Merkin

Pohádka mého dětství, na které ujíždím dodnes. Kouzelné písničky, krásné kostýmy a pohádkový zámeček-co víc si přát? Ano, je pravda, že zatímco Jitka Molavcová zpívá jako víla, tak během asi dvou replik Jorgy Kotrbové se bojím, že princeznu někdo očaroval, ale jinak je to geniální:)

Několik scén je vážně dobrých. Do nich počítám flamenco, šermířský souboj dvou zamilovaných a rozhovor kapitána se Zorrem, při kterém se upíjí z ,,lidských" nálevů. Před pěti šesti lety bych hodnotila určitě výš, ale dnes jsem starší, původní nadšení opadlo a vidím-li film nyní, zůstávají sice silné, ale stále jen tři hvězdičky. PS: Scénu s ,,nezkrotným " koněm si mohl Campbell odpustit

Jsem úplně obyčejný člověk, který šel do kina za účelem se pobavit. Šel tam, přestože animáky nijak neobdivuje a vybral si verzi 2D, protože 3D mu zkrátka nikdy nesedla. A raději vůbec nic nečekal, poněvadž Shrek a Doba ledová jsou přece neopakovatelné a nic jiného ho nikdy neoslovilo. Jenže blíží se Vánoce, škola plná testů, lístky za 50 korun... A hle! Zázraky se dějí. Tahle věc obyčejného člověka dostala. Vážně vtipné, napínavé, od začátku do konce se bylo na co dívat a zvraty byly vcelku překvapivé. Nejsem žádný znalec, ale postavy mně připadaly originální, dobře nakreslené a skvěle zafungovala i vybraná hudba. Film si bere s nedhledem na mušku nejen mnoho různých stylů, ale i současný svět jako takový. Ano. Asi je mnohem více určen starším divákům, ale ti menší si jako obvykle mohou vzít ponaučení, že každý v sobě skrývá kousek dobra. Megamysl je pro mě rozhodně magaporce humoru a patří rozhodně k megabijákům ve svém žánrů.

Hraje tam Patrick, kterého nemusím a je to totální kýč. Ale je to tak strašně naivní a milý a sladký a boží, až se tomu nedá odolat. A navíc Duch obsahuje takový slaďák, který asi jako jediný song na světě člověk vnímá místo sluchem chutí, jde o takovou atypickou synestezii.

Jsem Quentin!Quentin z Montargi! Né kecám! Jsem fanoušek! Fanoušek Drž hubu!

Moderní architektura-to dlouho nevydrží! Jeden oříšek pro vakoveverku! Já na animáky moc nejsem, ale tenhle mě vážně dostal:)

Já osobně nesnáším horory, protože mám pak strach. Takže mně Disturbia vyhovuje. Těch pár strašidelných scén sice dost slušně působí, ale zároveň je tu mnoho dalších vtipných, filosofických nebo romantických, při nichž člověk zas trochu pookřeje. Mně takováhle dávka teroru naprosto vyhovuje. Naopak, člověk ji vstřebává postupně, spolu s hlavními hrdiny, navíc všechno působí dost provázaně a věruhodně, což se u mnohých snímků podobného zaměření(kde jde hlavně o krev) říci nedá. Jeden z mých nejoblíbenějších snímků. A ten soused - to je fakt brutální.

Já osobně patřím mezi ty, kterým původní James Bond nikdy příliš nesedl. Dřívější díly jsem nikdy nedokoukala, protože byly zkrátka příliš nereálné, přestože nebyly zamýšlené jako parodie. Ale já je tak brala a musela se smát...A tak, když měl přijít do kin díl s Daniele Craigem, kterého většina skalních fanoušků natolik proklínala, řekla jsem si, že to zkusím, že se třeba něco změní. A světe div se, od té doby nedám na Bonda dopustit. Já vím a naprosto souhlasím s fandy původních dílů, že s Bondem už má Craig splečné tak akorát jméno a osobní číslo, ale mně osobně, jakožto někomu, kdo staré pojetí 007 nemá rád, nová verze zcela vyhovuje. Obsahuje nové triky, ženy, rvačky, ale vše je takové reálnější, zábavnější...

Rozhodně bych neřekla, že se jedná o špatnou věc. Jen je na ní dost dobře vidět, jak první polovina silně převyšuje svou kvalitou tu druhou. Na začátku se seznamujeme s tradičními lokálními postavami i s těmi, které se s prostředím musí sžívat. Stejně tak honácká epizoda je poměrně zdařilá a u tak ,,velkolepého" filmu je celá první část poměrně originální a obsahuje věci závislé na prostředí, v nichž se děj odehrává. Druhá polovina ovšem stagnuje. Válečné drama, hrdinská akce završená myšlenkou, že Angličané mají tak dokonalý sluch, že zaslechnou tenký dětský hlásek na kilometr daleko, a to přes padající trosky a hluk motorů....To už působí jako typický Hollywood, kde nebylo nutné jezdit na jiný kontinent...Přesto se jedná o celkem povedený snímek, vcelku věrohodné postavy a navíc se film líbil mé mamince( a tu jentak něco nezaujme).

Dokonalá myšlenka v závěru. Manželka jde za ním do kláštera a mluví o ženě Buddhy. Když on odešel rozjímat, nikdo tu nebyl a neptal se, co bude s ní, s jeho ženou a s jeho dětmi. Nikdo jí nepomohl, nikdo se neptal na její názor a její city. A stejně tak se chová i hlavní hrdina, buddhistický mnich, který se nechal svést svými lidskými touhami, vzal si dívku z vesnice, měl s ní děti a pak se jednoho dne rozhodl, že se vrátí ke svému rozjímání. Zjednodušuji, ale já hlavní sílu snímku vidím právě v té myšlence, že stejně tak jako Buddhovy ženy, ani hrdinovy manželky se nikdo na nic neptal. On bude filosofovat a ona má na starosti rodinu. Zní to trochu feministicky, ale na mě to tak zapůsobilo a upřímně - hrdina je tak vnitřně rozpolcený, že je úplně jedno, jestli bude žít v klášteře nebo mimo něj. Spokojený nebude nikdy.