Muff

Případ je jednoznačně inspirován případem z roku 2015, o to větší mám obavy, jak se to bude vyvíjet v reálu, když v seriálu z ředitele udělali defraudanta a nenažraného prospěcháře, což - jak to vypadá - ředitel ze skutečné kauzy nebyl. Zajímavější a více k zamyšlení by příběh byl, kdyby ponechal scénárista status quo, tj. pouze pohlavek zezadu a následnou reakci, včetně náznaku politických her. Pak by bylo na diskuzích, zda reakce byla přemrštěná, jak se k tomu stavět, a podobně. Tím, že do hry zapletl kriminální pozadí s osobními zájmy ředitele & Co. a mysogynní šovinistický leitmotiv v podobě chlapského gangu (nejen toho na zahradě), sice udělal příběh šťavnatějším, ale sporný motiv facky se tak stal bezvýznamným, neboť pak už šlo čistě o jednoznačný a odsouzeníhodný kriminální čin, což odsunulo problematiku fyzických trestů v příběhu úplně na vedlejší kolej.

Náhodou jsem přepnul a koukám, absurdní prostřihy na podivný dívčí spoře oděný kvarteto v červeném oparu, asi nějakej biják z devadesátek. Ale chyba lávky, ono to bylo skoro aktuální! Lucka Vondráčková měla asi nejlepší herecký výkon, jinak se ve filmu skládaly klišé na klišé, klipovitost, zoufalé herecké výkony, děj byl zřejmý míle dopředu, prostě celkově hodně, hodně slabé. Nebudu se tu rozepisovat, líp to za mne udělal uživatel Sarkastic.

Opět zásadní díl, problematika "jiných" žáků, inkluze. Celé je to vlastně o tom, že nic není jednoduché a černobílé a už vůbec to nemá jednoduché řešení. Na jednu stranu rodiče poškozené dívky, na druhé matka kluka s poruchou chování, na třetí učitelé s dalšíma 25 děckama ve třídě, na čtvrté ministerstvo, co musí lavírovat - chce inkludovat hlava nehlava a rušit speciální školy, protože se v minulosti dost zneužívaly, a některé děti si inkluzi nepochybně zaslouží, na druhé straně by jistě byla tendence do nově zřízených speciálek strkat kdekoho, a navíc na nic nejsou peníze, na páté straně veřejnost, na šesté odborníci, na sedmé média... Myslím, že seriálu se hodně daří zkomprimovat všechny tyhle aspekty do velmi krátké doby, ale tak srozumitelně a nečernobíle, že má divák dost prostoru k zamyšlení i po skončení pořadu. Nový ombudsman v tom taky tak nějak tápe a divák má možnost tápat, hledat řešení a vytvářet si postoje s ním. V tomto smyslu je hodně edukativní. Co se  týče Kláry Issové, nemám ji rád, ale tady mi sedla, protože nejspíš ani nehrála.

Plytká akční podívaná bez přesahu, popkornovka, co nezanechá stopu. Nechápu, za co dostala Scarlett těch 20 mega, připadá mi, že by těch pár scén odehrála jakákoliv seriálová druhořadá herečka.

Žánrovka, johnwickovina, nicméně trochu jinak pojatá. První půlka bavila, ale brutální sešup nastal s poslední přestřelkou, kdy už i s rezervou braná akce sklouzla do sebeparodie se záporáky nabíhajícími před hlavně, aby se nechali zastřelit, to už prostě bylo moc, sory.

Úplně náhodou jsem narazil na tohle divadelní filmové představení s vpravdě hvězdným obsazením. Příběh začínající banálním konfliktem potomků se zvrhne v drama mezi rodiči obnažující frustrace, přetvářku a skutečné charaktery, zatímco děti už dávno na nějaký konflikt zapomněly a hrají si spolu venku dál. Celý děj se - jako na divadle - odehrává prakticky v jediné místnosti a charaktery jsou perfektně vyjádřené herci, kteří hře dali punc uvěřitelnosti, člověk doslova cítil, jak tam s nimi stojí a absorbuje emoce. Není to obvyklý formát, proto mě zaujal a líbil se mi.

Po delší době jsem si dal detektivku (jinou než Poirota, Maigreta nebo Vraždy v Midsomeru) a opravdu pobavila, dokonce měla i takový ten staroanglický nádech, což nepochybně byl i záměr. Navíc i vystavění příběhu bylo nevšední - scéna u výslechu a pak prostřih na scénu, která se skutečně odehrála, takže divák má jak informaci, kterou dostal detektiv, tak informaci o skutečné situaci, a že se ze začátku prolínáním časových os informace jen hrnou, je třeba napnout pozornost. Čistě komediální momenty se tam nevyskytovaly, spíš se jednalo o dobře vystavěné a zábavné absurdní hříčky, drobné momenty a hyperboly (nápad se zvracením, zmínky o zemi původu Marty, míček nebo hrníček - na začátku a na konci, Harlanova zmínka). Na dvouhodinovou stopáž jsem se vůbec nenudil, Ana de Armas byla velmi sympatická a velmi uvěřitelná, herecké obsazení vydařené. Zhruba ve dvou třetinách jsem měl určitou teorii, která se ukázala jako mylná, nicméně by jistě byla také zajímavá. V každém případě poslední scéna byla vyloženě zábavná.

Pár slušných momentů a nápadů, povinně pár věcí ukázaných až na konci, aby se všechno jako propojilo (z hlediska děje to byla ale marginalita), část postav úplně zbytečných, nelogicky se chovajících, celej díl postavenej na nějakém tajemném větším plánu, přičemž nakonec to vypadá, že jedinej plán, kterej ani nebyl skrytej, byl sabotovat lidstvo a způsobit chaos a zkázu, ale pak na poslední chvíli jako že ne, i když celej děj předtím tomu nasvědčoval, no nevím, scénáristi se moc nevytáhli. No a ty akční scény, třeba v posledním dílu, to už bylo spíš k smíchu, jak tam grupu po zuby ozbrojených a neustále pálících a nijak se nekryjících komandos Dolores zlikvidovala, no jo, jasně. Sestupná tendence od prvního dílu, kde bylo fantastické to proplétání děje. Třetí série je primitivně přímočará, přecpaná filozofováním, samá nablýskaná akce, ale jinak vlastně nuda.

Hoička absurdní a trip samoúčelný, kdyby v tomhle dílu zrovna nebyl zásadní twist, byla by to nejnudnější část celý série.

Slušná oddychovka, ale stejně jako u předchozích snímků od Rudolfa mi trochu vadila ta klipovitost, zvlášť ve zbytečně uspěchaném konci, kdy zcela zásadní pointa mi unikla jen kvůli tomu, že to, na co navazovala (a to bylo pro děj SAKRA DŮLEŽITÉ), se objevilo v záběru prostě jen na pár sekund a ani nebylo zřejmé, jestli to vlastně proběhlo. Prostě se moc stříhalo a nedovyprávělo. Aňa podala dobrý výkon a sedla mi, i když ji jako herečku prostě nemám rád, Ondra byl až nepřirozeně moc suchý, vlastně takový trochu vypočítavý hovado, co i tu svou možnádceru řešilo tak nějak z povinnosti a hlavně přes čísla a paragrafy :D, baba na sociálce zas až černobíleabsurdně krutá, vlastně celý ten proces mi připadal absurdní - je přeci v zájmu dítěte být u někoho, kdo k němu má alespoň nějaký vztah než ho vrazit do děcáku nebo k úplně cizím lidem. Ale bylo tam pár pěkných okamžiků i vtipných hlášek, mojí každoroční pohádkou se to ale nestane, je to moc takový ten vánoční doják. Souhlas s castor.