Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Pohádka

Recenze (303)

plakát

Drive (2011) 

Perfektní žánrovka. Zpomalené záběry, skromný scénář, úžasná kamera i střih. Láska, akce i krev. Jednoduše nadšení! :) Navíc Ryan Gosling je TAK sexy. A tohle http://www.youtube.com/watch?v=MV_3Dpw-BRY prostě nemá chybu.

plakát

Bráchova holka (2009) 

Nezávislý a nenápadný film, který mi přišel v kině fakt dobrý a pak mi k mému překvapení zůstal ještě dlouho v hlavě. Je o tom, že máme potřebu chránit své mladší sourozence, i když jsou už dávno dospělí, o tom, jaké to je, chtít někoho, koho nemůžeme mít, a o tom, že touha může být i silnější než láska. Nejvýraznější je samozřejmě Adam Scott a jeho postava, myslím, že tento herec má před sebou ještě velkou budoucnost. Dalšími velkými klady jsou skvělá hudba a scénář, který si, stejně jako film, na nic nehraje. Tento snímek upřímně doporučuji. PS: Český překlad názvu zase stojí za to…

plakát

Martin a Venuše (2012) 

Doufala jsem v lepší zážitek. Nebyl to vyloženě průšvih, ale vtipy mi přišly dost seriálové a hlavní triumfy spočívaly v tom, že děti roztomile padaly/ se koukaly, což na mě ale úplně nezabírá… Klady: hudba Michala Hrůzy a sexy Kristýna Boková.

plakát

Nebezpečná metoda (2011) 

„Asi dosáhl fáze, kdy dává přednost pochlebování před originalitou.“ Tato věta, pronesená Jungem o Freudovi, nechtěně sedí i na režiséra Cronenberga. Režie (a kamera) jsou z hlediska řemesla skvělé, jinak je ale film nuda k uzoufání. Snímek si hraje na hluboké konverzační psychologické drama, ovšem komu není freudiánství a jungiánství úplně cizí, bude nepříjemně překvapen povrchností a neúplností výkladu. Většinový divák se ale nejspíš zaraduje, že něco z toho už někde slyšel, čímž pro něj celá záležitost skončí. Nebezpečná metoda je taková stimulační mana pro popcornové intelektuály. Abych ale jen nekritizovala, herecké výkony jsou vesměs velmi slušné. Viggovi Mortensenovi (Freud) role vyloženě sedí, divák mu věří každé slovo, každý pohyb. Jen zarazí, jak moc se změnil od dob Pána prstenů. Ještě o trochu lepší je dle mého názoru Michael Fassbender. Carl Jung je už několikátá role v jeho filmografii, která je spojená s německy mluvícím prostředím (jeho rodina pochází z Německa). Zároveň je jedna z jeho největších a nejlepších, řekla bych ale, že herec má velkou část kariéry ještě před sebou. Mužské duo doplňuje herečka Keira Knightley, hrající Sabinu, hysterickou pacientku Junga. Na začátku se tedy její herectví skládá především z více či méně zuřivého vystrkování brady a koulení očima, od poloviny dál ale ukazuje, že už se také trochu naučila hrát. Sympatickým zpestřením je účast Vincenta Cassela, jehož postavu svůdného zvrhlíka divák nemůže mít nerad. „Myslím, že Freudova posedlost sexem souvisí s tím, že ho má málo.“ Poslední z větších rolí má Sarah Gadon (manželka Junga), která odvádí výkon hodný povšimnutí, nedostává ale bohužel moc prostoru. Za pozornost rozhodně stojí i kostýmy a krásná, minimalistická hudba Howarda Shora. Ve filmu můžeme vidět průběh psychoanalýzy, asociační test i test působení hudby na člověka (scéna s pouštěním Wagnerovy Valkýry je poměrně zábavná). Kdyby se tvůrci více pustili tímto směrem a méně se snažili zalíbit většinovému divákovi, výsledek by byl pravděpodobně lepší. Když se člověk snaží zavděčit všem, obvykle se nezavděčí nikomu. „Pouze zraněný doktor může uzdravovat.“

plakát

Deset důvodů, proč tě nenávidím (1999) 

Na Deset důvodů jsem se podívala hlavně kvůli Heathi Ledgerovi v jedné z hlavních rolí. Bohužel jeho postava nebyla dobrá (zvlášť ten příliš rychlý přerod od agresivního grázlíka po zamilovaného slaďouše), takže místy přehrával. Dále mi vadila průhlednost děje a několik skutečně hloupých dialogů: „Bylas vždycky tak sobecká?“ „Ano.“ Na 99. rok je to ale dobré, čas s tímto filmem ubíhal příjemně a moc se mi líbily velmi americké exteriéry.

plakát

On je fakt boží! (2008) 

Pobaví, neurazí. Kvalitativně o trochu výš než podobné filmy tohoto žánru (pohádky o tom, že ztřeštěnost a opravdovost porazí blond vlasy a tanga). Hlavní hrdinka (v podání Georgie Groome) není moc sympatická, je to popravdě ještě dost dítě. Nechápu, jak holky, které si před týdnem začaly holit podpaží, můžou vdychat nad „bohem sexu“. Co s ním asi tak budou dělat? Při rozmýšlení jestli dvě nebo tři hvězdičky mě přepadl konec sladký jako kamion cukrové vaty a já při přetrvávající bolesti břicha dávám dvě… Jedno minus za hrozný český název, jedno plus za neznámého herce Seana Bourkeho (Tom).

plakát

Temné stíny (2012) 

„Rodina je jediné opravdové bohatství.“ Za mě dobrý :) Bála jsem se, fakt. Ne při sledování Temných stínů, ale když jsem viděla, že nový film Tima Burtona má na ČSFD modrou barvu. Ve skutečnosti to vůbec není zlé. Burton si dělá srandu z upírů, ze svých předchozích snímků, z herců i sám ze sebe. Film je romantický, výpravný, jsou v něm krásně ukázána dobová specifika (USA v 70. letech). Zamrzí nedokonalé masky a přehrávání některých herců, zejména Michelle Pfeiffer. Celkově hezké 4*. Temné stíny jsou naštěstí lepší a stylovější než Alenka, na nejlepší Burtonovy kousky ale vážně nemají. PS: Kde seženu onen původní seriál? „Láska znamená nikdy neříkat, že je vám to líto.“

plakát

Ztraceno v překladu (2003) 

Lyrický film s neskutečnou atmosférou Tokia, které, ač ho znám jen z filmů, už dávno zbožňuju. Hrozně ráda bych tomuto snímku dala více hvězdiček, chtěla jsem ho vidět léta, bohužel mě nedostal tak, jak jsem doufala. S „mimoňským“ herectvím Billa Murrayho jsem se míjela a dojem nezachránila ani nezvykle obyčejná Scarlett Johansson. Příjemný snímek, ale čekala jsem o dost víc. Snad příště, až ho uvidím, změním hodnocení. Viděno na české komerční televizi s příšerným dabingem. „Čím víc víš, kdo jsi a co chceš, tím míň ti něco vadí.“

plakát

Červený trpaslík - Zpátky na Zemi (2009) (série) 

Špatné. Ve srovnání s původním seriálem velmi špatné. Jedna hvězdička právem, během tří dílů jsem se dvakrát usmála. Naštěstí 10. série se povedla víc :)

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Agitka proti diskriminaci všeho druhu (na základě barvy pleti, postižení, majetku) zabalená do slzopudného pohádkového příběhu. Intouchables jsou příkladem bravurně zvládnutého řemesla, kterému však chybí to „něco víc.“ Čtyři hvězdičky si přesto zaslouží. Má totiž skvělou režii, scénář i herce v hlavních a vedlejších rolích. Humorné momenty potěší. A když se naladíte na jeho optimistickou vlnku, můžete z kina odejít s opravdu příjemným zážitkem.