopakuji - historická hodnota je jednoznačně 5hvězdičková.

Můj oblíbenec Lenonardo DiCaprio zde byl naprosto přesný a naprosto mě udivuje, že už v takhle útlém věku byl naprosto fenomenálním hercem a postupem času se stále zdokonaluje. Naprosto boží splynutí s rolí, kdy jsem mu věřil každičkou grimasu tváře. Ostatní herci ho příjemně doplňovali. Zejména Mark Wahlberg zde byl velmi dobrý. Nad samotným příběhem jsem se poté rozplýval blahem. Je z něj cítit, že ho napsala sama ulice. Divák dokonale chápe motivace a jednání jednotlivých postav i jejich vývoj v průběhu času. Pokud tohle měl být snímek, kterým se Scott Kalvert poprvé uvedl do povědomí, tak je věčná škoda, že toho nestvořil více, protože v tomto filmu byly jeho jednotlivé složky v dokonalé symbióze, a to je dokonalá vizitka právě režiséra. Mimořádně silný příběh seznamující diváky s dobou, kdy bylo velmi snadné nasednout na vlak narkotik. Tento vlak obvykle jezdil bez zastávek a vyskočit zvládli jen ti nejsilnější kusy. Neskutečně rychle to celé uteklo. Snímek je napráskaný akcí a stále se něco děje. Když jsem viděl scénku, kde se objevil samotný autor knižní předlohy Jim Carrol (což jsem tehdy ještě nevěděl), tak jsem si řekl, že skoro až není možné, jaké skvělé typy lidí režisér obsadil, protože ten člověk měl naprosto typický vyfetovaný ksicht ala glum. Nezbývá mi tak nic jiného, než sem prásknout takových slabších 5 kousků, protože jsem se nenaudil ani 1 pikosekundu.

Bill Murray ve své typické herecké poloze sice tradičně baví, ale je účastníkem naprosto tuctové záležitosti, která sice na necelé 2 hodinky zabaví, ale skákat nadšením rozhodně nebudete. Typický příběh o zapšklém dědkovi plesnivcovi, který má v jádru hrozně dobré srdce, jen je velmi obtížné jej objevit. Divák tedy sleduje vznik a vývoj velmi nepravděpodobného přátelství dvou lidí, kteří si toho vzájemně mají hodně co dát. V každém okamžiku přesně víte, co bude následovat, přesto jsem sentimentálnímu závěru podlehl. Veškerý humor je založen na cynismu hlavní postavy a možná se vám párkrát pohnou koutky, ale žádné salvy smíchu nelze očekávat. Velmi tuctový, leč za mě určitě vydařený příjemný karanténní snímek. Lepší 3.

Musím říct, že druhá série zatím u mě zůstává daleko za očekáváním. Zápletka s plicním morem vypadala slibně, ale vyklubal se z toho jakýsi chabý pokus nezáživných aktivistů na sebe upozornit. Také mi vůbec nesedla změna přístupu tvůrců. Zatímco v první sérii byla totožnost vraha do 7. až 8. dílu zcela neznámá, tak v druhé sérii zaujímá divák úplně opačnou pozici a ví o všech všechno a průběh vyšetřování tak zcela ztrácí své kouzlo. Zatím z mého pohledu série hodně o ničem, přesto alespoň události mají hezký spád a dávají naději, že by se děj mohl přehoupnout jinam. Ke všemu mě absolutně nezajímá osobní život Sagy a ani Martinovi boje s depresemi. Moc zbytečné vaty a zatím nuda.

Sentimentální citová vydíračka, které jsem ovšem nemilosrdně podlehl. Snímek skvěle zafungoval na poli kontrastů. Kontrast mezi drsností a absolutní nevyzpytatelností války postavený proti úniku do říše fantazií - to bylo něco krásného. Velmi nezvyklé bylo i to, že v tomto filmu neexistují žádné vyloženě záporné postavy. Ze strany režie a scénáře se jedná o nesmírně dobře promyšlený tah a skvěle seřízený mechanizmus, kde má každá postava jasně definovanou svoji roli a charakter a za celý snímek se z této role neodchýlí ani o centimetr. Přesto v tomto pohádkovém světě, kde se mají všichni rádi, cítíte ve vzduchu obrovské dobové napětí a strach a tušíte, že nebezpečí může přijít jako déšť z čistého nebe. Osobně jsem neviděl moc filmů, které by se snažily ukázat válku i zevnitř z pohledu německého obyvatelstva, i když v tomto případě se silným romantickým tónem, ale to snad čas od času neuškodí. Vložit smrt do role vypravěče považuji za naprosto geniální nápad. Nad hudbou mistra Johna Williamse poté znovu zůstávám v němém úžasu. Ten člověk je bůh ve svém oboru. Velkou poklonu skládám i Sophie Nélisse, která si svoji ústřední roli střihla i v nízkém věku naprosto fenomenálně. Většinu stopáže jsem vnímal jako čistě 4hvězdičkovou, ale závěr byl něco naprosto božského, kdy mi i malá slzička dokonce ukápla. Proto odpouštím i to všudypřítomné pozlátko a sentimentalitu.

Spoilery! Opět převážně seznamovací díl. Přeci jen jsme svědky menšího časového skoku. Většina stopáže je věnována seznámení diváků s novinkami v osobních životech dvou hlavních vyšetřovatelů, což je to, co mě z celého seriálu zajímá nejméně. Martin nám vlivem lehce traumatické události prošedivěl a opět řeší píčoviny v manželství. Saga vším prošla bez jediné výrazné změny a snad jen ten asperger se jí lehce prohloubil. Zápletka této série vypadala zprvu velmi slabě, ale konec nastínil velmi příjemný zvrat s plicním morem a celkem jsem se s výběrem seriálu nechtíc trefil tématem do státy organizovaného zločinu, který se děje tam venku. Tudíž jsem rozhodně v očekávání, jako cigánka před osmým dítětem, co nám přivanou následující díly. Lepší 3 kousky.

Jestli tohle mělo být epické zakončení jedné z nejslavnějších ság na světě, tak jsem asi homosexuální transexuál. Nechutný popkornový trénink na coronovirovou éru, kdy budou filmy moci vznikat jen pomocí speciálních efektů a každý bude své scény a dialogy natáčet individuálně. Odporná přehlídka nesmyslné a chaotické akce, která se doporučuje servírovat výhradně k popkornu se sladkou černou vodou, jemně proložená negerskou romantikou, která by se neztratila ani v áčkové ghanské telenovele. Film absolutně postrádal jakýkoli náznak duše. Rád bych napsal, že alespoň díky časté akci divák neusne, jenomže jsem bohužel v půlce usnul. Alespoň, že slečna Daisy je stále stejná kočka a její řidič stále stejný magor. Zapomenout se nesmí ani na kolosální hudbu mistra Johna Williamsa, nad kterou pravidelně onanuji u každého filmu. Film se zhlédnout určitě dá a jako takový je obstojný. Ve srovnání s předchůdci se ovšem pohybujeme v mnohem nižších galaxiích a létáme v soustavách nedobrého průměru. Tohle si klasika zkrátka nezasloužila. Slabé 3 kousky.

Přehlídka hnusu, která člověku připomíná, jak se vlastně máme v současné meziválečné situaci dobře. Člověku mrazí v zádech, když si představí podmínky, v jakých muselo tehdejší obyvatelstvo přežívat, či bojovat o holé přežití. Jediná výtka z mé strany tak míří k českému dabingu, neboť se mi nepodařilo koupit film v originálním jazyce. Takže fakt, že malé holčičky dabuje muž s evidentně přiškrcenýma koulema tedy nelze považovat za vadu snímku jako takového. Opravdu velmi vydařený kousek filmařiny. Moc se mi líbila cesta, kterou si filmaři zvolili. Podávat příběh formou chlapce, který byl v podstatně donucen vstoupit do armády, byl velmi dobrý nápad. Na něm pak divák vidí úplně nejlépe, kterak ho cesta nelítostnou dobou poznamenala. Vůbec mi nevadil ani pozvolný rozjezd, který je jediným úsekem, kde má divák šanci zalapat po dechu. Poté už následuje čiré násilí a scénka s vypálením běloruské vesnice se mi zřejmě na dlouho vryje do paměti.

Já vám nevím, ale zřejmě jsem k plnohodnotnému docenění tohoto filmu málo žlutý a skrývám v kalhotách příliš velkou výbavu. Mám takový pocit, že tuhle hru na city si Japonci vytvořili čistě pro sebe. Všudepřítomný pokus zabrnkat na city končil v mém případě těžkým nezdarem. Takže v čem možná někdo měl to štěstí vidět protiválečné srdcervoucí drama, tak já viděl pouze přehlídku zajímavých letadel a podle toho i hodnotím. Nehledě na to, že mám velký problém s rozeznáváním šikmookých tváří a tady skoro každou dokonce hráli dva herci (mladý a starý), takže jsem měl často velké problémy identifikovat, kdo je vlastně kdo. Závěr filmu poté sklouzl v neskutečný kýč, to musí uznat i ten, komu se do té doby film líbil.

Tak finále seriálu se přeci jenom povedlo - o tom žádná. Napětí by se dalo krájet a s vývojem i vyústěním jsem nadmíru spokojený. Sice seriál, mírně řečeno, hledá rád inspiraci jinde, naštěstí však hledá na místech vůbec nejlepších, takže věřím, že se snad nenajde jedinec, který by měl odvahu být nespokojen. Velmi si cením rozhodnutí tvůrců, že nám nenaservírovali na stříbrném podnose směšný happyend, nýbrž se seriál do samého závěru držel svých zažitých nekompromisních trendů. Opravdu velmi podařená věc ze severu a těším se, co přinese druhá série.