togaf

Jackson Rathbone je takounem celého miniseriálu. Ale je skvělý. Námět není zrovna terno, ale to jak je zpracován ano. Spousta vtípků a nápadů a člověk se nemůže dočkat dalšího dílu. Prostě další seriál z High school, který má ale něco navíc -Jacksona Rathbonea.

Ricky Gervais je fenomén, každé jeho stand-up vystoupení je totiž fenomenální. I když Rickyho témata se často opakují (tlusťoši, gayové, nacisti, postižení, náboženství...), tak jeho vtípky jsou snad lepší a lepší. A to, jak umí ty šílenosti podat a jak mu diváci zobou z ruky, je prostě paráda.

Django je opravdová lahůdka: svělý příběh, trhlé postavy, spousta akce, bláznivé reakce a to celé v litrech krve. Místy nechutný, místy vtipný, ale vždy fascinující. Prostě Tarantino je filmový bůh a Django jeho vtělení.

Něco takhle citově vyděračského jsem už dlouho neviděla. Ale když ona to Koizora naprosto upřímně přiznává. Stejně tak je hned od začátku jasné, že Miku a Hira nečeká happy end. A přesto, že tohle všechno dopředu vím a obracím oči v sloup nad sladkobolnými řečmi, tak poslední díl stejně probrečím. Osudové lásky zkrátka musí končit tragicky.

Ricky je šelma, hrozně moc se líbí jeho grimasy, citoslovce a názorné pohyby. A samozřejmě i ty nekoretní občas hnusné, ale vždy šíleně vtipné řeči. Na tuhle konferenci (a ona to JE konference) se opravdu dobře připravil. Takže se dozvíme spoustu zajímavostí o zvířecí říši. Mimo jiné, samozřejmě :)

Barbar Conan mě nikdy moc nenadchl, dvě hodiny se honí za pomstou, ale je to tak nějak nudné. Dokonce jsem si všimla i hudby, což je u mě známka, že příběh není nějak v pořádku. Naště je Poledourisova hudba opravdu úchvatná (a to být musí, když to pozná i hudební analfabet jako jsem já). Zkrátka pro mě Conan není tou nej Arnieho rolí.

Dokonalá role pro rakouského kulturistu, který má šílený přízvuk a hraje neuvěřitelně prkeně? Odpověď: Terminátor. Nememusí zde mluvit (s výjimkou jedné věty, ze které se stane hláška) a nemusí zde hrát (je přece bezcitný kyborg). Prostě stačí párkrát ukázat naolejované svaly a o zbytek se postarají ostatní herci.

Moranova mluva zní jako plácání opilce (zvlášť když svá vystoupení doplňuje vínem a cigaretou), ale to plácání je tak vtipné, neotřelé a překvapující, že člověk sedí a čučí a směje se. Neuvěřitelná přirovnání a nápady jsou prostě odzbrojující, takže poslouchat (a sledovat) Dylana Morana je prostě labužnický zážitek.

Koncentrovaný cynismus Dylana Morana prostě můžu. Je to jeden z mála komiků, kteří mi dokáží vyrazit dech a nevěřícně vrtět hlavou, co že si to dovolil říct nahlas platícímu publiku. Navíc pít víno a kouřit a během toho vydělávat peníze zní jako sen, ne?

Ricky je fenomén, koretnost mu nic (naštěstí) neříká a je schopný urazit kohokoli, kdykoli a kdekoli. Plus ty jeho grimasy a gesta....