Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 407)

plakát

12 opic (1995) 

No, ať si kdo chce co chce říká, já se nudil pořádně. Aspoň nežli jsem se trošku zorientoval v ději, pak jsem se nudil o pořádný kus méně. Ale nudil. Bruce i Brad podali svůj standartně vysoce kvalitní výkon. Žádné přelomové intelektuální poselství jsem zde nezaznamenal, ale to jsem ani nečekal. Já se chtěl hlavně bavit, bohužel se zábavou se tu šetřilo rovněž. Takže asi mi zůstane záhadou co tenhle tuctový film dělá tak vysoko. * * s odřenýma ušima za pár efektních pasáží.

plakát

12 rozhněvaných mužů (1997) (TV film) 

Kdo měl to hrozné štěstí vidět staršího bratříčka, tak se zcela jistě nevyhne srovnávání. Propastný rozdíl lze postřehnout snad pouze v hereckém obsazení a výkonech. Nechci nijak snižovat zdejší výkony, které byly taky fantastické, ale s partou kolem Fondy se to přeci jen rovnat nemůže. Dialogy jsou opět bravůrně napsané. Byl by docela průser kdyby nebyly, jelikož kromě nich film pranic nenabízí. Já si na nedostatek emocí nemohu stěžovat. Já se dojmout zase tak snadno nenechám, ale tohle je prostě tak krásný a lidský příběh, že mi srdíčko hodně poskakovalo. Rozhodně remake, který se za sebe nemusí stydět a ukrývat se někde v rohu. Pokud si však někdy v budoucnu budu chtít zážitek zopakovat, a to rozhodně budu, tak sáhnu po starší verzi.

plakát

12 úkolů pro Asterixe (1976) 

Scénka na ostrově Rozkoš byla maximálně trapná a debilní. Ostatní úkoly však byly snesitelné. Některé i zábavné. Nejvíce se mi líbila návštěva úřadu. Celý film je provázen naprosto geniálním situačním humorem, který není ani nijak složitý a věřím, že i děti by si zde přišly na své. Animačně je film dobově slušný. Kdybych měl vypíchnout nějaký ten nej z tohoto filmu, tak s čistým svědomím mohu prohlásit, že tohle je nejvtipnější animák, který jsem kdy viděl. A málem bych zapomněl na skvělou postavu i dabing toho delegáta. Přesto stále nechápu co dělá animák jako tenhle tak vysoko. Pobaví to zcela jistě, ale co dál? Minimálně * * * však dát prostě musím, i kdybych chtěl být přísný sebevíc. A věřte, že tady chci, neboť mi tenhle film prostě tak vysoko překáží a při pohledu do žebříčku bije do očí. Ale sami víte jak se to říká o tom gustu a dišputátu.

plakát

127 hodin (2010) 

Tak tento film má naprosto okouzlující závěr, který ještě dokresluje skvěle vybraná hudba. Bohužel trpím dojmem, že přibližně po hodině monotóností by byl skoro každý závěr takhle silný. O co ve filmu jde je víceméně napsáno v obsahu. Jen se tam nepíše o tom, že hlavní hrdina je namistrovaný frajírek, který si svoje trable zavinil zcela sám. Divák brzy pochopí, že zaseknutou ruku asi jen těžko půjde vytáhnout a potom už film pomalu směřuje k tomu nevyhnutelnému, co známe z filmů jako jsou SAW a podobné. Nevím zda by se považovalo za spoiler, kdybych těm nejpomalejším z pomalých prozradil, co tou nevyhnutelnou záležitostí myslím, ale vzhledem k tomu, že to distributor vyzvonil už v oficiálním textu a pokazil tak divákům veškerý zážitek, tak by to za spoiler být považováno asi nemohlo. Teď k hercům a režisérovi. Takže film je ve své podstatě taková one man show, ve které hraje hlavní roli James Franco a vede si dobře. Rozhodně lépe než třeba ve Spidermanovi. Režie a vůbec veškeré efekty včetně hudby jsou hodně kvalitní. Danny Boyle už však několikrát přesvědčil, že prostě umí, takže to není ani překvapením. Strašně jsem se před zhlédnutím bál, že většinu stopáže ovládne obrovská nuda. Po zhlédnutí mohu říct, že nuda nebyla tak strašná a nebylo jí ani hodně. Nedá se ovšem říct a ani napsat, že bych se u filmu nějak moc bavil. Zkrátka film nenadchne a ani neurazí. Takže klasická 3* záležitost oslavující lidskou vůli žít.

plakát

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází (2016) odpad!

Z mistra Baye se stal totální šulin. Odporná propagandistická lež. Ničím jiným tento snímek není. Za pochvalu stojí vyloženě jen speciální efekty a akce, kvůli které se na film každý kouká, ale ani ta akce není nějaký extrémně úžasným zázrakem. Úvodních 40 minut je 40 nejulhanějších minut, které jsem za hodně dlouhou dobu viděl. Už ty úvodní žvásty, co si Bay troufl napsat do titulek, jsou hodně silným kafíčkem a ustojí je jen ti úplně duševně nejomezenější diváci a divačky. Fujtajb!. Celá zápletka stojí za tím, že si "nejmírumilovnější" USA, šířící ve světě mír a lásku, postaví v centru Libye "diplomatickou" základnu (NIKOLI AMBASÁDU), kde se plánují protilibyjské operace. Je to zhruba totéž, jako by si jednotky ISIS postavily vedle Bílého domu teroristický areál. Samozřejmě, že tak rozsáhlý komplex je trnem v oku každého rozumného Libyjce. Kdo by se cítil příjemně, kdyby se k němu nastěhoval nepřítel. Dalším hnusem jsou ty všudepřítomné patriotistické žvásty, které mi rvaly uši. Vůbec tím nejtrapnějším bylo na celém snímku sledovat asi 20 minutové rozhovory všech zúčastněných vojáků s rodinami. Samozřejmě, úplně každý měl manželku a minimálně 2 malé děti, aby v očích všech diváků vypadali jako ti nejvíc hrdinští tatínkové, kteří dělají ze světa lepší místo. Sem tam mrkla na diváka odporná reklama, třeba když se jela jedna těhotná manželka s dětmi občerstvit do McDrivu. To bylo opravdu kouzelné! Samozřejmě, že po dojemných hovorech nemohlo následovat nic jiného než boj tatínků proti odporným teroristům, kteří bránili svoji vlast před invazí nepřítele. Bez amerických píčovin se dnes již neobejde téměř žádný americký film. Tady to ovšem blilo do očí od první minuty a prezentované lži u filmu, který se honosí tím, že je "based on true story", to opravdu nebylo v mých silách přehlédnout. Film určený výhradně pravidelným návštěvníkům nějakého lobotomického ústavu. Závěr potom byla trapárna toho nejvyššího kalibru. Pokud se kouknete zhruba od 45. minuty, tak se to v rámci možností přežít dá. Bohužel jako celek je to odpad nejhrubšího zrna.

plakát

13 hříchů (2014) 

Spoilery! Pokud hledáte horor, tak zkuste jít o film vedle. Tohle nemá s hororem nic společného ani náznakem. Jedná se o čistokrevné drama s nepatrným nádechem thrilleru. Film se snaží hlásat poselství, že by lidé neměli za žádné peníze prodávat svoji důstojnost. Nápad, že nějaký retard plní za peníze úkoly, které mu dává nepřítel na telefonu, mi nepřijde kdovíjak úžasný, přesto nějaký potenciál přeci jen skrývá. Samozřejmě vše začíná nějakou tou trivialitou a postupně se přiostřuje. Hlavní zádrhelem tohoto filmu pro mě bylo žalostné obsazení. Kromě menší role Rona Perlmana, kterého mám rád, to byl nesympatický debil vedle otravného blbečka. Tím vůbec nejnesnesitelnějším byl samotný hlavní hrdina. Pokud je člověku nepříjemný pohled na hlavního hrdinu, tak si snímek užije jen ve výjimečném případě. Tohle nebyl jeden z těch případů. Pár úkolů bylo příjemných. Většinou se však jednalo o totální nesmysly. Jediné, co drží divákovu pozornost je očekávání, zda bude další úkol rovněž sračka, nebo zda se bude jednat o něco kreativního a zajímavého. Místy jsem přeci jen zvažoval udělení tří hvězd, neboť snímek postupně nabral celkem příjemné tempo. Nicméně závěr film neskutečným způsobem pohřbil. To, že druhým hráčem bude retardovaný bratr hlavního hrdiny, bylo ještě celkem průzračné a přibližně v polovině filmu to bylo dokonce nepřímo naznačené. To, že se hry účastnila skoro polovina města však už byl trošku zásah vedle a nepotěší zřejmě ani fakt, že na konci stojí před divákem více otázek než odpovědí. Lepší 2 hvězdy.

plakát

14 vrcholů: Nic není nemožné (2021) 

Výkon horolezců vskutku úctyhodný. Bohužel se to tomuto dokumentu příliš nepodařilo divákům prodat. Snad vůbec poprvé vidím dílo z dílny Netflixu, kde je forma mnohem slabší než obsah. Celý dokument má takovou komorní atmosféru a napínavých záběrů ze zdolávání hor je velice málo. Ocenil bych méně záběrů, kde hovoří různí rodinní příslušníci mnohdy o hovně a více záběrů z akce. Chápu, že se jedná o 14 osmitisícovek, ale ocenil bych, kdyby se tvůrci u každé alespoň chvíli zdrželi. Celé to bylo takové letem světem a těžko v někom tento dokument něco zásadního zanechá. [60 %]

plakát

1492: Dobytí ráje (1992) 

Nepříliš divácky atraktivní zpracování obrovské historické události. Mám takový neblahý pocit, že na tomto snímku je bezpochyby nejlepší Vangelisova hudba, která naprosto převyšuje všechno ostatní a bez ní by byl snímek úplně někde jinde. Kdykoli jsem uslyšel božskou ústřední melodii, tak se mi objevila husí kůže. Vzhledem k obsahu mi přišla stopáž snímku k uzoufání dlouhá. Ani ten Depardieu mi v roli Colomba úplně neseděl. Většinu stopáže jsem se tedy pouze lehce nudil. Několik působivých míst celkový dojem vyloženě nespasí. Žalostně mi zde scházely jakékoli emoce. Lepší 2 kousky.

plakát

1883 - Brod (2022) (epizoda) 

Tento díl na mě působil příliš feel good dojmem a velkou přeslazeností. Chyběla mi tu drsnost předchozích dílů. Takový díl spíše pro holky, které si zde mohou dráždit pičule nad romantickou linkou, hrou na piano a dalšími věcmi, které mi do drsného westernu moc nesedí. Najdou se tu naštěsí i silné momenty, jako bylo třeba závěrečné přebrodění řeky. [70 %]

plakát

1883 - Jako blesk žluté vlasy (2022) (epizoda) 

Další skvělá epizoda. Na strastiplné cestě se poprvé ukázalo, že největší nebezpečí číhá v podobě přírodních živlů. Vydatná bouře na skupině osadníků zanechala doposud největší škody. Snad poprvé se také konečně ukázali Indiáni, coby výběrčí daní. Vynikající epizoda, která byla opravdu bohatá na silné momenty. Jelikož sleduji tento seriál chronologicky, tak nemám tušení, kdo z těchto lidí se dožije pokračování 1923. O to je můj divácký zážitek silnější. [82 %]