Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 049)

plakát

60 sekund (2000) 

60 sekund jsem naposledy viděl jako teenager na začátku milénia a pamatoval jsem si ho jako "ten boží biják, ve kterym se proháněj pořádný fára". S odstupem dvou dekád se musim jenom pousmát, jak málo mi tehdy stačilo ke štěstí. Teď jsem totiž zjistil, že kromě pár akčních scén (zejména s těma autama) nebo soundtracku, neni vlastně o co stát. Chyběla mi hlavně pořádná porce napětí a zábavy. Angelina Jolie vypadá s dredama dost hrozivě a Nicolas Cage na vrcholu kariéry nemá co hrát, takže většina příběhu, která staví na geniálnosti právě jeho postavy, nedokáže pořádně zaujmout. Nezajímavost ale byla problémem celýho filmu. Narychlo se dala dohromady partička zlodějů (přimčemž většinu z nich ani pořádně nepoznáme, některý nedostanou v podstatě žádnej prostor a kooperace mezi členama je často téměř na nule), řeklo se, co je třeba a vyřešilo se to. A mám takový podezření, že takhle vypadala celá produkce, kdy přišel námět, sehnal se casting a prostě se to natočilo. Bez nějakýho většího nadšení nebo zájmu, jakoby na tomhle projektu všichni dělali z donucení. Výsledkem je teda velká rutina a průměr, tři slabší hvězdy.

plakát

Smrtící parazit (2009) 

Jsem rád, že se šlo nakonec trochu jinym směrem, než se na začátku zdálo (Věc) a nakonec se z různě viděnejch námětů podařilo natočit sympatickej sci-fi horůrek o parazitech. Ekologická agitka mi nijak nevadila, jelikož stála na pravděpodobný hrozbě (paraziti ve zmrzlejch tělech přehistorickejch zvířat pod silnou vrstvou postupně tajícího ledu).  Líbil se mi i závěrečnej twist s Dr. Kruipenem, což bylo fajn překvapení. V úvodu tempo vyprávění trochu drhne, ale jakmile přijedou na základnu studenti, začíná nabírat na obrátkách. Herecky žádnej velkej zázrak, ale pro účely skromný žánrovky to bohatě stačilo. V rámci žánru lehkej nadprůměr, jinak spíš solidní průměr za tři hvězdy.

plakát

John Wick: Kapitola 4 (2023) 

Vrcholu ve finále série dosáhla zejména stopáž, protože dělat z akčního bijáku opulentní podivanou na necelý tři hodiny fakt neni dobrej nápad. I když za tu dobu dostaneme spoustu akce, která je navíc mnohdy nápaditě natočená (např. Vítěznej oblouk, hudební klub nebo “videoherní” pohled seshora v opuštěnym baráku), občas mě už začínala trochu nudit. Choreo se mi nezdálo příliš nápaditý, což bylo z velký části způsobeny neschopnejma protivníkama, který se nechali sejmout na první dobrou. A ten víc než trojmístnej počet protivníků, co John Wick v tomhle díle s přehledem vyřídil, už působil poněkud parodickym dojmem. Stejně jako slepej zabiják, co se vyhýbá kulkám líp jako Neo v Matrixu. Celkově mi postavy slepce a stopaře moc nesedly a jejich vztahy s Johnem Wickem se často dost zvláštně měnily. Taky mi přišlo divný, že se svět smrsknul jenom na různý zabijácký společenství a neschopný protiviníky. Civilistu aby člověk pohledal (vidět snad byli jenom v hudebnim klubu) a neexistence policie už v exteriérovejch scénách působí jak pěst na oko. Jo, má to pořád styl, audiovizuál je super, s akcí se vůbec nešetří a závěr je hodně sympatickej, nicméně méně je někdy více. Se soudnější stopáží (aspoň jako minule) a aspoň náznakem reálnýho světa, ve kterym se jinak postavy pohybujou, bych se čtvrtou hvězdou neváhal, takhle nemůžu s čistym svědomim dát víc než tři silný hvězdy.

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Dle hodnocení jsem očekával pořádnou pecku a nakonec mám hodně rozporuplný pocity. Akce je suprově natočená a je jí dost. Zápletka s Rocketem je pěkně vystavěná a závěrečná “rozlučka” je fakt skvělá. Jen je škoda, že se do celýho příběhu plete několik zbytečnejch postav (Warlock a jeho máma) nebo námětů (záchrana dětí), což mimo jiný zbytečně prodloužuje stopáž. No a vizuál byl občas těžce cringovej. Zejména organická planeta s totálně ulítlejma kostýmama (ochranka) nebo Kontrazemě se zvířecíma lidma (extrémně ošklivý a nesympatický postavy). Tyhle vizuálně nevzhledný a ujetý pasáže mi fakt vůbec nic neřekly. Vzhled Adama Warlocka byl dost nerdovskej a hlavního záporáka si budu pamatovat jenom jako toho týpka s připlou maskou na hlavě, co pořád jenom řve. Díky funkčnímu humoru, emocím, spoustě akce, jistýmu řemeslu nebo stylovýmu soundtracku i přes tyhle všechny výtky projekce nakonec vcelku uteče. Ale popsaný negativní momenty prostě z hlavy jen tak nesmažu a budu na tyhle Strážce galaxie vzpomínat jako na ten divnej a ujetej díl. Velká škoda, že se končí zrovna takhle rozporuplně, tři silnější hvězdy.

plakát

Sisu (2022) 

Na jednu stranu je příběh dost absurdní (nesmrtelnost nebo bojeschopnost Sisuho, obecná nevšímavost nácků, co se děje kolem nich). Na druhou stranu se mi zdálo, že se v tom vražednym řádění drží biják až příliš zpátky. Námět byl zkrátka tak absurdní, že by vůbec ničemu nevadilo, kdyby Sisu nácky vraždil různejma způsobama jak na běžícim páse (takovej finskej Rambo by přišel vhod). Dočkali jsme se pár vraždících scén, ale často to byla taková vcelku reálná vybíjená ve smyslu "jeden na jednoho". Čekal jsem teda ještě větší odvaz, díky čemuž by bylo možný odstranit uloudaný scény, kdy se jenom prochází / projíždí krajinou a nic moc se neděje. Nudnejch pasáží nebylo na takhle skromnou stopáž uplně málo. Třetí silnější hvězda za námět, gore, akci, hudbu a Laponskou výpravu.

plakát

Kniha přežití (2010) 

Ten nápad s Biblí byl teda extrémně přiblblej a spolehlivě pohřbil jinak pontenciálně solidní biják. Vizuálně i atmosférou postapo světa vcelku fajn podivaná, navíc akce pěkně nakroucená. Nicméně těch scén, kdy se daly vytěžit tyhle přednosti, zase tolik nebylo. Často se totiž zdlouhavě kecalo a filozofovalo nad Biblí, kvůli čemuž nakonec vyšel naprázdno jak Oldmanův záporák, tak Washingtonův klaďas. Když neni co hrát nebo je jenom blbě napsaná role, je fakt uplně jedno, jestli obsadíte áčkovýho nebo béčkovýho herce. Poslední hřebíček do rakve byla závěrečná pointa "na západě", která byla jednou z nejpřiblbějších, kterou jsem kdy viděl. Za akci a vizuál druhá hvězda.

plakát

Zelená zóna (2010) 

Já si film užil hlavně díky svižnýmu tempu vyprávění (i přes silný politický téma), kvalitní Greengrassově filmařině (občas bych teda trochu ubral na třesoucí se akční kameře - někomu by tohle už nemuselo fakt vyhovovat ani zdravotně), akci se kterou se fakt moc nešetří nebo Powellově hudbě. Vzhledem k tomu, že nevyhledávám válečný ani politický snímky, jsem byl nadmíru spokojenej, což je asi ta největší pochvala, kterou můžu týhle podivaný dát, čtyři slabší hvězdy. A teď ještě takový moje malý zamyšlení: Docela mě překvapilo, jak velkou kritiku celý invaze do Iráku tenhle americkej biják podává a jak nevykresluje američany zrovna dvakrát lichotivě. Spoustu lidí, co nemusej Ameriku, si z toho budou asi stříkat do kalhot a budou psát nejspíš v poslední době velice populární hlášku na způsob "Dřív dezinformace, dneska pravda.". Nicméně by pořád všichni měli mít na paměti, že je to jenom film na základě nějakejch události a indicií. Ono to totiž dost možná tak jednoduchý uplně nebude a fakt nejsem naivní, abych si myslel, že se skutečnou pravdu někdy dovíme. Ale nikomu upírat názor určitě nehodlám, ono je to často taky dost kontraproduktivní.

plakát

Dívka a moře (2023) 

Příběh sice staví na klišoidnim námětu "místo snění tvrdě makejte a dokážete všechno, co si zamanete", ale nakonec z toho všeho vylez sympatickej i lehce inspirativní feel-good biják. Uměl bych si teda představit ještě víc dobrodružství nebo napětí na otevřenym moři a scény z dětsví bych uplně vynechal. Trochu mě ještě zarazil moment, kdy se jachtička převrhla a za nějakej čas se zase zázračně vynořila, ale co já vim, asi to možný je. Jinak jsem byl spokojenej, protože děj svižně odsýpal, herci hráli co měli a audiovizuál dokázal mnohdy navodit příjemnou atmosféru. Na jistej nadprůměr za čtyři hvězdy to ale přec jenom uplně neni, tři silnější hvězdy.

plakát

The Collection (2012) 

Jedničku jsem bral s velkou rezervou, ale pořád působila aspoň trochu uvěřitelně. Pokračování bohužel jede kvantitu na úkor kvality. Úvodní párty-řežba byla těžkej úlet a báchorka kolem Collectora, že už úspěšně navštívil 50 rodin bez jakýhokoliv odhalení taky. A celkově už těch vražd nebo mrtvejch těl u Collectora “doma” bylo tolik, že už to ztrácelo kouzlo. Zajímavej nápad byly zfetovaný krvelačný živoucí oběti, ale ty nakonec dostaly prostor jenom v jedný scéně. Taky se mi zdálo, že když bylo na scéně víc osob najednou, byla z filmařiny, ale i herectví cítit těžká béčkařina, což se minule ani stát nemohlo a dojem z komornějšího slahsheru kdesi v domě byl o mohem lepší. A neuvěřitelnost až absurdnost příběhu byla už tak velká, že přestávala fungovat démoničnost Collectorovi postavy z minule. Za svižný tempo vyprávění, dostatek akce a závěr přihazuju třetí hvězdu.

plakát

Podivní (2010) 

Příběh je sice dost předvídatelnej a nemá moc možností jak překvapit, to se ale povedlo vykompenzovat pěknou filmařinou, castingem nebo akcí. Líbilo se mi, že se šlo bez delšího okecávání na věc rovnou na začátku, díky čemuž bylo tempo vyprávění pořádně svižný. Akce byla pěkně nakroucená, různorodá (od přestřelek přes honičky až po bitky) a mnohdy nápaditá. O napínavý momenty včetně lekaček nouze taky nebyla. Jedna z mála věcí, co bych změnil, by byla zombie fáze nákazy. Kdyby scénář zustal jen u toho, že lidi prostě zmagořej a dělaj hrozný hovadiny (dejme tomu by k tomu mohli mít trochu tužší kořínek než normálně), byl by hned o fous originálnější a možná i strašidelnější (díky tomu, že by nestavěl na ničem extra nadpřirozenym). JInak jsem fakt spokojenej, za těch 20 mega se už něco takovýho líp natočit asi nedalo, čtyři slabší hvězdy.