Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Krimi

Recenze (363)

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Dramatizace svojí nejoblíbenější knihy jsem se dost obával, především díky útržkům záběrů z trailerů, ve kterých se zdálo, že z mojí vizualizace hrdiny, pařícího osmitové pecky, se stala tuctová 3D CGI slátanina. Děj navíc dostal mnoho změn, vesměs k horšímu, částečně asi i kvůli PG13 ratingu, částečně kvůli zjednodušení jednotlivých úkolů tak, aby byly srozumitelné i na dvouhodinovém prostoru. I na to Atari 2600 dojde jen úplně nakonec. Ale... ALE! Co je podstatné, že během celého filmu jsem měl ten samý extatický pocit, jako když jsem četl knihu, že zůstalo zachováno její poselství a podstata. Že může existovat svět, kde nesmyslně detailní znalosti popkultury 80. let, na kterých naše generace geeků vyrostla, mohou něco znamenat. Za to musím Spielbergovi poděkovat. 5/5

plakát

Prezident Blaník (2018) 

Idiotům, voličům Zemana, Mirce Spáčilové, a jiným podvratným živlům, co normálně koukají jen na TV Barrandov, se to samozřejmě líbit nebude, ale takoví nesledují aniseriálovou Kancelář, jsou pak zmatení, a vlastně nechápu, proč se serou do kina, a pak tu čárají hodnocení, píčusové. Teda u Mirky to chápu, raut. Dlouholeté fanoušky ovšem Tonda Blaník nemůže zklamat, spousta vymakaných gagů, a plejáda reálných politiků, vesměs se účastnících nevědomky. Paráda.

plakát

Ashes (2010) 

Až skoro do konce jsem si myslel, že se dívám na laciný direct to VHS film z devadesátek - než někdo vytáhnul smartphone. Pokud to byl záměr docílit takové atmosféry, tak tleskám, protože všechno fakt přesně ladí na tu dobu - špatní herci, ne úplně originální námět, celkový vizuál. Snad až na ten příběh, kde by asi tehdy nechali lítat "zombie" po place od začátku. Takže se mi to nakonec jako dost líbilo.

plakát

Chuckyho kult (2017) 

Pár dobrejch nápadů, co se bohužel nepodařilo tak úplně vytěžit. Hlavně to roztrojení nemělo chybu, a na dialozích mezi panenkama by se klidně dal ještě jeden celej díl utáhnout... :)

plakát

Temná věž (2017) 

Povedená fantasy pohádka pro děti. Možná škoda, že není víc takhle propagována, protože mnozí pak přijdou na něco jiného, a odcházejí z kina nasraní, že přesně tohle dostali.

plakát

Kriminálka Anděl (2008) (seriál) 

Asi jediný částečně koukatelný krimi seriál Novy. Chemie postav funguje, a není to občas úplně špatně napsaný.

plakát

Specialisté (2017) (seriál) odpad!

Fakt nekoukatelný, to už Nova nemá ani na skutečný herce?

plakát

The Defenders (2017) (seriál) 

Scénáristicky krkolomné a hodně silově tlačené k finální bitvě. Jediná výhoda toho, že je tu víc hrdinů pohromadě je, že nemají tolik času fňukat osamotě, jako obvykle. Teda, kromě Dannyho, to je tak zoufale napsaná postava, že jsem se za něj upřímně styděl. Snad bude nová Jessica lepší...

plakát

Svět podle Daliborka (2017) 

Málokdy se mi stane, že bych o filmu načetl do předu tolik informací ještě předtím, než jsem ho viděl. U Daliborka ale moje sociální bublina už týdny před premiérou rezonovala debatami na téma jak moc to je nebo není dokument, a jak moc to je nebo není o kritice nebo propagaci neonacismu. Po filmu (a většině z více než tříhodinové (!) následné debaty s Vítem Klusákem) musím říct, že na ničem z toho vlastně vůbec nezáleží, a Svět podle Daliborka je především neskutečná zábava. Už dávno jsem se v kině tak moc nenasmál. Jistě, není to možná humor pro každého - když jsem se třeba zhroutil v křeči smíchu při scéně, kdy si Daliborova dívka v Osvětimi vybírá kámen do terária, slečna ob tři sedadla mne probodávala pohledy, jak kdybych právě pochcal hrob Karla Marxe. Ale většina lidí v kině se smála se mnou, protože snad právě s výjimkou epilogové části v Osvětimi je všechno, co Daliborek a jeho blízcí dělají, směšné nevídaně bizarním způsobem. Kdyby Daliborkovi nevypadaly vlasy, a stal se tak místo neonacisty raději metalistou (což jsou údajně dvě jediné volby mladých mužů v Prostějově), jsem si naprosto jistý, že i o tom by mohl být film, co by fungoval podobně. Daliborek adoruje jakousi vlastní, "romantickou" verzi nacismu, a protože je to vlastně v jádru slušnej nenásilnej kluk, a to nepíšu nijak ironicky, všechny nacistické hrůzy minulosti si vnitřně omlouvá výběrem vypečených konspiračních teorií - a když je konfrontován s realitou, nakonec konči raději u budhismu (to už ve filmu není). Jenže za to je těžké ho odsoudit, podobným internetovým konspiračním blbostem, jen na jiné téma, věří masy voličů Babiše. Jediný skutečně strašidelný nácek je tak ve filmu matčin slovenský přítel Vladimír, zjevivší se prý náhodou (a to jediné mám Klusákovi problém věřit), který mi opravdu přišel, že riskuje nějaké případné trestní oznámení, a že dost možná ani nekecá o tom, jak se účastnil pogromů, a jaká to byla prdel. Jo a mimochodem má to skvělou hudbu.