Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Krimi

Recenze (363)

plakát

Řetěz (1981) 

Samotný příběh a hlavní představitelé v pohodě, ale jako libovolný i jen náznak akce je natočen opravdu směšným způsobem.

plakát

Gormenghast (2000) (seriál) 

Škoda, že Britové tradičně dělají jen krátké mini série, určitě by tomu víc slušelo rozbití na víc dílů, aby ty časové skoky mezi episodami nemusely být tak velké. Stejně tak by pak mohl být plynulejší přechod mezi první polovinou, bizarně a šíleně komicky surrealistickou, do té druhé, mnohem temnější. A musím hlavně říct, že se mi fakt málokdy stane, že by se mi u něčeho líbil konec tak, jako tady - a ne proto, že by byl nějak překvapivý, ale protože ten manhunt je prostě tak skvěle vygradovaný a intenzivní.

plakát

The Lizzie Borden Chronicles (2015) (seriál) 

Narozdíl od víceméně nudného reálného příběhu má tohle koule a slušný bodycount. Jen mi přišlo, že příběh je celkem uzavřen po šesti episodách, a ty další dvě tam vlastně vůbec nemusely být...

plakát

Riverdale (2017) (seriál) 

Tohle opravdu není obvyklý teen seriál - s každou další řadou je temnější a bodycount utěšeně stoupá.

plakát

Tiché místo (2018) 

Nejočekávanější horror první poloviny roku, se spoustou ocenění a nadšených komentářů. Trochu dejavu s loňským Get Out, protože i tentokrát jsem dost zklamanej (a víc než vloni). Asi vůbec nejlepší na filmu jsou dvě věci - jednak ten samotný nápad s monstrem, co se řídí jen sluchem, takže je třeba být hodně potichu, a určitě se z toho dal vytěžit dobrý horror, něco jako Den trifidů naopak. Quiet Place to ale není, protože zasazení do postapo světa (kde už monstra vyhrála) vyznívá krajně nepravděpodobně, dokonce až směšně - monstra sice vyhladila lidské armády, ale stará dobrá brokovnice samozřejmě funguje. Stejně tak v upoutávkách prezentovaná evoluční výhoda (znaková řeč kvůli neslyšícímu členu rodiny) by reálně fungovala přesně naopak - hluchý člověk neví, že dělá hluk, takže v rámci nastavených pravidel umírá mezi prvními. Sorry jako, nedává to smysl. Ještě míň smyslu dává bizarně zabezpečená domácnost v očekávání narození potomka (který asi bude řvát jak na lesy, že), se spoustou srandovních, ale zcela nefunkčních vychytávek, přitom ideální řešení je vidět hned v úvodu - velký hluk přebíjí malý, takže místo vysypávání všeho pískem a jiných hloupostí se prostě přestěhuju ke zdroji hluku, třeba tomu vodopádu. Ještě jsem nezmínil tu druhou dobrou věc - teaser, který netradičně běžel i přímo před filmem, a který varoval diváky ČSFD projekce před tropením obvyklého hluku, aby nepřilákali monstrum do sálu. To fungovalo jako gimmick fakt super, nikdo v sále si nedovolil ani zašustit, dokonce i já jsem se do pytlíku s buráčky nenápadně proklofal až v druhé polovině, a každé zachroustání se i tak neslo tak, že sousedka zprava po mě házela divné pohledy. Nemusela se bát, měl jsem od začátku plán, že kdyby se monstrum opravdu objevilo, vytvořím zvukovou diverzi odhozením celého pytlíku oříšků do řad postradatelných diváků před sebou - a hele, další věc, co je ve filmu nenapadla! Každopádně to byl díky tomu neobvyklý zážitek, a možná by to mohli pouštět před každým filmem, místo toho varování o vypnutí mobilů. 3/5

plakát

Legion (2017) (seriál) 

Jeden ze seriálů, na které se není možné dívat po jednotlivých episodách, ale je nutné sjet najednou - protože až pak to jako celek dává (v obou sezonách) docela smysl. Jednotlivé díly jsou ovšem totální úlet, a v podstatě triviální dějovou linii dokážou autoři natahovat různými astrálně/snovými sekvencemi v podstatě libovolně dlouho, a občas je i pro fanouška s otevřenou myslí obtížné na jejich hru přistoupit. Monstrum z první sezony je úžasné, jen škoda relativně malého prostoru, jakého se mu dostává.

plakát

Obchoďák Sedmé nebe (2015) (seriál) 

Pravděpodobně nejlepší v současnosti běžící nový sitcom, s minimem vysloveně slabých dílů.

plakát

UnREAL (2015) (seriál) 

Už tři roky naprosto dokonalé guilty pleasure, které změnilo zcela můj pohled na to, co znamená "produkovat show". A doufám, že to takhle probíhá všude! :-)

plakát

Štiky (2018) (pořad) 

Spletité existenciální drama britské modré kočky, žijící v hlučné lidské rodině. Na první episodě mi trochu vadilo, že kočka je vidět jen občas, navíc má kameraman zjevný problém správně na ni zaostřit - ale možná je to umělecký záměr, jehož hloubku rozkryjí až další díly.

plakát

Ztraceni ve vesmíru (2018) (seriál) 

Asi prostě nejsem cílová skupina. Stejně jako nikdo další nad 10 let.