12 rozhněvaných mužů

Jeden z nejvěrnějších remaků. William Friedkin natočil v podstatě stejný film, jako byl originál, jen s jinými herci a s pár drobnými změnami (porotci tmavé pleti, současnost). Děj snímku se originální verze drží jako klíště a i dialogy jsou vesměs stejné. Je to jako na divadle, kdy jeden večer hraje v dané hře jedna herecká parta a další večer se vystřídá s jinou. A právě co se týká herecké sestavy, tak ta včerejší (tím myslím tu z originálu) vítězí. Pokud jde o děj a atmosféru, tak to jsou si oba filmy prakticky rovni, ale verze z roku 1957 má herecké obsazení i výkony jednoznačně lepší (největší botou této verze je Edward James Olmos, ten vypadá jako stoprocentní Mexikánec, emigranta z východní Evropy jsem mu nevěřil ani na vteřinu). Tím nechci říct, že by zdejší herecké obsazení bylo špatné, to ne, ale na originál prostě nikdo z nich nestačil, a proto má tento film o hvězdičku méně. (02.08.2009)

Inu dobrá, jen mi není jasné, který důvod vedl k natočení z 99% totožné verze jako v r. 1957. Teorie jsou následující: 1) Bylo potřeba narvat tam víc černochů kvůli politické korektnosti. Tak aby to bylo pořádně přehnané, jsou 4 ze 12ti. 2) Průměrný američan nebude koukat na film natočený černobíle. Toto je podle mě sice stupidně vypadající, ale asi to tak bylo -- snaha dostat zajímavý příběh mezi lidi místo mezi staromilce. 3) Emancipace vládne, aspoň ta soudkyně že je žena (btw. zajímalo by mě, zda Mary McDonnell měla někdy kratší štěk). 4) Aktualizace popkulturních odkazů. 5) Demografická aktualizace. Ovšem úplný wtf byl, jak se černý muslim rozohňoval, že ti odporní přistěhovalci se rozlézají jako vši a mají 5x vyšší porodnost než oni, a ještě to zopakoval, aby vypadalo, že tomu věří. 6) Pestrost rekvizit: nabízeli si mezi sebou i žvýkačku, nejen mentolky. 7) Olmos si chtěl pro změnu zahrát někoho, kdo není latino (legrační remake Voskovce). 8) Shocking! Byt měl na plánku jinde schodiště! Cesta k němu trvala o sekundu déle! // No nic, solidní divadelní nadstandard v nepochopitelně přesné kopii. (02.10.2012)

Klasická verze má super filmovou černobílou kameru, lidi hodně vstávají ze židle a tvoří různé zajímavé kompozice stojících a sedících postav, sem tam je tu dokonce nějaká prolínačka a člověk má pořád pocit, že je na co se dívat, i přesto že se děj odehrává v jedné místnosti. Klasická verze má ale docela slabý závěr, číslo 3 je v závěrečném monologu naštvaný, pak roztrhne fotku a je smutný a je konec filmu. ____ Tahle verze má naopak nudnou televizní kameru, film působí strašně lacině. Na druhou stranu má ale mnohem katarznější konec, protože se podařilo závěrečný monolog čísla 3 jednak lépe napsat, ale také lépe zahrát. Pokud jde o to jak je monolog napsaný, je mnohem polopatičtější, takže je z něho mnohem líp vidět že se číslo 3 vidí v oběti a že v obviněném vidí svého syna (- I can feel the knife going in... /// - He's not your boy... He's somebody else... Let him live. ). Někdo by řekl, že je to dělaní z diváků idioty, já bych tomu říkal spíš dobrá dramaturgie. Číslo 3 je v závěrečném monologu také lépe zahraný. Zatímco v klasické verzi je celý monolog čístě naštvaný, v téhle verze je v tom naštvání celou dobu přimíchán smutek, respektive číslo 3 během monologu vícekrát přepíná z naštvání do smutku, což dělá konec mnohem smutnější a také katarznější. (02.03.2020)

proti originalu to nema tu kouzelnou atmosferu, kterou delaji detaily. Napriklad: spravne posazene pomlky nebo kdyz je nekomu horko a poti se jako prase, tak je videt propocena kosile. Zacatek - usazovani u stolu a prvni hlasovani mi taky prijde v originale prijde vysperkovanejsi. A taky se mi mnohem vic libilo puvodni obsazeni... (02.08.2016)

I přes to že jde o remake, musím dát 5*, původní film je sice lepší ale remake ho velmi důstojně následuje. Má skvělé herce, výborný scénář (téměř stejný jako původní verze), dobrou režii a hlavně skvělou kameru, které je lepší než v Lumetové klasice, navíc vůbec nejde poznat že jde pouze o TV film. (06.07.2009)