TommyLeeJape

Jsem fanda britských sitcomů, ale Blackovi knihy mi nějak nesedly. Ve většině dílů se střídají dobré a špatné gagy, stejně jako se střídají dobré a špatné epizody. Všechno to jakž takž zachraňuje Moranova postava svým chlastáním a komunikací se zákazníky. Možná časem zvednu hodnocení, prozatím ovšem budu sledovat Dylana spíše jako výborného stand-up komika.

Trošku mi připadalo, že Lukas Moodysson vlastně neví co nám chce skrze Lilju sdělit, ale i přesto jsem si dokázal film "užít". Při sledování mě ihned napadlo srovnání s americkým Gardens of the Night, jenomže toto je úplně jiné kafe. Tohle totiž není žádná Amerika, toto je Rusko (to škaredé Rusko), tady si nemůžete americký sen ani namazat na chleba, natožpak uvažovat o jeho skutečném prožití. Matka vám uteče na západ, musíte šlapat, aby jste se najedli a když už máte důvod myslet si, že bude líp, narazíte tvrdě na dno a místo rozličných druhů zeleniny sklízíte ve Švédsku pouze okurky. Povinně pouštět všem pipinám, kterým se zhroutí svět nedostanou-li pod vánoční stromek ajfouna nebo já nevím co.

Ridleymu se pod rukama rozsypal scénář, navíc starý pán tak úplně nevyužil prequelového potenciálu. Tohle jsem pochopil z místních komentářů. Jelikož já mám Vetřelce někde tam, kam sluníčko nesvítí, mohl jsem Promethea sledovat, aniž bych byl nucen každý záběr a postavu srovnávat právě s touto sci-fi klasikou. Bohužel z toho i tak mám dost rozporuplné pocity. První polovina, aneb přesně to, pro co jsem si do kina přišel - sci-fi orgasmus. Druhá půlka a zejména teda konec - studená sprcha. Nemůžu říct, že by to Scott nezvládal co se týče režie, to ne. Některé scény jsou vážně kulervoucí (třeba když ze sebe Noomi Rapace vyoperovává minikrakatici). Určitě taky nemůžu tvrdit, že by byla chyba v hereckém obsazení (zejména Fassbender je naprosto dokonalý jako android). Jenomže když hodnotím film jako celek, je to prostě zklamání. Každopádně si ještě počkám na director's cut. Zatím silnější tři hvězdy.

Kdyby se v Americe (ne, že by to směřovalo do (_,_) jen za velkou louží, nicméně se loď jménem USA potápí v moři stupidity určitě nejrychleji) nevyskytovali jedinci jako Frank a William Foster, možná by to tam za chvíli vypadalo podobně jako ve fiktivním kanadském městě, které musel čistit tenhle hrdina s brokárnou. Boj proti stupiditě a morálnímu poklesu ve společnosti nám režisér Goldthwait servíruje skrze netradiční dvojici hlavních hrdinů, kteří navzdory patrnému věkovému rozdílu sdílí pohled na svět, jakožto místo plné idiotů a namyšlených blbečků mluvících, tweetujících a fejsbukujících o naprostých cocotinách. Jenom škoda, že se scénárista někdy chytá do vlastní sítě. Příkladem je třeba scéna kdy si Frank povídá s "Junem" o Alice Cooperovi a Star Treku, i když si na začátku stěžoval, jak se lidé nedokáží bavit o ničem jiném než o celebritách a o tom co viděli v bedně. Na druhou stranu, o čem chcete mluvit v přestávkách mezi zabíjením, že? (Snažil jsem se do komentáře napsat i něco o tom jak s Frankem sdílím pohled na svět, ale všechny pokusy o vyjádření tohoto faktu mi připadaly strašně arogantní, tak to píšu jenom tady na konec do závorky, jen tak mimochodem prostě. Všichni jste fajn... Ahoj)

Jen těžko lze pochopit vnímání světa z pohledu autisty, stejně jako lze těžko pochopit chování šikanujících idiotů, kteří ze svého středu vytlačují jedince, protože jsou prostě a jednoduše jiní. Film plyne sice dost pomalu, o to víc si však vychutnáte jeho originalitu. Hlavně to propojení reálného světa (navíc z pohledu autistického Bena) se světem virtuálním považuji za pomyslné uhození hřebíku na hlavičku. Srovnání s Estonským Klass je asi na místě, i když toto je přeci jen mnohem složitější dílo a to nejen po filmové stránce. Podobné typy filmů většinou moc nevyhledávám, protože se u nich často hodně nudím, Ben X mě ale z nějakého důvodu strašně zaujal.

Za chvíli už mezi námi nebudou žádní očití svědkové holocaustu. Zůstanou nám jen knihy, filmy, dokumenty. A právě proto si myslím, že autoři píšící o této strašlivé části naší historie by měli mluvit za ty, kteří mluvit nemohou, za ty na které by mělo být vzpomínáno protože se stali oběťmi odporných zločinů, a tudíž by jejich příběhy neměli být jednak zapomenuty, ale hlavně nijak zkreslovány nebo vymýšleny... Něco takového nám řekl náš učitel dějepisu, když jsme se třídou, tenkrát ještě na střední škole, opouštěli sál kina po premiéře filmu The Boy in the Striped Pyjamas. Nemůžu říct, že bych s tím starým pánem nesouhlasil, ale i přesto tento film hodnotím kladně. Zobrazení střetu naivního světa dítěte s krutou realitou mě prostě nemohlo nechat chladným.

Ray William Johnson se díky naprosto jednoduché myšlence stal nefalšovanou celebritou z jůtubka, což mu nikdo nikdy nevezme. Poslední dobou sice už kvalita =3 není taková jak na startu (podle mě teda), ale i tak se u toho sem tam zasmějete (pokud máte alespoň trošičku pokřivený smysl pro humor). Co mě štve víc je fakt, že se do pořadu začali cpát další potenciální jůtůb celebrity zviditelňující si zde svůj zatím ne tak známý ksicht.

Co povědět? Gáj to měl hold s dvojkou mnohem těžší, protože už nás nemohl překvapit Holmesem, který vidí budoucnost, pere se jako Jackie Chan a přemýšlí jako doktor House. Toho jsme se prostě najedli už v prvním díle. To co nový Sherlock potřeboval byly zajímavé vedlejší postavy a poutavý příběh. Bohužel nic z toho se tady nekoná. Nevím no, na třetí díl si do kina nejspíš zajdu (jestli teda nějaký bude), ovšem už teď mám strach z toho, že to Ritchie zase celé postaví jen na těch svých zpomalovačkách, Downeyho charismatickém projevu a výborné výpravě. Pro někoho jsou možná tyto tři ingredience postačující, ale já bych je stejně měl raději okořeněné pořádným příběhem.

I když si Project X asi zaslouží cenu za nejstupidnější námět natočený amatérskou kamerou, nemůžu říct, že by téhle mega epické kůl párty něco chybělo (teda kromě alespoň jedné jediné škaredé slečny, která ovšem nebyla postrádána). Žádné hlubší poselství film neskrývá, hlavní hrdinové jsou totální idioti, je to v podstatě celé o (chlastajících teenagerech) ničem, ale stejně, když se na to podíváte s kolosální dávkou nadhledu, možná se i pobavíte. Určitě doporučuju si nejdříve pustit trailer ať víte do čeho jdete.

Mrknu se do galerie, vidím Krise Marshalla a očekávám komedii přesycenou kvalitním britským humorem, zkrátka něco ve stylu Death at a Funeral. Chyba lávky. On tam teda ten britský humor někde schovaný je, bohužel ale říznutý velkou dávkou Hangoveru. Stručně řečeno: Některé vtipy perfektně sedí, jiné by se měli ze stopáže vyříznout (ano, nestříháme nýbrž řežeme) stejně jako srdce scénáristy, který je psal. No, mohlo to dopadnout i mnohem hůř, toto je alespoň lehký nadprůměr mezi prvoplánovými komediemi. Dodatek pro PinokKia: Nevím jakou verzi filmu si viděl ty, ale u mě ten beran určitě neměl tanga!