Gig

Jean Gabin nebyl jen jeden z nejlepších Valjeanů, byl i jeden z nejlepších Maigretů. A tento, pokud se nemýlím, byl snad i jeho první na filmovém plátně.

Husaři je francouzskou klasikou, stejně jako Fanfán Tulipán. Nemáme tu jednoho junáka, ale dva, kteří vyvádějí husarské kousky, no kousky, prostě se snaží žít v dané době. Stejně jako Fanfán, jedná se o satiru. U nás hru po svém předělal Werich s Horníčkem a dali tam ten svůj typický humor a moudrost. Stejně v tomto filmu dali punc komici své doby Luis de Funes s Bourvilem. Škoda, že nikdy neividím tento film s jejich dvorními dabéry Filipovským a Bruderem nebo Lipským.

"Nejeď moc rychle, ať si nás nevšimne. Hmm. A nejeď moc pomalu, at ho neztratíme." Nu a o tom je celý film. Funés, coby  vychytralí hajzlík, který si myslí, že když využije prostého Bourvila, tak hooodně vydělá. Ale, to se jako vždy přepočítá. Onen koncept zneužití rádoby hloupých k převozu něčeho drahého si později použili autoři z Šimona a Matouše. Tady máme, ale taky skvělou dvojku, tedy trojku, pokud počítám režiséra Ouryho. Tento režisér měl vždy čuch na příběh, komiky i pointu.

Pěkná myšlenka k zamyšlení, která zazněla na konci tohohle dokumentu. Český historik se baví se švédským. A Čech mu popisuje Žižku a husitství, a že český pohled na toto období je komplikované, protože oni lomcovali a loupili a tak. A Švéd mu odpoví: Co vám na tom vadí. To tehdy dělali všichni. To dělali i ti naši Vikingové, ale na rozdíl od těch vašich Husitů to nebyli boží bojovníci, to byli námořní piráti. Ale byli to naši předkové. A oni byli vítězní. Kdyby oni nebyli vítězní, tak pravděpodobně my, jako švédský národ, tady pravděpodobně nebudeme. Vy jste divný národ, že tohle nechápete. - Toť o hrdosti národa. Bohužel Češi jsou pokřiveni ať už minulou totalitou či pod útlakem Habsburků a tenhle dialog říká vše. Na tomto dokumentu je pěkné sesumírování "všeho" co víme o neporaženém vůdci, jeho narození, jeho mládí (i to málo, co o něm víme, je tu pěkně popsáno - viz eskapády v Budějovicích) po jeho smrt. Projdeme se "všemi" místy, kde měl rodný strom-dům-tvrz, kde se odehrávali bitvy, kde jsou jaké pomníky...  Líbí se mi i hrané, i když trochu toporné pasáže - ale ono to tu sedí. Pro někoho možná je to celé trochu zdlouhavé - 12 dílů - ale tento dokument není pro všechny. Je pro ty, kdo mají rádi historii, putování českými končinami, kdo má rád zříceniny, chce se dovědět něco nového, vidět něco, kde nebyl, kdo chce znát motivace Jana Žižky. Proč se třeba na sklonku života vůbec zapletl do husitského hnutí, když mohl v klidu spočinout. Je toho mnoho, co se vypovědět.

Čapkovy detektivky s puncem První republiky, které podobně jako Marvan a Filipovský v Hříšných lidech dává tu pečeť staré doby, tak tady pan Voska nebo pan Homola nebo pan Hlavatý. Škoda jen, že nevzniklo víc případů podle Jedné i Druhé kapsy. Voska, coby Mejzlík, byl jedinečný.

Tento film jsem neměl rád, když vznikl. Možná každý snímek se má uležet v hlavě nebo dozrát. Možná to je tím, že jsem později viděl rozšířenou verzi nevím. Možná se mi to zdálo kdysi moc akční na starý Řím či málo barevné. Jedno je jisté, že se něco be mě zlomilo. I já jsem zestárl a přišel tomu filmu na chuť. Navíc mám rád Russella a Olivera (Athos). Jedná se o jeden z posledních dobrých historických snímků Ridleyho Scotta (ano, natočil ještě dobré Království. Ale to je daleko za mentalitou, duchem Gladiátora) a poslední film Olivera Reeda.

Tento film mám daleko radši než slavnější a kvalitnější Vzpoura na Bounty s Marlonem Brandem. Možná to je tím, že Marlon mi tam neseděl. Nevím. Možná pro to, že Anthony Hopkins je živelnější, uvěřitelnější a víc chápete obě strany (Howard je černobílejší či míň plastičtější). Dále je tu skvělý Sokolí oko, tedy Daniel Day-Lewis. A nejen ten, máme tu mladého Mela Gibsona a Liama Neesona. Navíc o hudbu se nám postaral Vangelis. No a domorodá děvčata jsou "svůdnější". Je to i tím, že film je o 20 let mladší.

Film, ač historický, tak stojící na písních a legendách o hrdinném Williamu. Je mnoho historických snímků o povstáních a bojích o svobodu. Slováci mají Jánošíka, kterého mimochodem skvěle natočil Čech Martin Frič, ale mají i toho svého, my máme Psohlavce a Kozinu, Angličane Robina Hooda, Francouzi Cartoucheho a takhle bych mohl pokračovat. Všechny tyto legendy o útisku mají společného jmenovatele - smrt hrdiny. Ne jinak to bude i tady. Ovšem hlavní je to, jak je to natočeno, kde je to natočeno a má-li člověk z toho něco, co si odnese se sebou. Tento film je krásně barevný, přitom tvrdý, odpovídající středověku ve Skotsku na konci 13. a začátek 14.století. Mel si tam sice trochu přibarvil děj po americku - klasika nechal hlavního hrdinu - sebe - vyspat s královnou, ale tady to v kontextu dějin a děje není do očí tak nešťastné jako to je např. Muži se železnou maskou v DiCapriem. Ale to jsme odběhli. Žě Skoti mají modře pomalované obličeje (jako "indiáni), mi nevadí a dodává to filmu šťávu a jistou nenávist. Navíc barva existovala v té době, i když ve skutečnosti si tváře nebarvili. No a je to založeno na legendách a písních, jak jsem už na počátku poznamenal. Není to ten čistý historický snímek  ala Rob Roy. Spíš je ve stylu Robina Hooda - krále zbojníků. A tak ho i vnímám. Je to krásný, i když smutný film (pohádka se smutným koncem a poselstvím v zítřkům) s rukopisem Mela Gibsona.

Po čtvrt století jsme se nepřímo vrátili k pokračování příběhu o Williamu Wallacovi. Tedy ne o něm, i když film k povstání odkazuje a navazuje, ale o událostech ve Skotsku a osudu země. Dostali jsme barvitý příběh Roberta, skotského trůnu a osud Skotů. Konečně vidíme, že středověk nebyl černobílý, špinavý, jak nám překládají poslední dobou seriálové produkce. Vidíme zase hory, zelené údolí, slyšíme dudy, máme pocit, že jsme ve Skotsku na počátku 14.století. Lidí jsou barevní (myšleno barevně odění) a nevidíme jen film přes "hnědý-šedý" filtr, No barevní... Ehm. Všiml jsem si na tržišti nějakou černou ženu prodávat. Tak přece tam vtěstnali nějaké lidi tmavé pleti, aby splnili aspoň nějaké kvóty. Nemám nic proti lidem různých ras, ale tohle se v historických filmech, kde nemají co dělat, stávat nemělo, Kdyby se to odehrávalo v Africe ve stejné době, neřeknu nic. A nejedná se o divadelní hru. Tam by mi to taky nevadilo. Ale to jsem se zase nechal unést. Překvapil Chris Pine coby Robert. Čím stárne, tím je přirozenější a uvěřitelnější.

Poláci uměli točit historické velkofilmy o své historii. Stačí vzpomenout filmy o panu Wolodyjowském. Křižáky mám rád už pro své téma a to dobu počátku husitství. Navíc bitva u Grunwaldu a odkaz na Jana Žižku. Je třeba ale na film koukat v originále. Hrůza dabingu, co předvedla Úránia nebo, kdo to dělal, je hodna žaloby. Snižuje to film. A kdo to viděl v tomto provedení a ještě jakoby kopie z kopie - tak nějak vypadala dvd nahrávka, tak těm se nedivím, že sníží hodnocení. Ale samotný film za to nemůže.