mac000

Od francouzských soudních dramat ( Vrahové pořádku, Verdikt ad.) se Anatomie... liší hlubším psychologickým rozměrem vztahu mezi obětí a podezřelou i jejím malým synem, jenž se musí vyrovnat se ztrátou otce a rizikem, že ztratí i druhého z rodičů, pokud bude odsouzen. A zjistí, že matčin (a tím pádem i svůj) osud může také trochu ovlivnit....

O životních postojích Paula, o jeho vztahu ke studentům, kolegům či bývalým spolužákům se ve filmu postupně dozvídáme leccos, ale úplně poslední závěr nám vypoví to nejpodstatnější! Skvělý film a ještě lepší Giamatti. A A. Payne ? Už od O Schmidtovi zůstává věrný svému krédu.

Jiřímu Svobodovi se nikdy nedá upřít profesionální a pečlivé zpracování příběhu. Pokud něco vázne, jsou to herecké výkony. V tomto případě je ale Matěj Hádek postavou, na které stojí celé drama a jeho podání zlomeného člověka, jenž ztratil životní jistoty, je věrohodné.

Kvalitní zpracování historických událostí, které je třeba připomínat nejmladší generaci. I pamětníci se dozví řadu detailů, o nichž (dodnes) nevěděli. A Tomáš Töpfer? Naprosto geniální výkon! Jediná chyba je, že když už se našel prostor (a finance) pro samostatný film o F. Krieglovi, měly se zachytit i klíčové události z jeho života před srpnem 1968. Rozhodně stojí za připomenutí...

Když jsou u Brightonu nalezeny části těla mladé ženy, Grace se domnívá, že vražda souvisí se dvěma předchozími vraždami, při nichž došlo k předávkování sexuálními drogami. Místní podnikatel zack Bryce v téže době najde ve vlaku ztracenou paměťovou kartu, v níž objeví přístupový klíč k dark webu se snuff filmem, kde  je svědkem vraždy ženy online. Skrytí provozovatelé stránky ho varují, aby nechodil na policii, jinak bude jeho rodina trpět. (jako kniha česky pod názvem "Vražedné cedéčko", 2006)

Pro mě možné nejlepší díl Toten von Bodensee. Obohacení o nové hlavní postavy přineslo oživení, zápletka je inteligentně napsaná, a až na jednu nelogičnost (ale ta byla nutná pro dramatické finále) je závěr dramatický. Možno chápat buď jako úplný závěr série, nebo otevření nové série (částečně s novými postavami).

Vzhledem k nádherné atmosféře, citáty nabitým dialogům, nezapomenutelnému výkonu Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka a především kongeniálnímu souznění Hrabal- Menzel nelze hodnotit jinak. I po osmém (nebo devátem ?) shlédnutí

Film je nejlepším dokladem toho, že dobro není nikdy čisté dobro a zlo není nikdy čiré zlo. Potom je morální odsudek velmi obtížný, zejména pokud máme eliminovat emoce. Kromě toho, že film je odrazem polské společnosti a její víry v Boha, je také sondou do naší duše a zamyšlením nad lidskými hodnotami. A otec Tomáš si tu vede skvěle!

Pohhá rutina, thriller s předvídatelným vývojem. V první polovině mají navrch padouši, v třetí čtvrtině je to fifty fifty, poslední čtvrtinu vítězí dobro na celé čáře. Nic nového pod sluncem, ani to není moc zábavné (pokud, tak spíše místy nechtěně směšné). Renny Harlin už přesluhuje.

Film o tragické romantické lásce mezi americkým řidičem sanitky a anglickou zdravotní sestrou v Itálii během první světové války, jemuž opravdovost dodává zejména charismatický Gary Cooper. Tato první filmová podoba románu však utrpěla střihem a cenzurou již před prvním uvedení do kin. Film měl původně 89 minut, později byl zkrácen na 78 minut pro reedici z roku 1938. 89minutová verze (od původního uvedení v kinech v roce 1932 neviděná a dlouho považovaná za ztracenou) vyšla na DVD v roce 1999. Prameny praví, že Ernest Hemingway tento přepis svého románu  nesnášel, přestože se velmi přátelil s G. Cooperem a byl to on, kdo Coopera prosadil o 10 let později do hlavní role přepisu jiného svého románu Komu zvoní hrana (For  Whom the Bell Tolls)