Tyckin

Zajímavý kousek, který chytne a vtáhne do děje. Celkem mi to připomínalo snímek Fune wo amu, akorát tam se pár nadšenců šťouralo ve slovech a definicích, zatímco zde se zabývají hvězdami a matematikou. Miyazaki Aoi byla opět naprosto kouzelá, to snad ani nemůže být jinak :-) A mistr Joe Hisaishi nám k tomu složil tradičně velmi pěknou hudbu, takže celkový dojem je velmi pozitivní, i přestože moje angličtina (české titule nejsou) byla již na to jejich matematické a astronomické slovíčkaření lehce nepostačující.

Tak humorná část filmu příliš zajímavá nebyla, komediální složka hudby mi lezla dost na nervy, ta dojemnější už se poslouchat dala. Ovšem vážnější téma vztahu stejného pohlaví mne extra neoslovilo, takže ve výsledku to pro mne byl film s vcelku nezajímavým průběhem a obsahem, kde jsem viděl akorát pár hezkých děvčat :-)

Zvláštní, občas zajímavé, fajn králík, ale většinu času celkem nuda - 65%.

Můj třetí pokus shlédnutí korejského seriálu a konečně trefa. Má to na seriál solidní obsah, takže se tam něco děje a není to o ničem jak se často stává. A hlavně – Son Ye-jin zde má přesně takovou roli, v jaké ji mám rád, která jí sedí a může zde patřičně předvést své herecké kvality a půvaby – ať už jde o scény vážné, humorné či uplakané. Nejkrásnější jsou asi momenty takového jejich vzájemného špičkování a různých nedorozumění, tam holka naprosto exceluje, stačí když udělá ty svoje oči, zatváří se, něco řekne a už mám úsměv na tváři. Na druhou stranu je zde ale neskutečně půvabná a milá, prakticky bez ohledu na to jakou hrůzu si vezme na sebe či co ti vytvoří za umělecké dílo na hlavě :-) Ale ani ostatní nehrají vůbec špatně, zejména zlej tatík měl opravdu krásně zlej smích :-) Zkritizoval bych ale některé momenty, které mají posunout děj kupředu, občas to bylo moc umělé, násilné a krkolomné - např. nehoda se dřevem a autem by chtěla víc snahy, a ty plány v předposlední části, eh… Nicméně je to seriál a asi nelze očekávat promakanost jako u kvalitního filmu. Hudba se mi celkem líbila přímo v ději i v titulcích. Závěr předvídatelný, tedy žádné zvláštní překvápko. Takže celkově - nějaké výhrady bych měl, občas to nemělo šťávu a skřípalo, ale díky zde opravdu rozkošné Son Ye-jin nadělím plný počet.

Úchvatné! Naprosto dechberoucí úvodní půlhodinka při výkladu učitelky, a ač poté film občas malinko sníží napětí a překvápka, stále je to výtečná podívaná. Zejména z uměleckého hlediska neskutečně působivé - nádherně ponuré, brilantní práce se zpomalenými scénami, záběry oblohy, hra světla, tmy a stínu - krásná realizace včetně působivého závěru. Hudební podklad ke snímku neskutečně sedí, tady není co vytknout, skvěle zvýrazňuje temnou atmosféru. Zkrátka parádní napínavý drsnější film o touze, lásce a pomstě. A geniální poznatek - když se dva debilové spáří, vzejde z toho zase jenom debil :-) Viděno 2x.

S odstupem zhruba 10 let si to pouštím znovu a opět to působí jako tehdy. Jednoznačně nejlepší režisérův počin (konkurovat může jedině Seom) o účtě k životu, tradicích, poučení, lásce, žárlivosti, zlé lidské povaze, vykoupení i odpuštění, a to vše v nádherném prostředí plovoucí chatky na jezeře uprostřed lesnatého údolí.

Tak tento film mne bohužel příliš nechytnul. Upřímně nemám rád kousky, kdy se hlavní zápletka (tradiční srmtelné nemoci) prozradí prakticky hned na počátku filmu, pak už žádný moment překvapení ani zlom nenásleduje a člověk vlastně jen čeká, až to přijde. Herecký výkon té malé dívčiny nebyl špatný, ale na kvalitní film je toto prostě zkrátka málo a snaha o dojemnost se tentokrát v mém případě minula účinkem.

By jeden nevěřil, jak zajímavě může působit dobře realizovaný dětský snímek na dospělého jako jsem já. Svým způsobem je to často i zajímavější než filmy o dospělých láskách a závěr zapůsobí myslím na každého. Na druhé shlédnutí jsem se opět nenudil, první momenty ve třídě nemají chybu (ty fyzické tresty by se rozhodně neztratily ani dnes na ty hajzlíky) a ani následující děj rozhodně nedostatkem kvality netrpí. No a uznejte - který klučina by se nezakoukal do takové okouzlující dívenky :-) 85%

Potkají se náhodou dvě mladé dívky jménem Nana - jedna zdánlivě drsná sebevědomá a samostatná rockerka, druhá křehoučká, naivní a nevinná dívenka - a právě té zahne přítel s jinou, ovšem opravdu zlomené srdce skrývá ta druhá... Hezký romantický příběh s hudebním podtextem, který byl naštěstí poměrně nevýrazný, protože tento tvrdší žánr vážně není můj šálek kávy, nicméně i tak musím uznat, že poslouchat se to dalo :-) Jednoznačný herecký prim tu má ještě hodně mladá Miyazaki Aoi, ale už tak předvádí opravdu působivou podívanou - dost dětinská, nevinná, ukrutně upovídaná až to bylo trochu únavné, ale věčně usměvavá, vtipná, přátelská, upřímná, neuvěřitelně půvabná a roztomile elegantní až mne z toho bolelo u srdce - taková holka musí lézt šíleně na nervy, ale její kouzlo je tak magické, že bych to určitě i tak vydržel, je zkrátka neodolatelná nejen v tomto snímku. Jo a to překvápko ve dveřích v závěru filmu... :-)

Poměrně zajímavé drama o ženě, která před 20 lety učila na jednom z japonských ostrovů několik dětí. Nyní se dozvídá, že jeden z nich měl někoho zabít. Jekoliž tomu odmítá uvěřit, při pátrání se postupně zkontaktuje se všemi svými bývalými žáky. Následuje postupné odhalování minulých skutků, obviňování, křivd, nikdy nevyřčených věcí i utajovaných vztahů. Film se odehrává ve dvou rovinách - tedy v době kdy učila děti a pak v součanosti - a nudná není ani jedna. To vše se probíhá v poměrně tísnivé atmosféře převážně opuštěných mrazivých zasněžených ostrovů. Hlavním tahákem ke shlédnutí tohoto snímku pro mne byla samozřejmě Miyazaki Aoi, kterou si tu ale bohužel příliš neužijeme, film se věnuje opravdu převážně zmíněné učitelce a její bývalí žáci tu hrají vedlejší role. Film jsem sledoval s anglickými titulky a i s mou relativně slabou angličtinou to nebyl zásadní problém, obsah není nějak extrémně složitý na pochopení.