Recenze (125)
Mefisto (1981)
Linie symbolu (světlo - oslnění - maska - zrcadlo - sebeklam) funguje dokonale, někdy je ale sdělení až příliš jednoznačné a doslovné. Jinak však absolutní herecký koncert Brandauera a Rolfa Hoppe, jejichž civilnost a citlivost topoří chlupy na zádech.
Nikdo se nebude smát (1965)
Velmi precizní a hezké, zároveň trochu mrazivé. Velmi zdařilá adaptace jedné z nejlepších Kunderových povídek. A pusu pro Wila Bukovského. 4/5
Ožralý Štědrý večer (2011)
Pitomina k sežrání. 3/5
Bláznivá, zatracená láska (2011)
Takové nežné a překvapivě místy i realistické pohlazení, plné krásných lidí, krásných záběrů, s dialogy napsanými tak dobře, že by se daly krájet, a především brilantně zahrané. Člověk má až chuť odpustit tvůrcům přeslazený konec, hyperbolizované postavy i přetláskanou pointu, která je na druhou stranu k potrhání. 4/5
Drive (2011)
Symfonie ticha a násilí, Nicolas Winding Mozart, 1. housle: Ryan Gosling. 5/5
Imaginárium Dr. Parnasse (2009)
Ulítlý, zábavný a svobodomyslný Gilliam, který své Pythonovské kořeny nepopře. Film mě bavil a ač jsem se v myšlenkách a fantaziích dvojice Gilliam - McKeown v podstatě neustále ztrácel, dojem z filmu to (kupodivu) neovlivnilo. Mj. je film totiž dobře natočený a oceněníhodný je také zvláštní, ale důstojný způsob, s jakým se tvůrci vyrovnali se smrtí Heata Ledgera. 4/5
Alois Nebel (2011)
Silný snímek se silnou předlohou, v silných kulisách a mimořádně precizně zvládnutý. Pravda, chladný, ale ten chlad na mě mimořádně silně dopadl. 4/5
O lásce a jiných běsech (2009)
Kvalitní adaptace skvělého spisovatele, velmi odvážná a někdy možná trochu uťáplá (nikoliv přeťáplá, nikoliv moc při zdi), nicméně neviděl jsem celek (ach, pardon za to). Dílčí faktory (precizní kamera, jiskření...) skvělé, ale nedrželo mě to u skla tak, jak bych si přál. Prozatím tedy 3/5.
Čapkovy kapsy (2011) (seriál)
Sympatický projekt. Některé kousky sice Čapka nevystihly nebo dokonale opustily, některé se však zase trefily do té krásné Čapkovy poetiky vyprávění (zatvrzelí intelektuální přátelé odpustí) a přidaly i něco ze sebe. V tomto pořadí poměr báj voko 3:1, tedy 3/5.
True (2004)
Tykwer v celé své kráse a dokonalosti. Jeden z nejlepších kousků Paris, je t'aime. Tomovi se na rozdíl od většiny jeho kolegů podařilo využít potenciál krátkometrážního filmu a vytvořit něco, co paradoxně zanechává v divákovi mnohem hlubší a rozsáhlejší dojem. Vztah v deseti minutách, se skvělou hudbou a výbornou ústřední trojicí - Belsonem, Portmanovou a Paříží. 4/5