TroiMae

Dvě hvězdičky proto, že jsem viděl Hanekeho původní verzi, která něco do sebe měla (rozhodně legendární scéna s ovladačem, kdy svévolné mediální násilí na divákovi vrcholí)… a neměl jsem chuť trávit večer hrou "najdi deset rozdílů". Že by remake vlastního filmu jako dárek k desátému výročí první verze?

Nějak zbytečné, včetně konce, který byl předpokládaný… Dvě hodiny… kdy jedna skupinka třeba půl hodiny přesvědčuje druhou, že má ve skladě chapadlo… než by ho přinesla… prototyp náboženské fanatičky… vlastně je to celé poskládané z jednotlivostí, které jsme viděli jinde lépe… všechny postavy mi byli ukradené… a celé pověšené na kostru Silent Hill (fanatička, dítě, sirény, mlha…atd. atd.). Tak jako televizní snímek by to snad bylo „hustý“.

Film Touha a Smyslná touha jsou na DVD jako dvojitá nálož - je to praktické, protože je můžete zkouknout na jeden zátah a zkazit si tak jen jeden sobotní večer. Každý trvá okolo hodiny dvaceti minut, ale hlavní je zapnout rychlopřevíjení. U tohoto filmu jsem si dokonce (hlavně z počátku) vystačil celkem i jen s druhou... pak třetí.

Při odchodu ze sálu někdo utrousil něco o Davidu Lynchovi a já si to přebral, že je to hodnocení práce finské režisérky, byť nemyšleno jako ocenění… Na tohle téma jsem se těšil, ale trvalo mi dlouho, abych se vůbec začal chytat a orientovat, natož abych si vychytal něco záživného – vychytávky by byly, ale stejně jsem je našel spíše v rámci přežití do konce filmu. Po „technické“ stránce mě zaujalo, jak blízko se režisérka dostane k jednotlivým rodinám, jak intimní chvíle zachycuje. Zároveň jsem si kladl otázku, jak to vlastně dělá a kde je hranice stylizace. Došlo mi, že dlouhý záběr na mlčící dívku ležící v trávě je sice intimní… ale dívka zřejmě není břichomluvec a její komentář, který je slyšet, zřejmě byl předtočen při jiné příležitosti. Skoro jediné, co mě zaujalo, byl proces ke konci filmu, kdy se dva sourozenci mají vrátit znovu do své původní biologické rodiny. Právě takové konkrétní momenty jsem od filmu čekal (protože vše ostatní se dozvíte z anotace – viz dopis se žádostí o změnu jména). Nejprve brečí, že nechtějí za mámou, u ní zase brečí, že nechtějí k pěstounům, je vidět loučení/oslava i jak probíhá překrývání obou rodin po jejich návratu k matce a jejímu partnerovi.

Až při sledování tohoto dílka jsem si uvědomil, jak jsem se možná vlastně i docela bavil u původní verze. Triky jsou bezva, Audrey je pěkná (myslím Audrey II), písně fajny (jen díky nim se to dá snést do konce). Ale už to, že „Mean Green Mother from Outer Space” s textem jako „natrhnu ti prdel“ byla nominována na OSCARA, svědčí o tom, že něco není v pořádku. Asi jsem zrovna neměl náladu na sledování sadistického zubaře (nebo, dle Audry „semisadistického" :), a masochistický Bill Murray byl jedinou světlou stránkou. ….nicméně Steve Martin byl štramák :))

Veverka by stačila... kupodivu se zmohla i na originální skeče...pavouk zaslouží 5*.

Nevadí mi, že zfilmovat chat je trochu absurdní (objevující se věty, které někdo - a ještě s neadekvátním překladem - předčítá), ale nějak mi nedochází to „spravedlivé rozhořčení“. 47letý zhrzený otec od rodiny údajné 18leté studentce předstírá, že je 18letý mariňák, udržuje s ní virtuální vztah, slíbí jí manželství… Ona se po odhalení jeho identity naštve… flirtuje s jiným… pak jsou opět přátelé… pak s ním chce vztah ukončit a přestane s ním mluvit… on daného mladíka, se kterým si psala (a kterého on zná) zabije. Pak se přijde na to, že ona studentka je také starší žena, která využila identitu své dcery… a celý dokument vyznívá, že za vše může ona, její „kruté“ jednání zabilo člověka… Mluví nejvíc odsouzený vrah, který zabíjel kvůli neexistujícímu reálnému milostnému trojúhelníku lidí, kteří se vlastně nepotkali, a působí jako oběť, která trpí vinou před svými dětmi (nicméně pak se odvolá, že byl k doznání přinucen). Dále mluví onen mrtvý(!) mladík (Zoufalé manželky revival…) a mimo jiné obviní onu ženu za její činy… Dále mluví klinický psycholog… např. že „biologicky vzato i hlemýžď položí svůj život, aby ochránil své mladé“ (oproti ženě, která využívá fotky své dcery). Jo a že „nikdy neodpouštějte člověku, který nelituje svých činů". Pak rodiče mrtvého syna chtějí, aby bylo trestné, když na internetu někdo používá cizí identitu, cizí fotky… ?? Tvůrci se ptají exmanžela dané ženy, zda je podle něj zodpovědná… rozhodně prý ano, měla by být ve vězení. Já z dokumentu mám pocit, že je to režisérka, kdo manipuluje - ostatně "oficiální text distributora" neodpovídající zásadně tomu, jak se události ve skutečnosti chronologicky odehrály, je také výmluvný. Navíc "Talhotblond" ve skutečnosti nijak vraha nepodněcovala a vztah s ním chtěla ukončit. Navíc daného mladíka několikrát před tím mužem varovala a ptala se, zda je v pořádku! Mám nakonec pocit, že vedle vyšinutého vraha a tvůrců (pseudo)dokumentu (zajímavé je, že ve filmografii režisérky jsem našel účast na dokumentu Michale Moora) je „nejnormálnější“ ona žena, dělající to, co miliony lidí na sociálních sítích… a která píše dle dovětku knihu o nebezpečí internetu…

Doporučuji podívat se na trailer... nejlépe místo samotného filmu;) Od "efektního" nástupu Poseidona pochopíte, na čem jste. Řecká mytologie v rytmu Lady Gaga! Ale Uma Thurman padne do oka ;)

Nicméně film zábavně spestřuje 3D rozměr... efektní detaily jsou prvoplánové, že trčí i z 2D televize :) Takže zábavné je vedle živých, kteří zbývají do konce filmu, počítat 3D vidle, 3D sekeru, 3D jojo, 3D popcorn. 3D balík slámy

Po shlédnutí jsem aspoň pochopil, proč celá série hyne na úbytě. A to jsem se těšil, že se konečně dozvím celé dobrodružství, protože v dětství jsem vždy přečetl jen první díl. Ale dívat se na tenhle film je jako jíst ty „polystyrenové chleby“ – něco prázdného, co nabobtnalo do neuvěřitelných rozměrů skoro dvou a půl hodiny. Možná je to i zdravé (pár drobků morálního ponaučení), ale má to jen jednu chuť (snahu vydělat peníze) okořeněnou trochou bezduchých počítačových efektů nebo českými reáliemi (herci/herečky aspoň díky maskování nejsou tak rozpoznatelní). Vzal bych za vděk i tím křesťanským symbolismem, které z prvního dílu čouhalo jako sláma z Aslanových tlap. Žádné kouzlo a fantazie, všechny fantastické bytosti jsou vám najednou nacpány do chřtánu v hojných počtech. To jediné, co možná pro mě zůstalo, je dilema jak si poradit s bojícími dětmi. V prvním díle jsem jen s obtížemi překousával scénu, kdy Santa Claus (nebo spíš Satan Kalous?) přijede na saních a rozdává hodným dětem zbraně, nyní mi to zabíjení od dětí taky moc nesedí. I když ve filmu není prolita možná ani kapka krve (ale to už je na hranici spoileru). Prostě disneyovská verze Pána prstenů. Ale nebudu věšet hlavu (sobě určitě ne, od toho je tu režisér Adamson), protože stejně jako Aslan, i Letopisy Narnie se vždy vrátí (aspoňtřetím dílem). Takže zřejmě nakonec dojedeme celou sérii… a pak začne restart a crossover. Snad tentokrát nové filmové studio nepřidá sérii jen třetí rozměr.