Stanislaus

Do lesa přišla obleva, a tak zvířátka dělají jarní úklid, přičemž krtek narazí ve své noře na zářivou zelenou hvězdu, kterou by rád vrátil tam, kam patří, v čemž mu brání jak straka, tak i fakt, že nejde hvězdu jen tak vrátit. Naštěstí mu ale helfne měsíc. Tento díl obsahuje nejednu nelogičnost (hvězda v noře, žebřík ze žaludu a měsíc na zemi), ale což - má to být pro děti.

Tento díl je vskutku velice hudebně laděný, přičemž začíná jakousi symfonií lesa, která je najednou narušena "vetřelcem" v podobě tranzistoru. Z krtka se stává doslova "lesní rebel", který fandí fotbalu, cvičí a poslouchá nahlas písničky. Nic však netrvá věčně, a tak se tranzistor po chvíli odporoučí do "elektro-nebe" a zvířátka se mohou znovu vrátit do poklidného lesa.

Krtkovo "kosmicko-podmořské" dobrodružství, ve kterém stíhá najít raketu, havarovat s ní, aby ji posléze s pomocí nových kamarádů opravil a vydal se s ní zpátky domů - a ještě k tomu bohatší o celou jednu perlu od kámoše kraba.

O tom, jak krteček k nádhernému autíčku přišel. Řekl bych, že o takovém autíčku snil v dětství určitě nejeden kluk, a to dost možná i ten, díky kterému si náš starý známý hmyzožravec mohl takové fáro pořídit.

Zemanova loutková prvotina, která by, jak už někdo poznamenal, snesla přirovnání k Toy Story (které spatřilo světlo světa o celých padesát let později), dokáže zaujmout i dnešního diváka, a to hlavně díky precizní a roztomilé animaci. Není radno odhazovat staré hračky, které mají dojem, že ještě napatří do zapomnění .

Co se animace týká, tak jde o velice nápaditou jednohubku k fenomenálnímu celovečeráku Ratatouille, ve které má divák možnost nahlédnout do krysí historie, přičemž je poukázáno na to, že krysy nejsou vlastně vůbec škůdci, a proto by si jich lidé mohli více vážit a nemuseli by je hned zabíjet.

Už více jak sto let starý animovaný film o dinosauřici Gertie, která dokáže jen tak na potkání sežrat kámen, strom i kmen s pařezem, vedle toho je schopná hravě hodit mamuta do vody, a když na to přijde, tak umí i zatančit na zadních. Zní to sice celkem šíleně, ale v rámci možností a doby vzniku filmu je to odpustitelné.

Pocta českým sklářům za zvuků Liškovy hudby a pod taktovkou mistra loutek Zemana dokáže oslovit i dnešního diváka, a to zejména díky precizní práci se sklem, která je i na dnešní dobu dechberoucí. Teď už jen chytit při sledování inspiraci!

Byl jsem vskutku zvědavý na pokračování příběhu o Bridget Jones, jelikož první díl je pro mě srdcovka a dvojka byla rovněž povedená komedie. Musím uznat, že tvůrcům se návrat po dlouhých dvanácti letech povedl opravdu s grácií. Hodně tomu dozajista pomohla i herecká a scenáristická výpomoc od Emmy Thompson, avšak ani původní aktéři nebyli nijak v pozadí. Film obsahuje spoustu vtipných scén, narážek a trapných situací, u kterých jsem se nejednou opravdu od srdce zasmál, což je u komedie zásadní úspěch. Zkrátka jsem odcházel z kina vážně spokojený a jsem zvědavý, jestli bude nějaké další pokračování, jelikož "cliffhanger" na konci filmu k tomu doslova vybízel.

Mrtví a neklidní zaujmou zejména netradičním pojetím zombíků a samotným příběhem, který ale bohužel místy obsahoval okamžiky, které nebyly úplně osvětleny nebo působily nelogicky. Na druhé straně však bylo vesměs dobře zvolené herecké obsazení - Nicholas Hoult vypadal správně sjetě jako hlavní mrtvola a Teresa Palmer je sympaťačka. Zkrátka průměrně natočená jednohubka, která se hodí na zaplácnutí volného času, a u které nemusí člověk až zase tolik přemýšlet.