Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (672)

plakát

Kakegurui - XX (2019) (série) 

[Shlédnuta 1. epizoda, drop] Svět se nám za ten rok otočil, někde napršelo (u nás ne), v Japonsku vznikla nová dobrá anime (spíš ne) a vrátilo se nám Kakegurui! Pamatuji si, že jsem to v tristní náladě ukončil po 7. díle a byl jsem zvědavý, jestli pokračování třeba úplně největší náhodou přinese něco nového, něco lepšího. Ne. Stále ty samé podvodné hry, opuchlé obličeje napumpované botoxem a orgasmem, pomocný a věčně udivený dřevák je stále dřevák. Komu se líbila první sezóna, dostane totožný přídavek. Funguje to samozřejmě i přesně opačně.

plakát

Dororo (2019) (seriál) 

[Shlédnuta 1. epizoda, first impressions] Na první pohled to vypadá jako atmosféricky temná pomstychtivá buddy-cesta za spravedlností. Reprezentant světlých a naučných chvilek bude asi jen prcek Dororo, ale krom toho očekávám jen A jen nekompromisní mýcení démonů. Neviděl jsem původní verzi, čehož je tato remake, ale MAPPÁkům rád vzdávám hold, že umí pracovat s nepřeberným množstvím stylů a minimálně cca první půlku ho umí stabilně držet v rámci kvality. V grafice je cítit nostalgie starších anime, podporované překvapivě povedeným hudebním podkresem; OP mi nicméně nesedl. Mimo jiné zaujaly spirituální prvky a pochyby o víře, čekám i říznou akci. Decentní odpich za mě.

plakát

ZVP (2017) 

Jako kreativní groteskní jednohubka ok. Použitý náhled a styl mi připomněl noir komiksy typu Sin City a souboje jsou dynamické, jen místy krajně nepřehledné. Dlouho jsem přemýšlel, proč ten název a o co jde, než to závěr za mě rozlouskl a zvedl mi násilím obě obočí. Oukeeej, takže..?

plakát

Bony a klid (1987) 

Nekonečná smyčka Relaxu mi nedodala ani relax, ani "klídek". Sem tam jsem se usmál nad některými absurditami oné doby.

plakát

Fullmetal Alchemist: Bratrství (2009) (seriál) 

Někdy jsem se sem musel dostat. Někdy. Upřímně, čekal jsem to později, protože jsem si tak nějak na pamět dával, že jestli někdy skončím s anime, tak FMA:B by asi bylo velkolepé zakončení této drobné závislosti. Věci se měly jinak, Netlflix se ke mně dostal nejspíš k jako poslednímu člověku na téhle planetě a z obsahu anime čněl Alchemista. Domněnka, že mi to bude trvat tak rok vzala za své velmi záhy a sjel jsem ho nekompromisně za měsíc. Charakteristické adjektivum je určitě "epické". Rozmanitý svět, velkolepé cíle, neustálé probírání filosofie otázky života a smrti, animačně skvěle podpořené lité řežby a i toho řevu tam bylo víc než dosti. Narozdíl od těch ne tak dokonalých žánrových přibuzných zde ale máme i plejádu důstojných postav, hutnou a celistvou příběhovou linku, která neustále eskaluje (vyjma mírného dropu kolem 25. dílu k nadechnutí), štěstí střídá smutek a vše je pocitově blízké, pochopitelné, uchopitelné. Líbí se mi ten mix aspektů a vlastností, které malé děti zbožňují na shounenech (viz. postava Edwarda hlavně), ale i umně zakomponované palčivě dospělácké otázky o moci, nesmrtelnosti a jiných lidských hodnotách. A i nakonec já, onen zapšklej nepřítel tohoto žánru, jsem nemohl, než uznat kvalitu tohoto díla. Několik postav mě nutilo si pouštět díl za dílem (Greed, Gen. Armstrong a hlavně rezolutní Roy Mustang) a finále je jeden velký, nevyhnutelně napínavý BANG! Proč ne tedy 5*? Protože ke konci mi přišlo, že se scénář až moc snažil některé postavy falešně a nedostatečně skrytě uchránit a kvůli tomu ovlivňoval jiné, aby se chovaly jinak, než se celou dobu projevovaly. Edward byl vcelku ok, ale Al? Ten mě někdy fakt točil a vtípky byly přeci jen až moc mířené na mladší :-) Nic to nemění na tom, že tohle byla velká jízda a snadno mě to přesvědčilo, že toto anime je králem minimálně ve svém žánru. Silné 4*.

plakát

Who Killed Captain Alex? (2010) 

Nalijme si čistého vína: Kvalitativně je to akční Déčko. Porovnávat to s moderní kinematografií (i starou víc jak 60 let) nemá pražádný význam. Jenže! Když se seznámíte s podmínkami natáčení, je třeba se sklonit. To nadšení z celé natáčecí grupy sympaticky radiuje, má to trefnou nadsázku a upřímne, akční scény (hlavně ta na konci) jsou nejen minimálně zábavné, ale i kameramansky skvěle zabrané. Místama jsem srkal pořádnou dávku nefalšovaného adrenalinu. Pan komentující video-joker často naprosto překážel, ale někdy vysolil takové hlody, že se nešlo smíchem udržet. "They walk slow because they think slow", "I'll kill you! In..the sequel!", "Man, the man is killing us, man!" a vaření s Němci bych tepal do historických análů. Suma sumárum, natočit 68 minutový amaterský film s rozpočtem 200 doláčů ve vesnici v Ugandě a takovýmhle způsobem je obdivuhodné. Pro milovníky ugandské akce pecka, u ostatních pochopím nejhorší hodnocení. Já ale to srdce tomuto upřímnému dílu méně jak vysoce subjektivních 5* dát neumím. P.S.: !!!SPOILER!!! Kdo zabil kapitána Alexe? !!!SPOILER!!!

plakát

Gekkan šódžo Nozaki-kun (2014) (seriál) 

Svěží šódžo satira o klišé šódža. Prvek, kolem kterého se vtípky a situace generující u našich hrdinů udivení či až nemalé pozdvižení je ironický nekonečný cyklus "Nozaki si bere životní inspiraci z ostatních pro svou mangu, ostatní si berou inspiraci z jeho mangy pro jejich život". Každá ze 7mi hlavních postav je něčím velmi typická a zároveň i něčím atypická, jen ne úplně normální, přičemž nikdo zrovna si není ničím jistý až na sem tam trochu gumového Nozakiho. Je zde tuna situačního humoru a dokud se s postavami seznamujete, je to švanda a bránici pauzou neobdaříte. Špicou pro mě byl 4. díl, který je gagy perfektní alegorie na to, když dva duťáci hrají seznamovací simulátor (a Tomoda je nejlepší postavou seriálu, říkejte si ostatní co chcete :-)). Jenže tato šódžo satira je stále "pouhým" epizodickým šódžem bez jakéhokoliv vývoje, takže všechny ty časté překvapené výkřiky a výrazy začnete už brzo očekávat jak složenku od elektriky, přičemž postavy jsou až moc zatlučené v jednom bodě a v jedné charakteristice. Půjdu proti proudu, ale vyloženě mě začal znepříjemňovat čas příšerně nejistý Mikorin, který by neustále nevyhledával nic jiného, než jak vyloudit levný kompliment na svou osobu. Nicméně, až na tyto drobnosti + dosti předvídavě zazděnou romantikou, tomu nemám co vytknout. Graficky je to malebně hravé, samotná Chiyo je svým vzhledem příjemně až unikátní a popácké OP i ED bych si stylem nedokázal představit lepší. Od komediální jednorázovky bych víc očekávat nemohl a odcházím spokojen. 75%

plakát

Black Lagoon (2006) (seriál) 

[1. série] Poor man's Cowboy Bebop. Mám osobně vůbec problém se nevyhnout srovnávání v čemkoliv se zmíněným žánrovým kolegou a aby k tomu ještě tlupa nájemných, poměrně dobrosrdečných banditů z Black Lagoonu vyšla ze souboje vítezně. Šéfo Dutch je jak kopírka Jeta Blacka, nic neřešící ranařka Révy je o něco utrhlejší Faye Valentine, Benny-Boy je střízlivější ajťák Ed a všichni se epizodicky plaví na svém domovském korábu, hledajíc potem špinavou a balík vynášející práci. Black Lagoon pozbývá jakýkoliv ucelený děj; alfou-omegou seriálu je víceméně nevybíravé a života nerespektující chování Révy, které je hlavním zdrojem vtipných a hlavně všech přehnaných scén a momentek. Jistě, chápu tento druh akční zábavy (které zde je na rozdávání a nechtěl bych počítat množství použitých nábojů), ale když Vás ostřeluje ze všech stran armáda po zuby ozbrojených vojáků v autech a vy bez krytí pouze s dvěma pistolemi o cca 14 nábojích je bez jakéhokoliv škrábnutí vyřídíte, tak už jsem než smíchem si mnul údivem moji imaginární bradku. Pro mě osobně obrovskou chybou byla nezakomponovaná jakákoliv minulost kohokoliv z hlavní čtveřice, a tak se musíme smířit s tím, co se děje jen a pouze v přítomnosti. Právě díky tomuto důvodu jsem si vzácně oblíbil mnohem více vedlejší postavy jako například chladnou jako břitva a tajemnou minulostí oplývající Balalaiku a místama až moc vymletou Révy pro mě do kapsy strčil charismatem bombardující triádí ultrafrajer Mr. Chang. Co si budeme povídat, šarmu má Laguna na rozdávání spousty, s ničím a nikým se napáře dlouho a sympatické reference/odkazy, které pochopí i filmový laik, to obsahuje ale ona pozbývající ucelenost, trochu bezradný flow, podle mě velmi bídný soundtrack a nikterak výrazné poslání, substance a vývoj postav (což všechno toto Cowboy měl) sráží toto anime do mírně nadpůrměrných vod jihočínských moří. Když jsem se bavil nezávazně, bylo to cool, ale po zbytku to mírně skřípalo. Stráveného času nicméně nelituju a shllédnutí 2. série by mohlo první vymazat ony drobné neduhy. Do rovných 4* tomu něco chybí.

plakát

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) 

Dokonalý vzor filmu bez jakékoliv vlastní identity. Baví mě, jak snímek natahuje před sebou ruku a tahá diváka za chlopeň kabátu s nadšeným a pyšným zvoláním: "Koukej, tu mám postavy z Harryho Pottera! A hele, tady zase zvířátka z prvního dílu!" Mezitím se ale mocně, za to neúspěšně rve mezi víry a mlýnskými kameny, aby prodal svůj příběh, který je bláhově mělký a vytahaný jak 30tileté tričko na spaní. Scénář je katastrofální a svým způsobem nešťastně geniální zároveň, protože vymyslet, jak narvat do tak drahné doby tolik vaty, chce taky pořádný kumšt. Ta romantická linka mezi těmi dvěma páry dobráků je umělá a unylá, akce málo, vtipu poměrně trapného a ona i ta fantastická zvířata mají roli větší bokovky co Moneypenny u Bonda a jsou tam, aby ten název filmu nebyl úplně nesmyslný. Nezávidětihodný úděl má chudák Redmayne, který hraje hlavní roli, která ani zdaleka hlavní není, spíš až skoro zbytečná, s rozhodnutími až na hranici náhody. Pozornost si totiž až přespříliš snadno krade extravagantní Depp a šarmantní Law, protože nebýt jich, neměl bych vůbec chuť dál s touto ságou pokračovat. Na jakýs takýs průměr tomu vypomáhá i velmi zdařilá hudba a hlavně nekompromisně dramatický konec slibujíc mnohé. Recept je jednoduchý: Víc Grindelwalda a Brumbála a neceknu. Zbytek ať si hraje v Bradavicích.

plakát

Neo Yokio (2017) (seriál) 

Hodně bizarní záležitost, která postrádá jakoukoliv smysluplnou pointu existence. Je to něco jako, když si představíte auto bez motoru a kol, kdyby byl míč hranatý anebo Bravíčko bez rubriky "Láska, sex a trápení". Nedokázal jsem zjistit pointu tohoto "anime". Polovinu času totiž strávíme poukazováním na důležitost módy a hlavní postavě nejvíce jde o to, aby se umístila na prvním místě zprofanovaného, single metrosexuály řadícího žebříčku, protože jiný smysl bytí není (jsem překvapený, že se tohle nevyskytlo v jednom z x filosofických povdzechů). V mnoha souhlasím se Starletkou: Pozorný a uvědomnělý divák mžourá, čichá, čichá satiru anebo parodii, než zjistí, že je to pouze egocentrický paskvil buržoazie. K nalezení humoru potřebujete mikroskop a Kazův nekonečný brekot nad ztrátou přítelkyně je na zápis do definic face-palmu. Jak už mnozí zmínili, Jadenův "exceletní" dabing rozlítil i mé kočky; ironicky nejlépe a jediná dobře mluvená postava byla ruská závodnice. Nad postavama jsem mávl rukou a nechal to bez komentáře, stejně tak u scénáře, příběhu, režie, animace, mno, jednoduše u téměř všeho. Výjimkou je hudba, protože ta mě vyloženě vytočila. Cpát vážnou kompozici úplně všude vám dílo nikam nepozvedne. Závěrem rád odpovím na Jadenovu domněnku: Ano, Neo Yokio vážně není nejlepším místem k životu.