WillBlake

Už Jonzeho krátkometrážní kyber romance I'm Here byla jasná pocitovka; ten chlápek je romantik a nebojí se nacpat romantické klišé ani mezi dva roboty. V Her však vzniká silný vztah mezi člověkem a operačním systémem. Předsudky o tom, že 'to není ono' jsou brzo pryč. Systém promlouvá hlasem Scarlett Johansson tak přesvědčivě (drze, vtipně, chytře, upřímně, smutně, žárlivě), že i já jsem se do něj na ty dvě hodiny platonicky zamiloval. Jak moc je to guilty pleasure, ukáže čas.

Tak špatné, že se na to nedá dívat ani z recese.

Manhattan díl druhý. Baumbacha budu odteď sledovat.

Ponuré, úchylné, k sežřání. Claire Denis, Vincent Gallo a Tindersticks. Všem, co dali odpad, doporučuju: http://www.csfd.cz/film/220024-miluji-te-k-sezrani/

Podivnost a "krása samotného gesta". Na svět tady kromě jiného zase vylézá Caraxova "Nestvůra kanálů", která řádila už v povídkovém Tokio!

Nejlepší romantická komedie, pohrávající si s časem, od dob, kdy se Bill Murray zasekl při oslavě Hromnic.

Co bude, až Scorsese nebude?

Nepřekonatelné, vy jebáci.

Ponuré a ohlodané až na kost. Čepek s Černou diktují.

Na začátku filmu se dočtete, že uvidíte střih, který Trier sice svolil, ale nepodílel se na něm, což na zážitku zrovna nepřidá. První část je stejně hravá jako Joe, nečekané odkazy sexuality na Bacha nebo rybaření, netradiční zápletky a nebál bych se říct - příliv nostalgie. Nymfomanka je ještě v rozkvětu, lůno je zdrojem nadpozemských zážitků, a Trier rozehrává svoji kontroverzní hru.