rottik-cb

Viděla jsem jeden díl (4x01) v televizi, na Prima Love, úplně náhodou. Byla jsem překvapená, ale bohužel hodně negativně, tak nesympatickou partu lidí (žen), řešící úplné blbosti, případně toužící se zabít, jsem už dlouho neviděla. Dojem jen za jeden díl, na další se v zájmu vlastního psychického zdraví nepodívám.

„Schovám se ti pod klitoris, tam mě nenajde.“ Jedna z vůbec prvních vět tohoto špičkového seriálu přesně vystihuje podstatu a atmosféru celého Californication. Asi to nebude pro každého. Hank Moody je chlap, kterého bych v běžném životě zabila do dvou minut, ale v seriálu ho naprosto žeru, je perfektní. Sarkasticky vtipný a velmi dojemný ve vážných momentech. Davida Duchovnyho jsem nikdy nevnímala jako sex-symbol, ale v téhle roli mě dostal. Sice je trochu únavné sledovat někoho, kdo se v životě nepoučí ze svých chyb, jak se o to stále snaží, a jak mu jeho okolí pořád dokola dává ještě jednu šanci, ale jak říkám, v televizi je to zábava. Jsem ráda, že tu dostal větší prostor Evan Handler, který se mi jako herec líbil už v Sexu ve městě. Naproti tomu Natascha McElhone (Karen) je sice krásná žena, ale její postava je místy dost na pěst, trochu mrcha se sklony k hysterii. V Californication mi nevadí množství nahých těl, ale hodně mi vadí vulgární slovník naprosto všech postav (včetně dětí). Jinak zábavný seriál s překvapivě chytrým scénářem, který ženám zas o trochu přibližuje mužské uvažování. Hodnocení za první 3 série. „Musíš ho milovat takovýho, jakej je. Ne takovýho, jakej má bejt.“

Už od prvního dílu nám (ano, nám ženám) Sex ve městě předkládá směsici nejrůznějších rad, pouček a tipů ohledně partnerských vztahů a sexuálního života. Věřím, že v době svého vzniku a v USA budil poprask, dnes už se v něm ale nedozvíme nic, co bychom neznali nebo co by nás pobouřilo, přesto stojí za to seriál zhlédnout. Móda je občas dost směšná, některé kousky jsou ale skvělé a nadčasové. Líbilo se mi, že díky velké názorové a postojové variabilitě hlavních postav si každá divačka může vybrat tu „svojí“, se kterou bude sympatizovat. Nelíbilo se mi, že ústřední hrdinky neustále opakují svoje (nejen) vztahové chyby a nedokážou se z nich vůbec poučit- týká se hlavně Carrie. Nejvíc sexy chlap: doktor Robert Leeds, se kterým chodila Miranda na začátku 6. série. Nejsympatičtější postava: Carrin homosexuální kamarád Stanford Blatch. Nejužitečnější hlášky: „Když nic neřekneš, nemůžeš si stěžovat“ a „Když se ti neozval, tak tě zas tak moc nežere.“ Některé díly jsou trochu slabší, ale seriál si udržuje svou kvalitu po celých 6 serií, což není úplně obvyklé. Filmy jsem neviděla a nehodlám se na ně dívat, nerada bych si zkazila chuť :) Sex ve městě mě přes nevyhnutelnou povrchnost hodně bavil, proto za 5.

Vtipný, zajímavý a navzdory průměrnému věku herců překvapivě svěží film. Volba papeže z tak trochu jiné perspektivy. Oceňuji, že film nesoudí, neříká nám, zda hlasovat pro církev nebo pro psychiatrii, pouze zobrazuje vnitřní boj a pochyby jednoho muže. A dělá to výborně. Režisér Moretti se osvědčil i jako herec, jeho postava psychoanalytika mohla klidně dostat větší prostor. Nejlepší scény: volejbalový turnaj, samomluva v autobuse, závěrečný proslov.

Thrillery nejsou můj šálek čaje, nicméně španělskému kousku Zatímco spíš jsem dala šanci; trailer mi nepřišel nijak děsivý a bylo mi slíbeno, že tam bude jen jedna opravdu „fuj“ scéna. Výsledek mě velmi příjemně překvapil. Možná je to ale spíš tím, že více než o thriller (či snad horor) jde o napínavější psychologické drama. Dva hlavní herci- Luis Tosar a Marta Etura- odvádějí skvělý výkon, který je o to zvláštnější, když víme, že ve skutečném životě jsou pár. Film na několika místech trochu ztrácí dech, nuda ale nehrozí. Kvalitativně na pomezí 3 a 4*, s přihlédnutím k žánru a mimořádně charismatickému hlavnímu „hrdinovi“ se přikláním k vyššímu hodnocení.

„Promluvíme si.“ „Nechci s vámi mluvit.“ „Nebojte, mluvit budu já.“ :) Přiznám se, že o režisérském duu Powell - Pressburger jsem toho až do tohoto filmu příliš nevěděla, ovšem jestli jsou všechny jejich filmy takhle dobré, musím je vidět! Červené střevíčky byly natočeny ve 40. letech, ale čas se na nich podepsal jen v dobrém. Film je vyveden v pohádkových barvách, jsou v něm nádherné exteriéry i interiéry a překrásné kostýmy. Navíc je přímo neuvěřitelně vtipný. Vyzdvihnout musím i samotné baletní představení Červené střevíčky - ač na balet moc nejsem, tohle bylo strhující. Kvalitní práci odvedli i herci- nejvíc se mi líbil Anton Walbrook v roli Lermontova, pak krásná Moira Shearer jako Vicky a velmi uvěřitelný byl také Léonide Massine- Griša. Škoda, že tito herci jsou u nás prakticky neznámí. Důrazně doporučuji velké plátno - jde o výpravný umělecký film. Snímek, přestože je trochu delší, nenudí, a já nemám, co bych mu vytkla. 108. ze 1001

Vyložené plýtvání talentu Johnnyho Deppa. Jako starostlivý otec byl celkem přesvědčivý, ale to je tak asi všechno. Zúčastnil se i Christopher Walken s nechutným knírem, nicméně ani jemu jsem tentokrát ty rádoby drsné hlášky a vyzývavé pohledy nevěřila. Film má špatnou režii i scénář. Napínavost je podkopána spoilerovým názvem a tím, že je přece jasné, že nezastřelí malou holku.. Nevím, čím to je, ale snímek bych podle použitých prostředků zařadila někam hluboko do 80. let. A ejhle, 95.. rok, kdy byl natočen geniální Mrtvý muž! Předvídatelný a místy nudný film, který má nejlepší atmosféru v úvodních titulcích :D

Ale jo, takhle opravdu někdo mluví. Rozdíl mezi filmem a životem je ale ten, že z filmu se chceme alespoň trochu poučit, a ne poslouchat banality a klišé, které člověk slyší v jednom kuse (když je mladá holka). Jak už tu bylo zmiňováno, scény, kdy je na plátně ústřední pár, jsou dost rozpačité. Režisérova nezkušenost je patrná z nelogičností v ději, „náhod“ a nevyrovnaně vedených scén- některé jsou nedotažené, jiné zase zbytečně dlouhé. Posledních deset minut jsem už jen zírala s otevřenou pusou, a konec mě dorazil. Až na pár dobrých hereckých výkonů, skutečně skvělou hudbu, krásnou Kristýnu Svarinskou a několik (asi tří) zajímavých nápadů je tenhle film ztráta času, která pobaví jen nechtěně. V rozhodování mezi 2 a 3* jsem ocenila snahu i jistou odvahu našich sousedů.

„Věci nepřestanou existovat jen proto, že vypadají jako nemožné.“

„Je mi tě líto.“ „Bůh ti odpustí, protože nevíš, co říkáš!“