Herr_Flick

Tento šestidílný dokumentární cyklus se do nejvyšší možné míry komplexně zaobírá nejdůležitějšími aspekty nejdůležitější události v historii lidstva (i se když žabožrouti pochopitelně věnují ve větší míře sami sobě). A i když není jeho smyslem, aby byl podrobný, jako literatura (což je pro mě sice škoda), i tak přináší spousty informací, svědectví a záběrů, které jsou v povědomí veřejnosti zakořeněny jen velmi málo. Největší devízou je samozřejmě jeho barevnost, která dodává pohledu na válku další rozměr.

Je obrovská škoda, jaký neblahý osud film Metropolis postihl. Německý film se totiž během posledních let dostal nejen do popředí, ale v mém repertoáru na samý vrchol oblíbenosti. Osobitý styl zpracování třicátých let je naprosto úchvatný, jeho velkomyslnost skvostná a jeho atmosféra nevídaná. Dnešní producenti by si z takovýchto klenotů měli brát příklad, protože nad tím, co všechno dnes může přijít na svět, zůstává často rozum stát.

Dokument obsahuje spoutu nepřesností, dohadů a málo užitečných informací. Navíc je pouze černobílý (s výjimkou v podobě nákresů kamufláží a několika málo záběrů na některé dochované exempláře), záběry nepříliš kvalitní. Kdo se jen trochu zajímá o německou obrněnou techniku 2. světové války tento dokument moc neocení.

Architektonicky špacyr – hlavak, Nadražni, Poruba. Dobre, ale co z teho je Ostrava? Ten najebany mulař? Ostrava, to maš Hlubina, Paskov, Šverma, Jeremenko, to maš Stodolni, paternoster na rathauzu, Bazaly a esi něco stoji za natočeni, tak Přivoz a Dubina z druhe strany, bo tam je teho dycky najvjec. A on ti tam ešče ku temu pušča jakysyk paskvil a vrchol všeckeho ta Vltava. „Hélééé, ják sé dóstánů ze svinovskýho nádraží dó céntrááá?“ „Tak ty se tam pyčo nedostaneš.“ To maš tak, jak ti pepik toči o čem vi kulove.

Děj kostrbatý, efekty gumové, vyvrcholení úchylné. Franc, Štefan, to se vám nepovedlo.

Piráti dokonale ztratili jejich kouzlo. Marně jsem čekal na tu nádhernou atmosféru dílů minulých a 3D to zrovna nevytrhlo. Čtvrtému dílu se nedaří opravdu takřka nic, co dělalo jeho předchůdce vyjímečnými. Upíří ženské s ploutvemi a skills samotného Spidermana? Tento příklad uvedu jako reprezentativní pro absolutní nedostatek nápaditosti, který se táhne po celé ony dvě hodiny. Efekty i akce působily výrazně slabším dojmem, Penélope jako náhrada Keiry dopadla stejně a Johnny? Johnnymu se tentokráte hrát opravdu nechtělo. Sečteno podtrženo, díl ze série suverénně nejslabší a zároveň největší zklamání první poloviny roku 2011.

I když má člověk určité povědomí o "dění", stejně ho to vždy něčím překvapí - jen stěží si lze představit život v tak obrovském vězení. Nakonec díky oné nevědomosti je zřejmě možné pro Severokorejce se nezbláznit. Tohle si obecně zaslouží pětihvězdu snad i za fakt, že se někdo odhodlá něco v KLDR natočit. Přesto ji nedám, protože je ze záběrů citelná cenzura, neboli bylo ukázáno jen to, co Korejci chtěli. Převážně se zaobírá uměním v oblasti hudby a divadla. Už jsem viděl i dokumenty, nahlížející i trochu více pod onu pomyslnou pokličku.

Jak začít? Miluju black music, miluju hip hop. A myslel jsem si, že ty negativní komentáře jsou psány lidmi, kteří hip hop z principu odsuzují. “Hovno-vole-naser-si!“ Tohle je skutečně o namachrovaných hajzlech a postavené úplně mimo realitu. A kdo má vůbec být cílovou skupinou diváků? Nevím, nepochopil jsem to. To nemá cenu vůbec komentovat. Na tom filmu za to stála pouze ta odhalená ňadra.

Ruská ruleta (2005), Přežij (2007), 13 (2010). To jsou 3 filmy z posledních pěti let na stejné téma, z nichž právě hodnocený se mi líbil ze všech nejméně. Nad uskutečnitelností takového projektu se pozastavovat nebudu, jen nad jeho zajímavostí, která je stejně dost podprůměrná, i když na druhou stranu styl, jakým je natočen, je velmi dobrý. Nevím ani na co apeluje tento snímek, jestli se snaží být futuristickým nebo snad sentimentálním, u mne se mu nedaří ani jedno. Nezbývá, než hádat, kdo přežije a kdo zemře.

Basic Instinct je daleko nejlepší krimi, jaké jsem kdy viděl. Brilantní scénář, který nechává vše oteřené až do samého konce, je precizně dirigován a doprovázen podmanivou hudbou. Třešničkou na dortu je samozřejmě Sharon, jejíž výkon doslova bere dech. Tleskám!