flanker.27

Krásná hudba Luboše Fišera a líbezné výtvarné zpracování. Jen škoda, že hudebník (loutna či kvinterna) vypadal sám trochu jako princezna. Doplnění pro jezinky: kromě černokněžníka je tam černá vztahující se k očím bílé princezny, má docela gothic líčení :)

Věrohodné, opravdové, přesvědčivé, k tomu skvěle zahrané a opatřené výbornými dialogy. Vlastně jsem na takový krimiseriál čekal celý život, jsa tímto prostředím mírně poznamenán. Jedinou nevýhodou tohoto díla je, že vedle něj valná většina jiných seriálů či filmů z prostředí zločinu a kriminalistiky působí až skoro směšně naivně.

Když jsem zjistil, že Bondarčuk připravuje film s názvem Stalingrad, mé očekávání se při vzpomínce na 9. rotu vzneslo do oblak rychlostí rekordního stroje P-42. Takřka stejnou rychlostí však zase pokleslo, když jsem uviděl první ukázku. A obavy se v celé stopáži potvrdily v celé šíři. Doufal jsem v něco podobně vypiplaného a přitom zemitého jako Brestská pevnost. Bohužel to vizuálem připomíná spíš umělotiny typu 300. Neměl jsem pocit, že vidím Stalingrad, ale jen kulisy zabalené do virtuálního světa. Doprovázeno zpomalenými záběry, stylizovanou špínou i krví. Příběh sám není také kdovíco a když mám chuť v ruském válečném filmu ze Stalingradu fandit německému kapitánovi, je něco špatně. Tedy nemám nic proti tomu ukazovat obě strany polidštěně. Ne nadarmo mám velmi rád Most u Remagenu, kde Němci nepůsobí jako prvoplánové bestie (tedy většina z nich), ale tady je to spíš tím, že Rusové ve filmu jsou jen chabě načrtnutí, zatímco kapitán Kan působí o dost propracovaněji. Škoda, film o nejsurovější a nejzoufalejší bitvě dějin si na skutečně pořádné filmové zpracování ještě počká. Chtělo by to rozmáchlost Ozerovova Osvobození, zemitost Brestské pevnosti, napětí soubojů mezi Zajcevem a Königem z Nepřítele před branami a německý pohled jako v ve Stalingradu německém. Smutné je, že Rusové na to očividně mají, ale rozhodli se spíš pro uhlazený vizuál pro současného diváka.

Prvních 10 minut bylo nadějných. Měly atmosféru, vyvolaly ve mně náladu a zájem. Ale jejich potenciál zapadl pod led. Je to o lásce dvou sester, a přitom se vlastně nemá šanci kromě těch 10 minut nijak rozvíjet, měnit nebo něco. Jen se dojde k základní premise a to je všechno. To za prvé. Za druhé, co vídám v pohádkách čím dál častěji, absolutní zbytečnost mužských postav. Není to tak silné, jako v mnou nedávno zcela shozené Rebelce, ale ve skutečnosti žádná mužská postava děj jako takový neovlivní, neučiní jediné rozhodnutí, změnu směřování, nic. Jediným smyslem jejich existence je, že "je to přece pohádka, tak by tam něco takového mělo být," ale bez skutečného významu pro děj. Jen si to vemte od chvíle, kdy se Anna potká s Kristoffem. Ona ho založí. Ona ho zachrání před vlky. Ona ho zachrání před pádem do propasti. Ona oba zachrání před sněžným obrem (kterého vyčarovala její milující sestra a který je málem zabije). A tak dále. Kristoff je prostě vedlejšák jak vyšitý, jestliže se předtím kritizuje, že se Anna zasnoubila s Hansem po jednom dni, tak s Kristoffem měla ve filmu prostoru na rozvinutí vztahu prakticky ještě míň. V přístupu ke Kristoffovi mi to dost připomnělo asi před rokem viděný horor Mamá: taky hlavní mužskou postavu scénář vůbec nedokáže do příběhu zasadit tak, aby tam dotyčný k něčemu byl, nějak děj nasměroval, ovlivnil. A ne, není to má misogynní netolerance k samostatným ženám. Naopak soudím, že by to asi fungovalo líp, kdyby film byl naopak více jen o Else a Anně a neřešily se lásky a zrady či si čas nekradly zpívánky a trapný humor. Opravdu, co si z toho má vzít mužský divák, neřkuli kluk. Holky vás budou zachraňovat, takže se o nic nesnažte, nevyvíjejte žádnou vlastní aktivitu? Kurňa už. Pak tu máme Olafa, který je otravný skoro jako Jar-Jar Binks, aneb tohle má být humorná postava? Alespoň sob celkem ujde. Další problém je, že spousta věcí je nelogických, a to i na pohádku. Zvrat s Hansem byl opravdu pitomý, stejně tak to, že Hanse nejdřív v království všichni milují, a pak zase tleskají jeho konci, aniž v tu chvíli ještě mohli vědět, co měl za lubem. Jo, pobavilo mě to samé co Františka Fuku, když záliv tál, čekal jsem, že se všichni pěkně namočí a ona jako na potvoru se zrovna pod nimi vynořila loď. Ach jo. Potenciál tam rozhodně byl, jestli se o tom dá u animáku mluvit, tak vizuál je pěkný a má to skvělé kostýmy :) Takové lepší dvě. Chtělo to prostě jiný scénář, který napíše někdo s mozkem.

No ten pejsek je k sežrání :)

Takový ten kvalitní, důstojný a decentní standard, posílený ovšem o vynikající herce. A hlavně jsem po shlédnutí dostal chuť podívat se na Psycho...

Budiž dopředu řečeno, že bych dokázal vyjmenovat jen málo větších zmrdů, než jsou Kanaďani na ledě. Je to zvláštní, země demokratická, politicky korektní, ale jak jde o hokej, stávají se z těchhle polovičních poddaných královské koruny totální hovada. Ano, světovou sérii nakonec vyhrála o zápas Kanada, ale taky díky tomu, že v šestým zápase Charlamovovi zcela cíleně zlomil nohu Bobby Clarke. Kanaďani se tím ani nijak netajili. Ostatně tohle jim zůstalo dodneška, mnoho lidí si jistě bude pamatovat co např. v letech 1997, 2004 nebo 2010 prováděli nám. Pročež pro mě toto není pohled "z druhé strany barikády", protože si nedovedu představit, že by kdy moje strana byla kanadská. Takže při závěrečném zápase, tedy prvním zápase série století, jsem byl spolu s hlavními postavami napjatý jak struna i přesto, že samozřejmě vím, jak dopadl. Čímž bych se konečně mohl dostat k filmu. Abych si půjčil Churchillova slova, tohle je krev, pot, dřina a vůle, bez které to nejde. Sice upřímně pochybuju, že se z Tarasova stal nakonec takový tatík, ale minimálně ve filmu působí jako skutečný trenér. Nepochybnou zásluhu na tom má pochopitelně Menšikov, který je naprosto skvělý. Scéna, kdy se postaví s celou sbornou Brežněvovi během fraškoidního zápasu se Spartakem, to bylo něco. No a představitel Charlamova Kozlovskij, můžu říct, že jsem asi neviděl ve sportovním filmu přesvědčivěji zahranýho sportovce. Charlamov tu působí jako normální kluk co má rád hokej a je v něm sakra dobrý. Technicky je to výborné a nepřijde mi to nijak nemístně propagandistické. Jo, je to oslava vítězství a vůbec, ale to samý by se mohlo vyčítat Hokejovému zázraku. Třeba kanadský obecenstvo narozdíl od hráčů bylo ukázaný, že se chová docela sportovně, dokonce Charlamovovi po gólu na 4:2 zatleskalo. To myslím k slovnímu hodnocení úplně stačí.

Non-Stop, já chci žít non-stop, a s tím, co přijde, mám chuť se rvát. Podobně jako hudba Michala Davida ani film Non-Stop není vrcholným dílem světového umění, děr je v něm jak v ementálu, ovšem může se opřít o charisma Liama Neesona. Je to on jako zamlada, i když jinak teď vypadá, stále má stisk buldočí, k tomu pár vrásek u očí - huh, co mám dneska s tím českým popem. No zkrátka mu to jde, jeho unaveného policajta, co se ale stále dokáže postavit za správnou věc a bojovat do posledního přetížení, mu jde bez problémů uvěřit, a tak navzdory přibývajícím logickým lapsům (ten plán by prostě neměl šanci vyjít ani náhodou), přepálenému digitálnímu přistání a Julianne Moore se mi to vlastně docela líbilo. P. S. Základ Non-Stop je podobný filmu Flightplan, který je ovšem o dva řády debilnější. A to říkám s vědomím, že Non-Stop má s logikou potíže.

Jo, kdysi byla válka. Válka tak zoufalá, že i Disney se do ní musel zapojit. Kdysi jsem tu komentoval sovětský krátký animovaný propagandistický film, jak í šestnácky hrdinně odrážejí fašistické supy. Tohle je trochu podobné, i když o něco věcnější. BTW puška s oficiálním názvem "Rifle, Anti-Tank, .55in, Boys" byla velmi neoblíbená mezi vojáky (zoufale slabá směrem k nepřátelské obrněné technice, zato zhusta zraňující střelce mohutným zpětným rázem). Ve snaze zvýšit její popularitu si kanadská armáda objednala u Disneyho tenhle film. Jako historická kuriozita to jistou hodnotu má.

Jedna poznámka. Vážně si ženský myslej, že se chlapi světa budou táhnout za nesympatickou prospěchářskou mrchou? Tůdle. Já vím, klasika a vůbec, vylíčení poměrů, charaktery a tak dále. Beru a neříkám, že je to špatné. Ale Mrcha je celou dobu zalůbená do trouby, troubova žena je všeodpouštějící, cynik Butler je stále přitahován mrchou (a mohl by být tak sympatická postava), vedlejší postavy jsou likvidovány úporněji než v románu tety Kateřiny aby nezacláněly v cestě, a tak dále. Proč je tak populární toto ztělesnění snů nepříjemných žen, že když budou dostatečně velké mrchy, udělá to z nich femme fatale, pro které si budou chlapi řezat žíly. Není to nepodobné snům vypatlaných hospodských mlátiček, že jsou velcí borci co sbalí každou sukni (přičemž mají potíže se čtením slabikáře a dostanou se nejdál ke Kulhánkovi). Alespoň ten konec, kdy je mrcha konečně poslána do háje, to potěšilo mé oko a srdce. Tak, možná je to neuctivý komentář, ale nepopiratelné klady vyzdvihli jiní, trochu rebelie nezaškodí. A když se vám to nelíbí, myslete na to až zítra.