Scaevola

Žádná katastrofa to nebyla... tedy, jde o televizní kriminálku s malým rozpočtem a většími ambicemi, než by bylo záhodno, ale jinak byly jednotlivé případy zajímavé a vyšetřovatelé sympatičtí. Je sice otázka, zda musel být tým tak veliký, když se většina nedostala ke slovu ani zdaleka ve všech dílech, a jestli bylo navíc nutné řešit jejich soukromé bolístky (podivná matka?!), avšak bylo napínavé domýšlet, kdože je pravým zločincem. Schválně zde říkám domýšlet, protože z mého pohledu se jako největší zápor série ukázaly právě zbytečně zkratkovité závěry, leč celek neurazil a nebránil bych se dalším, odpočinkovým dílům.

V zásadě se nestane nic, co byste od podobného, v Austrálii natočeného snímku o krokodýlech nečekali. Musím ovšem říci, že oproti mým minulým zkušenostem se sub-žánrem má tento film švih, nepáře se příliš s vnitřním nastavením a prožíváním postav, a v závěru dokonce vymyslí zajímavě vystavěný souboj, byť se tím vším připravuje o dojem přírodovědecké realističnosti a logické hodnověrnosti.

Výchozí pozice se zdála být více než slibná a přibližně první dvě třetiny snímku opravdu nezklamaly ve vykreslení indiánského vymítání s několika strašidelnými momenty, jenže v závěru se tvůrci utrhli z řetězu a najednou chtěli všechno: Digitální monstra, ženskou superhrdinku, drama odcizených kamaráde i odkaz přírodních národů pro zhýralé moderní turisty. Nicméně tolik různých motivů by neutáhl ani dvakrát delší film a ač si tvůrci očividně ukousli příliš velké sousto, kupodivu se do děje vkrádala nuda, protože dramaturgická roztříštěnost prostě neumožnila rázný tah na cíl. A to je škoda, neboť kdyby se bylo objevilo vícero atmosférických napadů, mohl to být povedený domorodý horror anebo drogový psychothriller.

Výběr jednotlivých témat je samozřejmě scénáristicky nahodilý a naskýtá se otázka, proč tvůrci vybrali právě dané alternativní linie a nikoli jiné, avšak vzdor několika slabším epizodám (především mne zklamal wakandský princ ve vesmíru a pomstychtivé pobití všech Avengerů) se celek jeví promyšleně a s přihlédnutím k závěrečným dílům i dostatečně velkolepě, aniž by vadila krátká stopáž. Co se týče formální stránky, animace se snaží působit co nejrealističtěji ve zpracování postav, kdežto prostředí je často jen poloprázdné, na druhou stranu potěšil návrat mnoha herců z MCU jakožto dabérů. Zhodnocení tak velice prospívá především závěr, který zdatně destiluje to nejlepší z celé série, a vítané míchání žánrů.

Odpočinková podívaná bez větších ambicí vlastně ničím neurazí. Krátká stopáž se sice nepříjemně podepisuje na propracovanosti některých zápletek, z nichž většina nikam nevede a některé jsou přidány jen kvůli efektu, ale o přemýšlení tu stejně nejde, hlavně že jsou všichni v pohodě a usměvaví. Bohužel nutno dodat, že z filmu zůstane v paměti pouze nepříjemný pocit, že jestli takhle vidí Pražané venkov, tak se na svých bicyklech nemohou divit, že na ně občas někdo hodí vidle.

Zhlédnuté sci-fi v klasickém hávu bez výrazného řemeslného škobrtnutí donutí člověka přemýšlet nad směřováním lidstva, které sice nevyznívá tak pozitivně, jak by mohlo, ale přesto si uchovává naději. Snímek trpělivě pracuje s až robotickým B. Pittem v hlavní roli, s mužem bez emocí, který vlastně není typickým zástupcem lidstva jako rasy, ale spíše psychicky narušeným jedincem, jenomže právě taková bytost má předpoklady posunout onen "normální" zbytek dále. Co si počít s pomalým tempem, dějovými odbočkami mapujícími vývoj lidstva a jeho věčně se opakující chování? Domnívám se, že cesta do hlubin kosmu zpodobňuje na vztahu syna a otce hledání stvořitele a vztah všech obyvatel původní Země s nadpozemskými silami, které nás notně přesahují jako prstence Neptunu. Jistě se tedy nejedná o film oslňující a kdovíjak zábavný, ale přemýšlivé tempo a bohatost možné interpretace mne zaujaly.

Dějový propletenec točící se kolem osudové pomsty je pro účely nečekaně krátké filmové stopáže ořezán až na úplnou kostru, takže zbývá pouze hlavní hrdina, jeho motivace a několikero jmen, která se však nestanou skutečnými postavami, ale zůstávají pouze příběhovými okolnostmi. Mnohé zápletky jsou nesnesitelně redukovány, až se z promyšlených konstrukcí stávají pouhé kouzelnické triky (zjevení orientální princezny, ztracený syn, náhodná setkání zločinců atd.), aniž by divák neznalý předlohy dokázal vytušit, zda si hlavní hrdina nebetyčně vymýšlí, či je skutečně v právu. Tyto formální zkratky bohužel ruší plynulost příběhu a kazí celkový dojem, přestože ostatek snímku a jeho řemeslné zpracování nemá snad vyjma příliš prázdných lokací žádných chyb a finální morální dilema vyznívá s potřebným patosem.

Překvapivě vyspělá a suverenní technická stránka se bohužel střetává s dnes již neudržitelnou interpretací (tedy neudržitelnou, uvidíme, co vymyslel P. Jákl...). Boj je to nerovný a obě strany trpí nenávazným střihem způsobeným patrně předělávkami z 60. let, a také přehršlí téměř anonymních postav, které se objevují a mizí bez zřejmého účelu. Výsledek však má určitý spád, dějový oblouk je nosný a divadelní deklamace prokazují svou sílu, ač mne všechny použité argumenty s jistotou vždy vedly na stranu císařovu.

MCU se vydalo do krajů ovlivněných žánrem wu-sia a setkání je to vlastně povedené. Příběh má potřebný spád, přestože závěr je zbytečně natahovaný a jako vždy přehnaný, a vyprávění vykazuje kauzální logiku, ačkoliv finální střetnutí je roubované, jako by si snímek připravoval cestu pro něco dalšího, jak už bývá u značky zvykem. Především však asijská kultura ve filmu nepůsobí nuceně a politicky korektně a spíše než aby bezohledně tlačila vpřed odlišný kulturní náhled, používá cizokrajné motivy jako vítané ozvláštnění. Otázka, nakolik je to dobře, už nespadá do této recenze, osobně mohu pouze být rád, že nevznikl čínský klon Černého pantera, nýbrž čínský klon zbylých marvelovek.

Poetice japonských omalovánek jsem nedokázal porozumět, tudíž mi není úplně jasné, proč do nich přemalovávat polskou fantasy. A platí to dvojnásob, pakliže se veškerá akce změní na přebarevnou spršku jisker, cákanců a oblak, v nichž by se pomalu ani zaklínačské reflexy nevyznaly. Na druhou stranu nutno říci, že vrstevnatý příběh o monstrech a s nečekanou milostnou zápletkou byl více než nosný, takže přestože mne forma zklamala, obsah a vyznění protentokrát vše zachránily. Snad bude mít druhá série kmenového příběhu vyšší ambice.