Lischai

Prvních subverzních 45 minut mě velice, velice bavilo. Nebylo jasné co se děje, proč se to děje, jestli je to meta komentář nebo v rámci fikčního světa realistický příběh - a byla legrace na to přicházet. Po tom ale Wachovski přehodí šaltr páku do módu "generické sci-fi ze světa Matrixu" a byla to pro mě rozplizlá nuda plná klišé a CGI bince. Ale baví mě odvážnost té koncepce, začít meta úletem. Mám drobný zlepšovák, hear me out: Nebylo by super, kdyby z toho filmu někdo vystříhal všechny scény v reálném postapo světě a viděli jsme jen Keanu Reevese jak maká v kanclu, balí Trinity, má neurčitý pocit, že život by měl být něco víc ale jeho psychiatr mu říká, že je to jen představa, načež s ním Trinity uteče od manžela a Keanu ji přemluví, že musí skočit z věžáku. Což oba udělají, dopadnou na tvrdý beton. Střih do černé, titulky. Konec.

Velice meh reality show s nesympatickými účastníky, která se nekonečným opakováním záběrů a jingly snaží zakrýt fakt, že se v ní nic moc neděje.

Batman moc hezky vypadá a hodně mi sedla temná noirová režie, kde všichni mluví hrdelními hlasy a depresivně koukají zpod propršených kremp klobouků. Ale teda lomím rukama nad scénářem. Když nezačnete přemýšlet a jdete s dějem, tak asi v pohodě, ale jinak to celé stojí na tom, že Riddler zázračně anticipuje Batmanovy kroky, ví kdy hrdina vyluští jakou šifru, kdy jakou nevyluští, a co na základě toho udělá. Což je podle mě teda dost lenivé psaní.

Šel jsem na vztahovku o nevěře a dostal jsem bolavý close to home portrét života dnešních třicátníků. U nevěry příběh nezůstává, pluje dál ke strachu ze závazků, k utíkání před smrtelností, k mnohosti voleb ve které se spousta z nás dnes tak plácá. Film je skvělý v psychologické drobnokresbě, ale trochu mi vadilo, že scénář má takové plytké zátočiny, které tu jsou, ale nic se v nich nestane, nikam neposunou ani děj, a ani poznání našich hrdinů (třeba scéna týpka a jeho ezo přítelkyně na treku, kde potkají soba, nebo strhující sekvence o tom, jak Julie napsala článek na web, o kterém už nikdy neuslyšíme). Ale i přes tuhle výtku nejde popřít, že měl pro mě Nejhorší člověk takové bolavé a povědomé kouzlo, díky kterému rozhodně zvedám palec.

Na FAMU by mě nevzali, tak jsem vždycky s trochou hořkosti koukal na ty studentské artové snímky, kde někdo v dešti chodí po Nuslích a nic se neděje a říkal si, proč tam nedělají nějaký žánr, to by bylo taky super. A - bam - Rudé boty. Super folklórní horor, na který jsem hleděl s otevřenou pusou.

Síla nemá nějaký konzistentní příběh nebo téma vyprávěné z bodu A do bodu B, ale spíš je to série děr, kterými nahlížíme na Filovo soukromí, a z náznaků se tu snažíme domyslet, co se zrovna děje za fuckup a čím je způsobený. Normálně by mi asi připadal moc nesdělný, napsal bych tu, že témata otvírá ale nerozebírá a tak... Ale nakonec mě nějak kouzlilo, že je to vlastně taková trefná univerzální skica určitého typu rozbitých třicátníků, kdy každý komu zrovna nejdou vztahy a nějak je stíhaný pocitem vlastní nedostatečnosti, bude při koukání na Sílu ukazovat na obrazovku jako DiCaprio v tom slavném memu a cítit, že je to vlastně taky trochu o něm.

Legendy nelžou, je to fakt neobyčejně hnusná animovaná věc (MNOHEM ošklivější než promo obrázky v záložce galerie), doplněná WTF fóry, sexuálními dvojsmysly a všeobecným bizárem. Viděl jsem to Festivalu otrlého diváka a po zralé úvaze si myslím, že po dvou pivech ten film může mít i svoje kouzlo.

Viděl jsem to v rámci Festivalu otrlého diváka, kam to teda podle mě spíš nepatřilo, protože to není hrůza ani obsahově, ani realizačně. A bavil jsem se velice. Jestli to hodnotíte v kontextu amaťáků, co někdo natočí na zahradě se svojí rodinou a kámošema (což jak jsem pochopil je tento případ), tak je to geniální. Jestli na to máte nároky jako na nízkorozpočtový indie horor, jako byla třeba The Witch, tak to samozřejmě zaostává, no.

Okupace nádherně vypadá (skvělé světlo a kamera!) a nádherně zní, ale scenáristicky teda zvedám všechny obočí. Já jsem asi konzervativní divák, ale nějak nedokážu pochopit, proč na začátku 20 minut exponujeme postavu, která se nijak nepodílí na ději (Formanová) nebo proč postavy náhodně mění svoje dříve ustavené charaktery (jeden příklad za všechny, scéna kdy všichni jdou zabít Rusa ve sklepě). Celé mi to přišlo jako takový volný jam intelektuálních motivů - nacismus, Mnichov, Fučík, panna Maria pečuje o Ježíše, Hitler, 68, Palach... - bylo tam všechno, spíš mám problém vymyslet něco, co se ve filmu neobjevilo. Asi Mašíni a odsun, jinak mám plné bingo. Fakt jsem se snažil číst i recenze a pochopit, co na tom kdo vidí, ale nedokážu to rozanalyzovat tak, aby mi to dalo nějaký smysl; vidím jen nekonečnou tříšť motivů, které spolu vzájemně nevytváří žádný konzistentní význam. ... Ale nasvícený je to fakt krásně.

Tenhle film dává stejný kopanec, jaký si pamatujete, když vám tehdá někdo na CDčku přinesl vypálený Hotel Rwanda. Vlastě o to silnější, jak je Jugoška blízko.