flanker.27

Zobrazenými událostmi se film od knihy příliš neodchyluje, odlišný je ovšem emocionální dojem. Kniha je opravdu neustálá nepřerušovaná deprese, film příliš zjemňují jímavé tóny a časté flashbacky, díky tomu působí po značnou část stopáže spíš melancholicky. Co se povedlo dokonale je ztvárnění prostředí a výprava. Dobrý film, ale ke knize by sedl dle mého mnohem syrovější přístup.

Vydržet se ženskou může bejt někdy obtížný. Na druhou stranu bez ženskejch je to ještě horší, tak co s tím? Jít se občas naboso vyřádit do parku.

Jo, líbilo se mi to. Po dlouhý době jsem v podobnym filmu nezaznamenal přítomnost osoby, která by mě rozčilovala, lidi jsou sympatický, jednaj v rámci možností celkem logicky, i ta "zlá" armáda je tu docela zlidštěná díky scéně ve stodole, brutalita v přiměřený míře, aby působila reálně a ne samoúčelně, žádný současný genderový klišé, Radha Mitchell je takřka ozdobou. Je znát, že to tvůrce i herce bavilo. Troufám si film označit v rámci žánru v současný době za nejlepší/nejsympatičtější - pro mě lepší než Úsvit mrtvých, 28 dní poté i Rec 2. Zážitek byl podobnej jako u Sirotčince, prostě jsem si pořád říkal "pěkný, ale teď by se mi líbilo, kdyby se stalo tohle" - a bác bylo to tam.

Myslel jsem si, že Planet Earth už dosáhla maxima, ale tohle je minimálně stejná úroveň.

Lze postavit film jen na zvláštní vizuální kompozici záběrů a podmanivé hudbě? Nelze. Film by měl taky něco vyprávět, a ne zrovna to, že se z Rumunska cestuje přes Kaspik.

Tak se kdysi točily historické velkofilmy. Krásný kontrast dobové viktoriánské načančanosti a tvrdé reality. Scéna na zahradní slavnosti, kde všichni mluví vznešeně a představují si vedení války v bílých rukavičkách skvěle vyjadřuje dobovou mentalitu vyšší společnosti, pocit nadřazenosti a neomylnosti. Bitva na konci natočená hezky postaru, se spoustou komparsu, působí mnohem opravdověji než počítačem namnožené armády dneška (I když do Bondarčuka tomu něco chybí). Líbí se mi scéna, kde seržant, který vydává munici, pomalu odšroubovává víka, zatímco vojáci na něj řvou aby přidal. Škoda, že takhle se už dnes netočí.

Zase to mám víc naposlouchané z kazety v nezaměnitelném podání Jiřiny Bohdalové. Brouk Prskavec, Kazbunďák, rak, co jde na Voděnku... Proč už nejsem malej.

Že by chytře vsunutá satira na "Poručíme větru dešti"?

Nepatrně slabší Rákosník než "...a hvězdy," ale stále důkaz, na jaké úrovni kdysi u nás byl animovaný film a tvorba pro děti vůbec.

"Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet..." V některých dílech je při závěrečných titulcích nádherné trubkové sólo.