Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 041)

plakát

Drsnej Shaft (2000) 

Když jsem viděl v titulcích herecký obsazení, byl jsem hodně nadšenej. Jenže casting bylo bohužel jediný, co se fakt povedlo, nicméně i tohle plus nakonec zazdilo zjištění, že herci stejně neměli pořádně co hrát. Scénář stál totiž za starou bačkoru a potenciál Samuel L. Jacksona nebo námětu v podobě černošskýho hrdiny, co se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou, zustal hodně nevyužitej. Kdyby příběh zustal pouze na rovině střetu Shaft - Wade (tj. nehodil by nesmyslně do hry šablonovitýho záporáka Peoplese), přidal aspoň nějaký hlášky a víc akce, moh být výsledek uplně jinde. V tomhle případě nemůžu dát víc jak dvě silnější hvězdy.

plakát

Slunovrat (2019) 

Stejně jako minule předvádí i tentokrát Ari Aster skvělou práci s kamerou a hudbou, takže výsledkem jeho snažení je opět funkční napínavá nebo mysteriózní atmosféra. Na to, že je tempo vyprávění pomalý a stopáž hodně dlouhá, nudy zase tolik nebylo. Ale obecnýmu nadšení recezentů i tak příliš nerozumim. Hlavně jsem postrádal něco "šokujícího", což bylo slovo, který se objevilo snad v každý recenzi. Spíš než hororem je totiž pro mě Slunovrat pokusem o psycho thriller, kterej se ještě tak trochu spolíhá na místama lobotomický chování postav (někdo se ztratil a pokud to vůbec přišlo někomu divný, spokojil se s chabym vysvětlenim ze strany člena sekty popř. svýho kamaráda). Finále a pointa se snaží být originálnější než minule, nicméně do kalhot jsem si z toho necvrnknul a spíš jsem si při závěrečnejch titulcích řikal "A to je jako všechno?". Třetí hvězda za filmařinu a atmosféru.

plakát

Všechno bude (2018) 

Sledovat blbnutí nadrženejch puberťáků bylo sem tam zábavný, což ještě podtrhlo pár dobrejch hlášek. Jenže zábavnejch momentů zase tolik nebylo a zejména zdlouhavý záběry s pomalym tempem vyprávění se postaraly o to, že se i takhle skromná stopáž zdála mnohem delší. Vlastně stejná situace jako u Omerzova předchozího bijáku. Za mě velká škoda tohohle výsledku, protože filmařinu Olmo Omerzu zdatně ovládá a casting byl super. Zejména dva mladý neherci měli hodně co nabídnout, jenže k tomu by potřebovali dostat pořádnou příležitost (resp. scénář). Druhá hodně silná hvězda za casting a několik vtipnejch momentů.

plakát

Spartakus: Bohové arény (2011) (seriál) 

Sice menší nářez než původní seriál, jenže když vezme člověk v úvahu, že tahle prequelová minisérie vznikla neplánovaně a na rychlo kvůli odchodu Andyho Whitfielda, je výsledek hodně slušnej. Určitě se povedlo ukrátit fanouškům čas při čekání na druhou sérii a udržet je "ve varu". Spíš než na bitky se děj soustředil na jednotlivý postavy a leccos vysvětlil (jak se Oenomaus stal Doctorem a Crixus šampionem nebo pěkně dokreslil postavy Gannica, Ashera ale hlavně Batiata a Lucreatiu). Trochu mě mrzí, že jsem celou sérii nezkouknul "chronologicky", ale tenhle prequel jsem si nechal až nakonec, možná bych si díky zmíněnejm vysvětlovačkám užil druhou a třetí řadu o chlup víc.

plakát

Fotr je lotr (2000) 

Romatickejch komedií, na který se rád podivám víckrát, moc neni. Tuhle jsem už ale viděl po třetí a pořád mě dokáže pobavit. Ben Stiller tentokrát nehraje ujetýho týpka, ale velkýho smolaře, kterýho vám bude mnohdy líto. Robert De Niro byl jako nevrlej otec hodně fajn, jen jeho působení v CIA se nepodařilo v komediální rovině pořádně zužitkovat. Ze všeho nejvíc jsem rád, že se jedná o komedii s decentnim množstvim romantiky a ne naopak. Za casting, pár fakt dobrejch gagů nebo dialogů čtvrtá hodně slabá hvězda.

plakát

Spartakus (2010) (seriál) 

Ze začátku mě trochu iritoval lacinější vizuál, kterej se ale postupem času zlepšoval a na poměry seriálový tvorby nakonec nebyl vůbec špatnej. Pak zamrzela smutnym osudem Andyho Whitfielda vynucená výměna na jeho postu, nicméně na novýho Spartaka jsem si po pár dílech docela zvyknul. A tim veškerý výtky končej, protože všechno ostatní bylo super. Spoustu pořádně krvavý akce, mnou neoblíbený zpomalovačky mnohdy sakra stylový a kromě akce byly dost explicitní taky erotický scény. První dvě série byly protkaný důmyslně vymyšlenejma intrikama a hodně mě pobavily dialogy mezi postavama, který na ně narážely (nejvíc vždycky v případě hlášky pronešený "intrikářskou" postavou směrem k tý nicnetušící podvedený). Záporáci vždycky fajn (Lucy Lawless ukázková mrcha), ale uvítal bych, kdyby se nějaký z druhý série ještě podivali do tý třetí. Z tohohle pohledu byla třetí série slabší, ačkoliv byla paradoxně nejvíc rozjetá a v závěru téměř epická. Nicméně série byly pěkně rozdělený do různejch etap Spartakova života během vzpoury (zajetí a útěk z něho, následně boje lokálnějšího charakteru s Glaberem až po válku s celym Římem resp. Crassusem). Napětí se občas dařilo tvořit i ve chvílích, kdy bylo jasný, jaká postava vzhledem k historii musí přežít (Crassus nebo Caesar) a jak celá vzpoura dopadne. Ale líbilo se mi, že se tvůrci drželi přinejmenšim základních faktů z týhle historický kapitoly. Ono když si člověk uvědomí, že se to takhle nějak v jádru opravdu stalo, je celej seriál hned o level působivější, za což přihazuju pátou hodně slabou hvězdu.

plakát

Hastrman (2018) 

Na režijní debut po technický stránce fajn práce. Dlužno ale dodat, že měl Ondřej Havelka štěstí na solidní casting a kameramana, což mnohdy ještě ve spojení se zajímavou hudbou (jak filmovou, tak tou folklórní) vytvářelo skvělou mysteriózní atmosféru. Předlohu neznám, ale v dramaturgický rovině už Hastrman nedokázal pořádně zabodovat. Jenže ono se těžko v tomhle smyslu uspěje, když scénář postrádá nějakej pořádnej příběh a je spíš slepencem mnohdy nepříliš souvisejících scén ze života hlavní postavy, čemuž moc nepřidalo ani pomalý tempo vyprávění. Všechno teda hodně zachraňuje zmíněná filmařina společně s atmosférou (hlavně díky tomu navzdory slabýmu příběhu pocit zbytečně strávený hodiny a půl života rozhodně nehrozí), za což letí třetí hodně slabá hvězda.

plakát

Důvěrný nepřítel (2018) 

V rámci žánru celkově slabší kousek. V rámci český kinematografie docela obstojnej počin už jenom proto, že těch českejch thrillerů zase tolik neni a těch, co za něco stojej, je jako šafránu. Filmařina bez pochyb na úrovni a herecký obsazení taky vůbec nic nezkazilo. Námět na komornější thriller nebyl uplně marnej. Jenže příběh už bohužel tak přesvědčivej nebyl. Hlavně teda od chvíle, kdy se Andrej dostal do špitálu a prostor dostalo akční finále, ve kterym utrpěla logika drtivou porážku a závěrečná pointa už nedávala smysl vůbec žádnej (to jako dům uměl číst i myšlenky?). Třetí hodně slabá hvězda za jistou filmařinu, místama zajímavou hudbu a svlíkající se Gabrielu Marcinkovou.

plakát

Muži v černém: Globální hrozba (2019) 

Mám pocit, že z původní série zbyl jen název a styl titulků. Tommy Lee Jonese s Willem Smithem se rozhodně nepodařilo nahradit a upřímně moc nerozumim tomu, proč bylo nutný dělat dvojici ženská-chlap. A když už nic jinýho, Tessa Thompson se do role vůbec nehodila a Chris Hemsworth, kterej měl dobrý momenty, by si zasloužil charismatičtější i schopnější hereckou parťačku. Bohužel neni ani moc akce nebo humoru. Emzáků se nakonec taky moc neobjeví a chybí nějakej pořádnej záporák. Zkrátka nápadů je hodně málo a vznikla předevšim přehlídka scénáristický impotence. Za 110 mega hodně drahý mlácení prázdný slámy bez pořádnýho příběhu, což bylo naprosto oprávněně ztrestaný kasovnim neúspěchem.

plakát

Adaptace (2002) 

Nejsem si jistej, jestli jsem biják uplně pochopil. Genialita snímku mi asi zustane navždy skrytá, nicméně vzhledem k tomu, že jsem se častějc nudil bež bavil, je mi to vlastně uplně jedno a nemám důvod nad nim víc přemýšlet. Naštěstí se aspoň povedlo dát dohromady hodně dobrej casting, takže nemám pocit, že bych projekcí strávil naprosto zbytečně dvě hodiny mýho života. Třeba Nicholas Cage v ujetý dvojroli občas docela bavil, jenže žádná scéna bez něj mě už nedokázala pořádně zaujmout. Druhá silnější hvězda za upocenýho Cage a pár zábavnejch momentů s nim.